Kupec benátský

Radfordovo zpracování Kupce Benátského je díky pozorné práci a velkému citu herců, kostymérů a takových těch lidí co vybírají lokace, jakož i skladatelky Jocelyn Pookové, jistě působivé - ale naopak díky režisérově/scénáristově vedení příliš rozvleklé a místy těžkopádné. Jenže jak chcete vytýkat nějaké vady, když vás pokaždé smete někdo jako vynikající (a vzhledem k Mojí Rodině, Love Actually atd. zatraceně překvapivý) Kris Marshall, když vás zamrazí při jasné scéně Bassaniovy volby, nebo při každém Shylockově monologu? Al Pacino tvrdí, že roli židovského lichváře v minulosti několikrát odmítl, a kývl až na Radfordův scénář, který ukazuje o špetku dobového uvažování více než originál - sám potom vykreslil Shylocka jako vcelku pochopitelně zlomeného starce, jdoucího si za svým za každou cenu. Zkrátka a dobře tento Kupec Benátský nabízí vynikající herecké výkony - není ovšem zdaleka dokonalým filmem, a už vůbec ne zábavou vhodnou do každého "počasí". Kdo neví, do čeho jde, může být velmi snadno znuděn a zklamán. I v široké obci příznivců Shakespearea se také najde nemálo těch, kterým toto zpracování vyhovovat nebude. Já po delším váhání (a vzpomínkách na Sen Noci Svatojánské nebo Večer Tříkrálový) dávám 70%. (04.12.2011)

Al Pacino v plnej veľkosti. Žid, ktorý hrá Žida, ale úchvatným a presvedčivým spôsobom, že na to aj slová ťažko nájsť. Pacino zo svojho majstrovstva nezľavuje ani o piaď. Človek toto jednoducho musí vidieť, inak nepochopí. Jedna z mála Shakespearových divadelných hier, ktorú sa podarilo naozaj úspešne pretaviť na filmové plátno. (27.12.2015)

Shakespeara lze zařadit mezi největší génie dramatu. S jakou přesností vystihuje všemožné lidské charaktery, je obdivuhodné. A vynikající také je, když někdo podobně báječnou látku dokáže přenést do filmu. Michaelu Radfordovi se to povedlo. Jeho "Kupec benátský" je přesně takový, jaký má být. Nechybí pořádné drama, ale ani komediální prvky. Velký obdiv patří hercům, potažmo maskérům, protože Al Pacino je jako Žid Shylock k nepoznání. Výprava je snad rovnou na Oscara, dokonale nás přenese do Benátek 16. století. Prostě a jednoduše zas jeden film, který potěší srdce i oko divákovo. (09.07.2005)

V první řadě musim říct, že se mi stala vskutku kuriózní věc. V titulcích čtu jméno Al Pacino a po mém oblíbeném filmu Heat se samozřejmě těšim. No o tom až později ale... Film sleduju a připadám si jako v divadle, po každém dějství (spíše tedy scéně) mám chuť tleskat. Přesně ve chvíli, kdy se Shylock napřahuje k ráně u soudu, kino udělá přestávku! A já se stěží vracim do nepříjemné reality a uhýbám popcornuchtivým (a wc-chtivým) spolužákům. Páč na tenle film táhl celý náš gympl. Odpovídám na stupidní dotazy typu: Těšíš se na Vánoce? Nebo: To je děsně dlouhej a nudnej film, viď? 15 minut přetrpim se sebezapřením. Spouští se zvuk. Ale plátno pořád černé! Sál začne bučet a po pár minutách naběhně i obraz. Ale zpátky to nevrátili, a tudíž sem přišla o jeden z nejzajímavějších momentů filmu. Jakožto čtenářka a ´fanynka´ Shakespeara sice vím, jak to dopadne, ale to nemění nic na faktu, že mě pěkně namíchli... Atmosféra, kostýmy, repliky, herci..Všechno mi sedí. Ba jsem přímo nadšena ze slovních přestřelek v shakespearovské angličtině. Pochválila bych rozhodně i tvůrce titulků, který určitě vycházel z kvalitního českého překladu hry. Abych se vrátila k AP. Když na konci Shylock stojí před synagogou a ztrápeně sleduje své souvěrce -nemohouc dovnitř (donucen ke konvertování), uvědomuju si jednu věc. Proboha, to je Al Pacino! Já sem ho skoro nepoznala! Klobouk dolů, dostal jste mě, pane herče. Vstávám a tleskám, ale z plátna na děkovačku nikdo nepřichází… (11.10.2007)

Kupec benátský je podle mě nejlepším zpracováním Shakespearovských divadelních her do filmu ( neviděl jsem jich zas až tak uplně moc ale 6 bych jich snad napočítal ). Úchvatný Al Pacino, který mě nadch až do teď, po 2 měsících si stále pamatuji na jeho scény. Příběh jednoduchý, chytlavý, romantický, nespravedlný a koneckonců spravedlný.... Jednou jsem Žida, v podání již už zmíněného úchvatného Al Pacina, nesnášel, poté ho litoval. Příběh plný emocí a radosti a smutku, který se přelévá z jedné strany na druhou, a někdy až jsem nachytal sám sebe jak nevím na které straně jsem. Ač chápajíc obě strany (( :: (08.02.2007)