Poslední dům nalevo

Na rozdíl od remaku pojal Craven svůj film jako satiru na společnost, což dělal i ve svých zombiárnách. Pseudoromantické (tedy spíše kýčovité) záběry přírody jsou v přímém protikladu k jednání lidí. Rovněž v průběhu násilných scén zní příjemná country, což připomene Kubrickův Mechanický pomeranč (1971). Samotné násilí se smrskává na krev, většina záseků jde mimo kameru. Nevadí to. Film není prvoplánovým hororem, ale psychologickým dramatem. Craven chce ukázat nejen hloupé a naivní chování dívek, ale především neschopnost státního aparátu v momentě, kdy má pomáhat. Samotní policisté jsou karikaturou a jakoby vypadli z vtipů o poldech. ,,Nejedem.",,Ano, nejedem, ty debile, protože došel benzín..." Brutalita filmu je v jednání postav, a tak usekntutí ruky nebo noření pily do břicha není nutné ukazovat. Ano, citovaný Pramen panny byl zřejmě hlavní inspirací, ale podobné příběhy najdeme i v lidové slovesnosti. Touha po pomstě je pochopitelná, avšak dláždí cestu do pekla... (27.04.2017)

Dementní hudba, dementní herci, dementní všechno. Ne, tohle Craven nemohl myslet vážně a divil bych se, byť to tehdy byly jiný časy, kdyby to někoho nadzdvihlo, nebo nedej bože pohoršilo už tenkját... Prostě bejkárna, s muzikou jak od Ivana Mládka, zkrátka se zase jednou stal zázrak, kdy remake předčil originál. Kdyby to mělo aspoň jakous takous atmosféru, ale kde nic není, ani Satan nebere... Ta jedna hvězda za tu trošku krvičky a za starou dobrou motorovku. (20.07.2015)

And the father tells the mother wait for the rain, wait for the rain. And the road leads to nowhere... Brilantní! (Ne)stárnoucí debut (ne)stárnoucího řezníka Wese Cravena, který dokáže šokovat i po třiceti letech a jehož vliv a definice můžeme vidět dodnes - The Devil´s Rejects apod. A bohužel ani Cravenova klasika se nevyhne znásilnění a brutálnímu mučení ze strany moderní vlny remakeů. Dovedete si představit Last House on the Left bez skvělého Davida Hesse, coby Kruga a jeho charakterního soundtracku, lacinosti a minimalismu a obsese sedmdesátých let? Už teď je mi do breku a bolí to o to víc, že o produkci se stará sám Craven s Cunninghamem. (15.12.2008)

Wes Craven. Aj expert na nízkorozpočtové horory musel nejako začať a tak teda vznikol Posledný dom naľavo. Ťažko posúdiť, či takmer humorné poňatie tak závažnej témy spravil ako výstrel naslepo alebo cieľavedome, v každom prípade to akosi zabralo. Jednoducho si myslím, že bolo ešte priskoro vtedajšej dobe podať tento film ako ozajstný horor, prípadne thriler a tak zvolil svojsku hudbu aj atmosféru, ktorá tomuto filmu celkom sedela. Po toľkých rokoch však človek už film vníma inak, je zvyknutý na inú atmosféru filmu s podobným scénarom takže aj dojmy z filmu sú zmiešané. Určite sa ho oplatí pozrieť a zamýšľanie sa nad otázkou pomsty a jej oprávnenosti v tomto prípade pustiť z hlavy. Skúste sa na tú hodinu a pol preniesť mysľou do 80 rokov a film Vás celkom iste zaujme. 70% (27.11.2017)

Film, ktorého pôvodná verzia sa nezachovala (resp. si ju Craven doma suší na horšie časy). Drsný, krutý a groteskný zároveň. Práve pre tento mix žánrov ho neodsudzujem, no vystríham útlocitnejších jedincov pred jeho zhliadnutím (aj keď si myslím, že dnešná mládež by toto dielko najskôr vysmiala). Tí ostatní pravdepodobne dostanú chuť realizovať menšie lokálne DEATH WISH. No a isté percento úchylákov bude pri zhliadnutí nostalgicky relaxovať. Apropo POMO: Každý rodič má na to sväté právo. V skutočnosti je bohužiaľ nerealizovateľné. (13.2.2006) (13.02.2006)