Na pokraji slávy

Když se ke mně dostal tenhle film, řekl jsem si, nu což, kouknu jaká hudba válela v 70. letech 20.stol. A ikdyž jsem ročník 91 a dávám přednost novější hudbě, tahle "stará dobrá" mě potěšila. Ale nebyl to jen film o hudbě a humbuku kolem ní, bylo tu i plno kousavého a ironického humoru (hlavně rozhovory Wiliama a jeho sestry s matkou). Pohodový film, u kterého se pobavíte a někteří zavzpomínají. (10.02.2008)

Hudební životopisy nejsou úplně moje krevní skupina, ovšem Cameron Crowe tenkrát zkrátka uměl. Z dnešního pohledu je důležité, že film vůbec nestárne (resp sedmdesátky byly postaru vystihnuté už na tom počátku tisíciletí), Kate Hudson je pořád neskutečná v tom nejlepším slova smyslu a je škoda, že film tak trošku zapadl a já sám jsem se o něm dozvěděl a dostal se k němu o mnoho let později. PS : Jimmy Fallon má strašně hustou image...8/10 (15.05.2016)

Film Almost Famous si mě naprosto získal. Dokonalou atmosférou sedmdesátých let (tedy já si jí tak představuju), skvělými hereckými výkony, nápaditým scénářem a příjemnou hudbou. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to jen další rodinná komedie, kterých je plno, ale právě ona dokonalá atmosféra, která na člověka dýchne, dělá z filmu pro mě jedinečný zážitek. Crowe se nesnaží moralizovat, poučovat nebo kázat nějaká pravidla, ale o to víc se mu to daří. Nejde o "velký" film, jde o obyčejný příběh jednoho kluka, který čeká na šanci být cool. A jako takový funguje znamenitě. Moje naprostá srdcovka. (12.12.2009)

Co si budem nalhávat: Jako rokenrolový film je to mizerie. Jako vcelku příjemný (a dojemný) rodinný filmeček to ale obstojí. 100% nezávadný snímek, který neurazí možno aj starú mamu, čo vyrástla na dychovke a pekných ludových piesničkách. Řek bych, že by to schválila snad i speciální cenzorská komise SSM. Co mi neuniklo (a čeho jsem se dopředu obával): Přesto že se má příběh odehrávat v první půli 70. let, mezi řádky to občas zasmrdí nezbytnou politickou korektností 21. století. Marná sláva, pokrok/úpadek prostě nezastavíš. Zdá se, že ani ta sedmdesátá už nejsou co bývala. (05.02.2007)

Srdeční záležitost, na hudbě první pol. 70. let jsem vyrůstal a dodnes ji uctívám jako tu nejlepší muziku všech dob. Crowův nejosobnější (příběh je semiautobiografický, Cameron v 73 skutečně jezdil jako patnáctiletý novinář se skupinami a psal o nich pro Rolling stone, v 75 byl na tour dokonce se samotnými Zeppeliny a-jako perlička- způsob, kterým příjde William o panictví je rovněž inspirovaný Cameronovým prvním sexuálním zážitkem;-) ) a dle mého názoru nejlepší a nejkrásnější film. Jeden herecký koncert střídá druhý (vyzvednout musím především Philipa, Frances a přenádhernou Kate), příběh je protknutý jemným humorem a pocukrovaný hodně slušnými vtípky; co ale nejde opomenout je ten nejlepší písničkový soundtrack, který jsem měl kdy tu čest slyšet. Led Zeppelin,The Who, Jethro Tull, Black, Sabbath, Deep Purple, Iggy Pop, David Bowie, Elton John (Tiny Dancer v autobuse-nemám slov), Simon and Garfunkel, Jimmy Hendrix... je to tam všechno. Pro mě krystalicky čistých 100% Mimochodem, pro fanoušky tohohle díla opravdu silně doporučuju sehnat si dokonalý, téměř tříhodinový Director´s cur, pokud možno na dvoudiskovém DVD plném bonusů ( vystřižené scény-např. celé Stairway to heaven!!!!! ; režisérovy oblíbené alba z toho období ; záběry z natáčení (zakomponované do skvělého klidpu) a mnoho a mnoho dalších vychytávek... Povinost!!! (18.06.2006)