Zkrocená hora

Hezký film, s podmanivými obrazy a pozvolným tempem vyprávění, které rezonuje mému vkusu. Ale do 5* tomu něco chybí. Především jsem tak úplně neuvěřil hloubce vztahu obou kovbojů. V podání Anga Lee jejich sexuální sblížení vypadalo pouze na dočasný románek, oblouznění dvou lidí uprostřed samoty hor, ale aby to byl tak silný a věrný vztah, který je tak vášnivý i po čtyřech letech, zaplněných utváření maželských vztahů a lásce k dětem, muselo by tam být něco víc, něco, co se utváří měsíce a léta vzájemným životem a překonáváním překážek. To mi tam chybělo, proto jsem nevěřil jejich vášnivé líbací scéně při opětovném setkání, ale berte to prosím jako hodně subjektivní pohled na věc. Jinak to bude jenom samá chvála, protože to co předvedli Ledger s Gyllenhaalem se nedá nazvat jinak než óda na herecký koncert a hlavně kvůli nim, krásné kameře a nenápadnému, ale působivému hudebnímu podkresu stojí za to tenhle film vidět. Ovšem smršť emocí nečekejte, ty během celého filmu spíš tak nenápadně vyplouvají na povrch. (11.03.2006)

Možná by neškodilo, kdyby tento snímek viděl pan Klaus...Myslím, že říkat cokoli navíc, je zbytečné, protože "Brokeback Mountain" musí člověk vidět a prožít "na vlastní kůži". Kdybych měla jen dodat, čím si mě získal nejvíce, byla by to neuvěřitelně krásná hudba, bezchybné herecké výkony obou "teplých kovbojů", kamera a nádherná drsná příroda, ve které se zrodila stejně nádherná a drsná láska. # 19.3.2006: Ačkoli je to už nějaký ten pátek, co jsem shlédla "Brokeback Mountain", stále ještě o něm přemýšlím. Ráda bych se vrátila ke dvěma nadějným hercům současného Hollywoodu, protože, troufám si tvrdit, pro oba znamená tento snímek přelom v jejich kariéře. Pokud bych měla obě postavy porovnat, byl pro mě z hlediska psychologického vývoje zajímavější Ennis Del Mar (mumlající Heath Ledger), pro něhož vyrovant se se svojí odlišnou sexuální orientací znamenalo žít hořký uzavřený život opuštěného vlka-samotáře. Zato Jack Twist (ztvárněný Jakem Gyllenhaalem - být Bradem, Tomem a dalšími, koukám si tohle jméno pěkně rychle zapamatovat) mi přišel na první pohled průhlednější, jednodušeji napsaný. Byl to on, kdo svoji "pravou tvář" příliš netajil a svedl Ennise (u kterého mám pocit, že si vlastně dlouho nebyl vůbec jistý, kým je a bez Jacka by mu možná déle trvalo připustit si "pravdu"). Ovšem musím podotknout, že jsem úplně zírala, když se mi Jake před očima měnil z obyčejného kluka v typického Texasana se všemi atributy tohoto archetypu. Nominace na Oscara tu byla zcela na místě. Jenže měla jsem také pocit, že Jack narozdíl od Ennise žije docela šťastný život, že tolik netrpí rozpolcením mezi tím, co je společensky akceptované, a co je skutečně přirozené. Jack žil život nenaplněný, ale narozdíl od Ennise měl možnost alespoň načas uniknout. Snad až v závěru při jedné z nejkrásnějších scén u jezera ("Kéž bych tě dokázal opustit") mi došlo, že nic není takové, jak to na první pohled vypadá. Tímhle si mě scénárista, potažmo režisér, dokonale získal. Umocnění pocitů navíc pomáhal onen přesně zvolený kontrast charakterů, jedna postava bez druhé by nikdy nedostala takovou hloubku. Mám pocit, že na kontrastu bylo založeno i mnoho scén prostředí (příroda x město), jejichž tichá krása (ano, i špinavý zapadákov může být chvílemi krásný, byť na krajinu kolem Brokeback Mountain nemá ani zdaleka) byla jedním z nejlepších prvků filmu. A každá z postav pohybujících se v promyšleném a citlivě vystavěném scénáři dokonale splnila svoji funkci, díky čemuž celek ideálně fungoval. Snímek se tak dokonce obešel bez vyhroceného a gradovaného závěru a docílil divácké katarze střídmým obrazem reality. (11.03.2006)

