Kupec benátský

Ve chvíli, kdy u každé nové shakespearovské adaptace vyvstává otázka, zda bude natočena zmodernizovaně, muzikálově či převedena do teenagerské verze (všechny možnosti mi vyhovují), se Michael Radford odhodlal k odvážnému kroku - natočil film přesně podle předlohy. Proto mi chvíli trvalo, než jsem akceptoval vzletnost a mírnou rozvláčnost divadelních dialogů, ale jelikož Pacinovo božské herectví by mě dokázalo strhnout, i kdyby hrál v tom nejhloupějším filmu a stejně tak mi vyhovuje skromný výraz Fiennesův a smutný pohled Ironsův, zůstala po závěrečných titulcích vysoká spokojenost. V žádném případě se ale nejedná o film pro všechny, Shakespearova extrémní romantika je zde používána v hojné míře a kdo sentimentálním koncům nebo dialogům neholduje, mohl by film znechuceně vzdát snad ještě před jeho polovinou. (12.12.2006)

Filmové adaptace od Williama Shakespeara mám opravdu moc rád, a proto jsem si nemohl nechat ujít Kupce benátského. Příběh z Benátek o sporu Žida s kupcem, o lásce mezi zchudlým šlechticem a bohatou krasavicí a ještě mnohem více nabízí tento snímek. Al Pacino je v roli Shylocka dokonalý a podařilo se mi neskutečně sžít s jeho filmovou rolí a osudem. Zkrátka kvalitně natočený film podle nadčasové knižní klasiky, který vedle tématu a sympatického obsazení disponuje mimo jiné i líbivou hudbu. (15.10.2011)

Libru masa (říznout či neříznout) si ze školy pamatujeme všichni, jenže film není divadlo a ačkoliv byl Shakespeare geniální (ano, já si to opravdu myslím), nebyl vznik téhle adaptace určitě dvakrát snadnou záležitostí. Film se rozjíždí jen velmi pomalu a zpočátku to vypadá na přehlídku benátských exteriérů a krásných dobových kostýmů. Netrvá však dlouho a Michael Radford podává názorný a nanejvýš působivý výklad termínu GRADACE. S nemalým přispěním hlavních protagonistů postupně utahuje kolem diváka hustou atmosférickou smyčku, aby v závěrečné scéně soudního procesu vyšrouboval napětí na maximum a nechal nás nevěřícně lapat po dechu. Bravo! Opěvovat výkon Ala Pacina by bylo nošením dříví do lesa, každopádně to, jak se plynule přehrál od mladistvých delikventů jako Michael Corleone či Tony Montana k postaršímu zhrzenému lychváři Shylockovi je vpravdě nádherným důkazem hereckého mistrovství hodného toho nejvyššího obdivu. Svým mladším kolegům nasadil laťku hodně vysoko a to je moc dobře. (25.07.2007)

Ze začátku jsem se v ději lehce ztrácela, štvaly mě dlouhé dialogy, umírala jsem nudou, prostě jsem si říkala, že mi je toho Ironse a Pacina celkem líto. Pak jsem jako neznalec Shakespearovy předlohy začala pomalu chápat, o co se tam jedná, a příběh začal nabírat obrátky, aby došel až k velkolepému finále u soudu, kde se k nepoznání namaskovaný Pacino v roli Gluma.. ehm Žida, snažil získat to, co mu podle jeho názoru patří. Když jsem později Ironse sledovala přivázaného z dýkou u srdce a Pacina, který musel vyslechnout svůj rozsudek, bylo mi jich obou líto. I když z trochu jiného důvodu, než když film začínal. Dodatek 8. září 2007 Po nějaké době musím přihodit Kupci benátskému pátou hvězdičku. Zatím je to asi moje nejoblíbenější filmová variace na Shakespearovu hru, už jen proto, že skutečně vyznívá jako hra od Shakespeara a ne ve stylu: "vzal jsem do ruky knihu My děti ze stanice ZOO a natočil jsem podle toho komedii o teenagerech". Pro mě osobně mnohem (!) silnější než třeba takový Zamilovaný Shakespeare. Jeremy Irons je skutečně výborný, ale Al Pacino je doslova geniální a každý okamžik si strhává sám pro sebe. Scén, kde je vynikající by se dalo jmenovat hned několik, ať už jeho hodnocení náboženské nenávisti: "Nemá žid oči? Nemá žid ruce, ústrojí, údy, smysly, náklonnosti, vášně? Jednou živ potravou, jedněmi zraňován zbraněmi, k jedněm náchylný nemocem, jedněmi léčen léky, jedním zahříván létem, jednou ochlazován zimou jako křesťan?" nebo pak závěrečná, už tolikrát zmiňovaná, hádka u soudu... (01.02.2007)

Působivé zpracování, opravdu nádherné. Pokud jde o Shakespearea na filmovém plátně mnou ale Romeo a Julie nebo Zkrocení zlé ženy pohnulo ještě o něco málo víc, neodpustím si však alespoň kousek textu žida Shylocka u soudu, při němž mi v podání božského Al Pacina běhal mráz po zádech: "Vy máte jeden každý v majetku otroky, jichž užíváte jako svých hovad, oslů, psů a mezků k odporné chámské práci. A to proto, že jste si je koupili. Což, kdybych vám teď řekl: Pusťte je, vdejte za ně svoje dcery, pod tíhou se potí, ustelte jim měkce jak sobě, lechtejte jim patro jak sobě lahůdkami. Vy odpovíte: "Jsou naši". A tak i já. Ta libra masa, kterou na něm žádám, je draze koupená. Je má. Je má! JE MÁ!!!". (04.04.2006)