Režie:
Todd HaynesScénář:
Todd HaynesKamera:
Edward LachmanHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Julianne Moore, Dennis Quaid, Dennis Haysbert, Patricia Clarkson, Viola Davis, James Rebhorn, Bette Henritze, Michael Gaston, Ryan Ward, Lindsay Andretta (více)Obsahy(1)
Whittakerovi jsou zdánlivě ideální rodina. Alespoň pro své okolí. Jsou klasickým obrazem ideálu padesátých let v Americe. Nic však nikdy není takové, jaké se zdá... Cathy je dokonalá žena v domácnosti, s perfektním životem, přesně taková, jaká by ideální žena v padesátých letech v Americe měla být. Je zdravá, má krásné děti, úspěšného manžela, sociální jistoty. Celý svět se jí však obrátí vzhůru nohama, když přistihne svého manžela s jiným mužem. Zmatená a zoufalá nachází útěchu v náruči afroamerického zahradníka Raymonda. Přes Frankovu sexuální orientaci a Cathyin vztah s Raymondem se pár snaží udržet manželství pohromadě. Oba dva to však změní jednou pro vždy. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (141)
Solidně zpracované drama o soužití černých a bílých Američanů v padesátých letech minulého století v jednom městě. Bohužel naší kultuře je toto téma hodně vzdálené, ale věřím, že pro Američany to musel být slušný filmový zážitek. Já konstatuji - herecký koncert pro Juliannu Moore, skvělý Quaid v pro něj nezvyklé roli slaboučkého a nevyrovnaného manžela, který má problémy se svou orientací a pěkná hudba Elmera Bernsteina. ()
Zlatá padesátá. Krásná auta, nablýskané hospodyně a jejich ještě nablýskanější domácnosti. Pod tím vším maloměšťácká omezenost, rasismus a předsudky. Bohužel, film jaksi plně nevyužívá možností, které daná doma a dané téma nabízí a chvílemi mám pocit, že jde o jakési povrchní nakouknutí na problém. Ale to díky přesvědčivé Julianne ani tak nevadí, pokud si pouze chcete užít smutný film o nenaplněné lásce v podzimních barvách. ()
Todd Haynes se asi rád vypořádává s nelehkými výzvami. Pět let před atypickým zachycením životních osudů Boba Dylana (I’m not There) si dal za úkol natočit „totální“ retro. Leč, mírná inovace obsahu nezachraňuje zšeřelost formy a film tak poslouží hlavně milovníkům starých amerických melodramat. Nadprůměrné herecké výkony si však může vychutnat každý. 70% Zajímavé komentáře: zputnik, Rex Mundi, Sarpele ()
Pěkný průměrný film. Mě však nepoučil a nepřinesl mi nic, o čem bych nevěděla. Nemám ráda filmy o jiné pohlavní orientaci a při pomýšlení, že by se mi v životě stalo něco podobného jako této ženě, tak bych určitě našla radikální řez a nelítala bych s mužem po sexuologách, protože by se mi totálně zhnusil a nesnesla bych jeho blízkost vedle sebe. Scénář byl jednoduchý a místama přiblblý. Byly zde některé okamžiky, které by v životě určitě každá žena řešila jinak. ()
Tenhle film je o tom, že v 50. letech v USA neměli černoši a teplouši úplně lehkej život. A to je asi tak všechno, co se dá napsat o obsahu filmu. Jsou to takový epizodky ze života jedný paničky, jejíž manžel má homosexuelní orientaci a ona má zase poněkud bližší vztah k černochovi. Občas se tam najde nějakej trochu lepší okamžik, ale celkově se příběh vůbec nikam neposouvá. Zahraný je to dobře, ta stylizace 50. let je taky povedená, ale nic víc jsem v tom filmu nějak nenašel. 50% ()
Galerie (31)
Zajímavosti (13)
- Julianne Moore bola počas natáčania filmu tehotná, čakala svoje druhé dieťa. (Fabrinka)
- Kameraman Edward Lachman pomohl vytvořit odpovídající „look“ použitím stejných typů osvětlovacích technik a filtrů na objektivu, jaké by se použily při natáčení melodramatu v 50. letech, a hudba Elmera Bernsteina připomíná ty skladby, které složil o 40 a 50 let dříve. Také vedoucí střihač zvuku Kelley Baker použil ruchy, aby zvuky věcí ve filmu, jako je šustění oblečení a kroky, zvýraznil podobně jako ve filmech z 50. let. (classic)
- V komentáři k filmu Todd Haynes poznamenal, že ho ovlivnil film Rainera Wernera Fassbindera Strach jíst duše (1974). Oba filmy zobrazují pocity odcizení a trapnosti, které jsou zprostředkovány například tím, že se někdy na postavě zdrží o několik vteřin déle, než je divákovi příjemné, než přejde k další scéně. (classic)
Reklama