Zkrocená hora

Stejně tak jako leporelo pro děti, je i tato obrázková skládačka natočena neskutečně podmanivě a postavy se na ní nádherně vyjímají. Jenže nějaký hlubší citový dopad to v té svojí malebnosti absolutně vynechává, čemuž bohužel dopomáhá velmi opatrná práce s provokativní tématem, jelikož být ten vztah rozvinut mezi heterosexuály, byla by z toho dokonalá esence kýče, což při tématu homosexuality vypadá spíše jako laciná póza než snaživá demýtizace nejen divokého Západu a kovbojů jako drsných chlapů, ale i homosexuality jako takové. (05.11.2006)

Hned jak jsem slyšel prvně o "Zkrocené hoře", vzpomněl jsem si na "South Park" a dva teplé kovboje co žerou puding. Ovšem z projekce tohoto dílu jsem, mírně řečeno, paf. Možná jsem moc konzervativní divák, ale ze scény ve stanu se mi zvedal kufr. Ang Lee je kvalitní filmař, ale v tomto případě se utnul a jeho touha natočit svůj každý film úplně jiného žánru a ražení se mu vymkla z rukou. Jake Gyllenhall a Heath Ledger nejsou špatní, ale ve výsledku to nic moc nemění. "Zkrocená hora" je v mých očích, bohužel, prostě jen hloupá červená knihovna, která sází na uměle vytvořenou originalitu homosexuálním tématem. (25.10.2007)

Oscarová bublina dekády. Dva vynikající herci se potácí v dějově vyprázdněné (ne)tradiční lovestory o nenaplněné lásce, které k dokonalému oscarovému kalkulu chybí akorát to, aby se staly součástí milostného příběhu i ovce. Nehodlám srážet nasazení herců, které je vpravdě excelentní, ani Leeho vedení, které plně slouží příběhu - scénář, to je to, s čím mám problém. Za celé dvě hodiny se stalo co? Dva chlápci se asi 10x setkali, během toho si jeden nechal narůst knír, druhý se rozvedl a zakončili to pneumatikou a slibem. A to je všechno? Cival má recht, v podání muže a ženy by to málokoho zajímalo. Oscar podobně „vydřený“, jako ten pro Happy Feet – trendy předávají ceny. (02.01.2009)

Nejdříve jsem chtěl, aby můj komentář zněl následovně: "Aby Ang Lee učinil milostné vzplanutí mezi dvěma muži uvěřitelnější, umístil je do samoty kdesi v divočině. Já jsem však kovbojům jejich vzájemnou lásku nevěřil ani chvíli. Vždyť kolem bylo tolik ovcí!" Problém tohoto komentáře je nejen v tom, že by mohl leckoho urazit, po čemž netoužím, ale i v tom, že jsem jim jejich city uvěřil. Přesto mě Zkrocená hora nijak nenadchla a hlavní důvod spatřuji v tom, že kromě autentické ukázky, jak upřímně se mohou dva muži milovat, jak je společnost nepřijímá a krásného prostředí pastvin, už mnoho pod povrch nejde, ač by se to vzhledem k tématu nabízelo. Vždyť hlavní hrdinové v době, kdy si všichni navzájem vštěpují, jak je homosexualita zvrácená, nepocítí skoro ani stín podezření, že by hřešili. A aby náhodou nebylo na překrásný vztah vrženo úříliš špíny, jsou upozaděny (třebaže ne zcela) manželky obou kovbojů. Rovněž příčina toho, že společnosti nejsou gayové po chuti, je ignorována. Že by snad v americké společnosti bylo nemyslitelné ukázat na křesťanství, které odpor k sodomitům (tak jim říkalo) podědilo po judaismu, stejně jako další velké abrahamovské náboženství, islám, jako na zdroj tohoto stavu? Nebo jen Ang Lee nevnímá tuto věc díky svému původu? Nejspíše ho to ale prostě jen nezajímá... Nemusely to být zrovna tyto dva aspekty, kterými by se scénář měl zabývat, ale něčím víc, než pouhým milostným příběhem mezi dvěma muži, být mohl. Dá se namítnout, že vzniklo přesně to, co Ang Lee natočit chtěl, autenticky působící romance dvou kovbojů, kteří se nemají za co stydět, navíc výborně zahraná. Jenže to lze vnímat i jako naprosto obyčejný romantický příběh o zapovězené lásce. Já sám svůj názor alibisticky stavím někam doprostřed. Slabší ****. (22.08.2008)

Ojoj, tohle bude těžké. Snáze se kritizuje než chválí, jenomže tady nemám zkritizovat co. Ang Lee mířil divákovi přímo na komoru a mně prostřelil i předsíň. To to bolí, to to bolí. Zbývá mi naděje, že bolest očišťuje a povznáší. To bych se ovšem musela vznášet přinejmenším v ionosféře a ne sedět tady a hledat slova. Brokeback Mountain není film o homosexuálech pro homosexuály. To by přibližně 96% diváků vycházelo z kina se znuděným zíváním, ne v těžkém mlčení nebo se slzami na krajíčku. Často opakované námitky typu "kdyby tam byl chlap a ženská, tak to je docela obyčejná nudná historka" ovšem s dovolením neberu - jistěže by film byl jiný, kdyby v něm vystupovali jiní hrdinové za jiných okolností. Není to totiž ani klasický milostný příběh, kterýžto žánr má určitá osvědčená pravidla, přičemž tady se na většinu z nich kašle zvysoka. Pokud čekáte obvyklou linearitu sbližování dvou lidí, tedy obvyklé budování vztahu "přeskočení jiskry - kradmé pokukování - ,náhodné´ doteky - trapasy - koktavé vyznání - nešikovný polibek - šikovnější polibek - plná konzumace vztahu (rozkošný termín)," mnohořádková ohnivá vyznání, slzavá zapřisahání, dramatické obraty v ději a odpovídající závěr, tak vězte, že se spíš dočkáte Godota. Brokeback Mountain není ani bořitelem tradičního amerického mýtu, těžko můžete zbořit něco, co nikdy neexistovalo. Jako se ideál rytířství zrodil kromě jiného z díla Ch. de Troyes a T. Maloryho, zatímco rytíři v reálu byli povětšinou pěkná sebranka, tak ideál drsné kovbojské mužnosti vznikl více z tradice než ze skutečnosti. A také není ničitelem předsudků, protože bych ráda věřila tomu, že si žádná myslící osoba nespojuje homosexuální orientaci s falzetem a zálibou v růžové. Brokeback Mountain je příběhem drsným jako povrch wyomingských skal a křehkým jako okvětní plátek divokého orlíčku. Je vyprávěním o lidech, kteří se zamilovali ve špatný čas na špatném místě a z Ennisovy strany k tomu přidali další chybu v podobě dlouholetého popírání jakéhokoli vztahu a citu. Je svědectvím o dusivé síle mlčení a viny, jež není proviněním, přestože doslova "breaks back" nejen ústřední dvojici. Je příběhem o zakázaném ovoci, zrajícím pouze několik dní uprostřed divočiny daleko od slídivých zraků. Je obžalobou lidství ukovaného do pout asfaltových cest a maloměstského prachu a příběhem lásky skryté pod oblaky plujícími nad horou Brokeback. Je strohou a mlčenlivou horou tyčící se nad žírnými krajinkami jiných filmů. Je příběhem o životě, který jako v jedné písni přesýpáme na způsob písku mezi prsty, až nám dlaně zůstanou prázdné. (31.07.2007)