Dům voskových figurín

Na tenhle horor jsem zcela náhodou zamířil do kina, a to z toho důvodu, že venku byla zrovna třicetistupňová vedra a v multikině byla chladivá klimatizace, tak jsem šel do kina kvůli tomu, abych uniknul slunečnímu žáru a abych se zchladil. A ani nevím proč, ale vybral jsem si tento film. A byl jsem docela spokojený. Jedná se o originální teenagerovskou vyvražďovačku pomocí originálního způsobu smrti (zalití zaživa do vosku asi není nic příjemného). Musím říci, že jsem se při mnoha momentech docela bál. Mne se to prostě líbilo a považuji to rozhodně za jednu z těch lepších vyvražďovaček. Takže já jsem spokojený a s čistým svědomím mohu dát tři hvězdičky, protože o podprůměr se určitě nejednalo, ale tak moc originální to zase také nebylo, prostě průměr. Ale rozhodně jsem těch peněz za vstupenku do kina vůbec nelitoval. (30.12.2007)

A víte co? Já dám čtyři. Stejný případ jako remake(y) "Texaského masakru motorovou pilou" - nepříjemná a celkem brutální sranda. Nutno ale podotknout, že si za to mohli sami, respektive alespoň hlavní hrdinka a její boy-friend, kteří neustále lezli, kam neměli. Např.: Přes dveře je žlutá tabulka CLOSED velká jako kráva a co udělají oni? No vejdou!:-)) Jo a neměla jsem chuť zabíjet puberťáky sama, což se posledních pár let moc nestává, takže velké plus.;-) (27.09.2014)

Společnost Dark Castle vyprodukovala už slušnou dávku hodně nepřesvědčivých hororových thrillerů (Gothika, Loď duchů), tentokráte si mě ale kupodivu docela získala remakem nepochybně zručnějšího originálu. Šestice přátel míří na fotbalový zápas, ale osudnou chybu udělají hned v polovině cesty, když se rozhodnou přespat v lesích nedaleko nenápadného městečka, na kterém se vypíná dům voskových figurín. A jsme v teenagerském hororu, tudíž je „pochopitelné“, že mladé a nerozvážné maso často nenapadne v zásadních situacích nic lepšího, než se rozdělit a do pootevřených dveří vstupovat osamoceně. Čeho bychom se ale pak měli bát? Přesto mi úvodní seznamování nudné nepřipadalo (co v obdobných vyvražďovačkách očekáváte?), i když je zřejmé, že gradování přijde až ve městě „mrtvých“ – režii nechybí nápad, brutalita nabere na obrátkách (osa Elisha-kanál-prst) a snímek nám přichystá nečekaně výživné finále těžící z faktu, že sám ústřední dům stojí na voskových základech (nepitvejme raději ale fakt, že rozpálený vosk by naše hrdiny dokonale popálil). Herecky film představuje asi to, co veškerá hororová produkce: Paris Hilton je tu jen jako plakátové lákadlo, v čemž nevidím nic špatného, Elisha Cuthbert herecký talent nepochybně má (The Girl Next Door), tady ale o oscarové výkony rozhodně nejde!! Nemyslíte? Asi jsem byl moc tolerantní (ale předvídatelných je 80% dnešních hororů, o logických chybách nemluvě), výsledek mě ale uspokojil. PS: Paris nabídne i malý odkaz na své slavné video. (12.12.2006)

Rutinní vizuální tapeta, jež absolutně postrádá napětí, tempo i řádnou rytmiku vyprávění. Rozvleklý úvod načrtává přímočaré charaktery, které se nijak neodkloní od zavedených šablon současného teen hororu, což by nijak nevadilo, kdyby snímek absolutně neabsentoval krom zmíněného napětí taky zábavnost. Hrdinové umírají v předem odhadnutelném schématu bez řádnější režisérské inovace a ochoty ukázat divákům něco nového. Jistě, většině patnáctiletých to pocuchá nervy i žaludek, ale ne všem bude vosková sprcha či přesně zapíchnutá trubka připadat úplně košér k tomu, aby se pobavili. Absolutní zbytečnost bez jediného pozivita. (19.11.2006)

Vcelku nudná vyvražďovačka bez špetky atmosféry. Nechybí tu nic z tradičních žánrových klišé (jako zjišťování rodinného tajemství z novinových výstřižků, baseballová pálka coby zbraň, znovuobžívání padoucha, polonahá prchající oběť i často velmi otravné nelogické jednání postav). Celý příběh je tak naprosto předvídatelný a nezajímavý, pár nechutných záběrů a docela efektní roztavení domu už příliš dojem nevylepší. (26.01.2007)