Pýcha a předsudek

Milovala jsem fenomenální britskou BBC minisérii s Colinem Firthem, kompletní dílo Austenové měla přelouskané v originále a z nového remaku debutanta-režiséra měla obavy. Matthew MacFadyen není druhý Firth ani čistokrevný aristokratický darcyovský typ. V jeho gestech probleskuje nesmělost, v jeho vyznáních jímavá hloubka a nadřazenost nosí spíš jako kabát ušitý z hrdosti, nikoli z pýchy. Jednoduše krásná Keira působí jako závan temperamentního vánku, který smete vše, co stojí v cestě. Stačí se posadit na houpačce, zaklonit hlavu a vychutnávat svěžest rodinných scén s vynikajícími herci, poutavé obrazy z venkovského života, monumentální hudební linii a odzbrojující dialogy...Každá scéna má zvláštní nadčasové fluidum, každá výměna mezi Elizabeth a panem Darcym chytá za srdeční chlopně. Na prvním plese vyvolá rošťácký úsměv na tváři, na druhém plesu prapodivně zneklidní, po indiánském běhu zabahněná Elizabeth okouzlí, nevybíravá žádost o ruku v altánu se bolestně zaryje dovnitř, zatímco shledání v Pemberley a samotný závěr za svítání poskytuje silné, nedoslovné, až téměř snové naplnění..... Mr.Wright, you were the Right. Stvořil jste tu nejkrásnější romanci posledních několika let, čistou a průzračnou jako skotská jezera... (09.05.2007)

Zase jednou po dlouhé době dávám naprosto bez zábran poctivých 5*, protože tenhle styl, příběh, tahle doba a vůbec všechno mi neuvěřitelně sedí a baví mě. Od Jane Austen jsem nic nečetla, ale jak píše Kass, její svět se mi moc líbí, zvlášť když je převedený na plátno tak umně, jako se to právě povedlo Joe Wright. Povedený casting je základem (skvělá Elizabeth, výborně zvolený pan Darcy, ...), ale není tím jediným - vyzdvihla bych především hudbu Daria Marianelliho (o něm myslím ještě uslyšíme), kameru a kostýmy. (24.11.2006)

Pýcha a předsudek je z mála knih, které jsem vnímal tak intenzivně, že si dodnes po té spoustě let pamatuji, kdy a kde jsem je četl. Vlastně i Rozum a cit, i když ten mlhavěji, nemám před očima tak ostrou vizi potištěných stránek a ten červen, tři různá místa, kde jsem jej načal, nasál, a dokončil... Ehm... k filmu. Tolik silně mě nevtáhl, nicméně dovedně používá metodu Austenové... předvést někoho v extrému, názor pak zpochybnit a nakonec otočit. A znovu na druhou stranu. Ano, za mě režisér víceméně pochopil, o čem tato brilantní kniha je. A trochu jsem si spravil názor na Keiru, mám ji nějak raději jako člověka, vpodstatě jsem jí uvěřil, že je Elizabeth. (25.06.2012)

Pýcha a předsudek si je hodně podobná filmu Rozum a cit, jak jinak, když oba filmy jsou natočeny na motivy románů Jane Austen, avšak režie tyto snímky naprosto odlišila. Musím říct, že Ang Lee se s předlohou popral lépe. V Pýše a předsudek mi chybělo vykreslení citů a charakteru hlavních postav. Celé to mělo být o silné lásce, která byla potlačována pýchou, jenomže z filmu to moc nevyznělo. Joe Wright moc dobře zachytil kouzelného ducha Anglie. Líbilo se mi, jak lesk a honosnost plesu kontrastovala s klidem a krásou venkova. Prostředí filmu je nádherné, kamera je dokonalá, jen mi chybělo vykreslení hloubky celého příběhu. (12.04.2006)

Mohl by mi zde prosím někdo osvětlit fakt, že v tomto dvě hodiny trvajícím filmovém přepisu z pera Jane Austen, který doslova překypuje ženami, romancí, touhami a vztahy, jsem se nedočkala ani jediného polibku? Což považuji v romantickém díle za téměř nepochopitelný jev. Tento film po nich přímo toužil. A nejspíš i diváci. Herecké dívčí osazenstvo je sympatické a nadmíru půvabné, v čele se stálicí historických příběhů Keirou Knightley a Rosamund Pike. Mužům pro mě vévodil na první pohled(y) chladný a povýšený Matthew MacFayden. Podmanivá hudba skvěle pasuje k celkovému ději a dobovému zasazení. Moc hezky zpracovaný a natočený příběh, kterému však pro mě chyběla větší "propojenost" mezi postavami Elizabeth Bennetové a panem Darcym. Napětí a skryté touhy mezi nimi jsou sice po celý film velmi zřetelné a zapůsobily na mě, ale to, nač jsem po celou dobu mezi nimi vyčkávala, se bohužel neuskutečnilo. (30.12.2010)