Far from Heaven
Loin du paradis
Ďaleko od neba
Režie:
Todd HaynesScénář:
Todd HaynesKamera:
Edward LachmanHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Julianne Moore, Dennis Quaid, Dennis Haysbert, Patricia Clarkson, Viola Davis, James Rebhorn, Bette Henritze, Michael Gaston, Ryan Ward, Lindsay Andretta (více)Obsahy(1)
Whittakerovi jsou zdánlivě ideální rodina. Alespoň pro své okolí. Jsou klasickým obrazem ideálu padesátých let v Americe. Nic však nikdy není takové, jaké se zdá... Cathy je dokonalá žena v domácnosti, s perfektním životem, přesně taková, jaká by ideální žena v padesátých letech v Americe měla být. Je zdravá, má krásné děti, úspěšného manžela, sociální jistoty. Celý svět se jí však obrátí vzhůru nohama, když přistihne svého manžela s jiným mužem. Zmatená a zoufalá nachází útěchu v náruči afroamerického zahradníka Raymonda. Přes Frankovu sexuální orientaci a Cathyin vztah s Raymondem se pár snaží udržet manželství pohromadě. Oba dva to však změní jednou pro vždy. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (141)
Tenhle film je o tom, že v 50. letech v USA neměli černoši a teplouši úplně lehkej život. A to je asi tak všechno, co se dá napsat o obsahu filmu. Jsou to takový epizodky ze života jedný paničky, jejíž manžel má homosexuelní orientaci a ona má zase poněkud bližší vztah k černochovi. Občas se tam najde nějakej trochu lepší okamžik, ale celkově se příběh vůbec nikam neposouvá. Zahraný je to dobře, ta stylizace 50. let je taky povedená, ale nic víc jsem v tom filmu nějak nenašel. 50% ()
Todd Haynes se asi rád vypořádává s nelehkými výzvami. Pět let před atypickým zachycením životních osudů Boba Dylana (I’m not There) si dal za úkol natočit „totální“ retro. Leč, mírná inovace obsahu nezachraňuje zšeřelost formy a film tak poslouží hlavně milovníkům starých amerických melodramat. Nadprůměrné herecké výkony si však může vychutnat každý. 70% Zajímavé komentáře: zputnik, Rex Mundi, Sarpele ()
Dokonale vymodelovaný svět. Režie vedená klasickým způsobem, jako v dobách, kdy panovaly snahy o utvoření filmové řeči. Zde ovšem kromě mizanscény a jiných klasických prostředků hraje prim barva. Barva, která v každé scéně má symbolickou roli, vyjadřuje pocity, nálady. Postavy působí tak jak působí (což mnozí kritizují) právě proto, že celý film je reflexí tehdejší reality (skutečné i filmové), kdy se lidé chovali mnohem více podle určených rolí. ()
Ano, příběh směřoval k nějakému vyústění a přiznávám ,že jsem se bála jak s tím tvůrci naloží. Tem pocit úlevy, když se titulky spustily byl oravdu slastný. Vyústění se nekonalo a je fajn ,že si ho můžu dotvořit ve svých představách dle sebe. A že je tu prostoru jak. Za to přidávám ke třem * ještě jednu *. ()
Julianne Mooreovou a Dennise Quaida jsem přesvědčivěji zahrát ještě neviděl žádnou z jejich dosavadních rolí. Snímek nádherně ukazuje poměry v Americe v polovině dvacátého století, jak se společnost stavěla k homosexualitě a osobám barevné pleti. Režisér Todd Haynes obsadil do hlavních rolí již zmíněné Julianne Mooreovou, která se role starostlivé matky a manželky ujala s přehledem a předvádí svůj dosud nejlepší herecký výkon. To samé se dá řici o Dennisu Quaidovi, který se nezalekl role homosexuála, a věříte mu absolutně vše. Dennis Haysbert zahrál přesvědčivě roli ponižovaného černého otce a tak nezbývá než dát plné hodnocení. Navíc skladatel Elmer Bernstein složil dobrý soundtrack, na dnešní poměry originální. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (13)
- Julianne Morre byla nominována na Oscara v kategorii hlavní herečka společně s Nicole Kidman, se kterou si zahrála ve filmu Hodiny (2002). Nicole Kidman cenu nakonec vyhrála. (R´Hell)
- Todd Haynes vzdává hold filmům Douglase Sirka (zejména snímkům Vše, co nebe dovolí z roku 1955, Psané ve větru z roku 1956 a Imitation of Life z roku 1959). (classic)
- Film využívá nostalgické mechanismy vybroušeného dobového melodramatu a zpochybňuje typickou sangvinickou povahu tohoto žánru ve snaze vyzdvihnout ústřední konflikty hlavních postav, Cathy (Julianne Moore) a Franka (Dennis Quaid) Whitakerových, a zároveň nabourává zdravý obraz amerického života v tomto období, který je v americké kultuře obvykle romantizován. Haynes používá tyto a další taktiky, jako je osvětlení a hudba, aby zdůraznil tyto klíčové události a nejen posunul děj příběhu, ale vytvořil pro diváky smyslový zážitek, který je ukolébá a zdánlivě zobrazuje idealizovanou verzi života americké rodiny na předměstí 50. let, ale ukáže se, že tomu tak zdaleka není. (classic)
Reklama