Zkrocená hora je nádherný snímek. Navíc je však jedním z těch několika zásadních filmů americké filmové historie, jedním z těch několika demýtizačních děl, které nejsou natočeny jen kvůli zábavě, ale kvůli čemusi vyššímu, kvůli zboření přežitého mýtu, jenž symbolizuje nějakou éru americké historie. Ang Leeho opus v sobě spojuje hned několik kontroverzí. Demýtizace hrdinného kolonizování amerického západu již proběhla v několika filmech (vzpomeňme kupříkladu Tanec s vlky...), o tom, že cowboy coby ztělesnění pýchy a hrdinství americké historie je pouhý přelud, jsme se již na plátnech kin také několikrát přesvědčili (Půlnoční kovboj...), ale Ang Lee nyní demýtizuje další bolavé místo puritánské konzervativní Ameriky - přesvědčení o přirozenosti až jakési vyvolenosti heterosexuálního vztahu. Není náhoda, že oba hlavní hrdinové, američtí cowbojové, patří v šedesátých letech na úplné sociální dno a jejich práce je mírně řečeno společensky nedoceněná. Ve světě naprostého dlouhodobého odloučení, bez žen a civilizace, pomalu odbourávají svůj kulturně vytvořený heterosexuální stereotyp a v panensky čisté Wyomingské přírodě zažívají milostnou romanci. Pro mě jakožto heterosexuála bylo místy také těžké přijmout tuto premisu, chápu tedy, jak bolestné to musí být pro diváka amerického, když je homosexualita (či možná přesněji bisexualita) přítomna právě ve světě americky čistých bílých hrdinů, navíc hrdinů - symbolů spojených s mýtickou érou osidlování Ameriky... Na příkladu tohoto nádherného emocionálního snímku je nejlépe vidět, jakou pouť, co se týče emancipace a svobody, Spojené státy za těch několik málo desítek let urazily. Vznik takovéhoto díla byl ještě před desítkou let zcela nepředstavitelný a nemožný... (příznačné je samozřejmě i to, že ho nyní iniciuje umělec - imigrant) (25.04.2007)

Homo-témata mě nechávají vesměs chladným (ještě že tak, kdybych nebyl chladný, musel bych být logicky teplý). A tady to dlouho vypadalo podobně chladně, zdálo se to na jasnou trojku. Ale tak nějak v poslední půlhodině jsem ten film začal vnímat jakoby (tohle slovo v poslední době říkám skoro v každé větě, není to jakoby divné?) jinýma očima. Buď se mi trochu zamazaly brejle, anebo se mi pod kůži dostala ta síla vztahu (byť ne zcela přirozeného) dvou kovbojů, skvěle zahraných Gyllenhaalem a Ledgerem. Krom jejich herectví ještě musím ocenit práci maskérů, oba herce nechávali v ději stárnout naprosto přirozeně, takže si člověk ani neuvědomoval, že leckdy mezi dvěma scénami proběhlo pár let. Takže nakonec se to vyšplhalo na poctivé čtyři hvězdy a tchajwanský Ang-Lee-Chan si zapsal další kvalitní zářez do své režijní pažby. (07.03.2014)

Brokeback Mountain se hodnotí opravdu velmi těžce. Na jedné straně máme rozvleklé drama, a na té druhé spoustu vlastně zbytečných záběrů. Nebudu se tajit s tím, že příběh jednoho nešťastně zamilovaného páru mi nepřipadal nijak zajímavý. Jistě, dokážu si živě představit to jejich neuvěřitelné emocionální vypětí, extrémní zlost vedoucí až k samotnému zhroucení; extrémní radost, pro kterou stojí za to projít si prvním stavem. Je zcela jasné, že ústřední postavou tohoto snímku není jen naše dvojice, ale hlavně samotná hora, pod kterou se jejich příběh odehrává, a právě jí režisér věnuje většinu času. Nádherné záběry podbarvené dechberoucím hudebním doprovodem opravdu stojí za to, jen si myslím, že někomu jsou schopné zcela nabourat tu jemnou strukturu snímku. Podle toho co jsem tu zatím napsal, je jasné, že Zkrocenou horu nepovažuji za nijak nadprůměrný film, jenže je tu jedno veliké ale... Za prvé se mi velmi zamlouvalo samotné vyprávění, a to zejména ve fázích, kdy milenci nejsou spolu, protože tam se režisérovi povedlo vykreslit snad všechny jejich stavy mysli; za druhé jsou to pak samotné dvě rodiny, kterým není věnováno až tolik prostoru, ale ta Ennisova hraje také velou roli; za třetí se jedná o závěr, který ač je očekávaný, režisér ho podal po celém melancholickém snímku až neočekávané drsně. (29.11.2006)