Safe

Julianne Moore umně střídá role i rozpočty projektů, do kterých se pustí. Sic je patrné, že má raději nezávislou tvorbu, mainstreamu se zdaleka nevyhýbá. Tahle dáma se zrzavými vlasy a bledou pletí si tentokrát střihla křehkou postavu zámožné paničky, které se začne z vlastního způsobu života dělat zle. Příjemný nezávislý kus, ačkoliv je patrné, že tempo nesedne každému. (06.01.2015)

POZOR! Mohou se objevit mírné SPOILERY! Film označovaný jako horor duše (sám Todd Haynes je tímhle pojmenováním nadšen). Hlavní hrdinka Carol je na první pohled osoba bez výraznějšího charakteru. Plachá, lehce ovlivnitelná, se zaběhnutým životem. Přesto se v jejím životě začíná něco dít a těžko říci, co je prvotním impulsem. Její dosavadní život ji začíná tísnit, okolní prostředí ji dusí a to se projevuje pomalu se stupňujícími zdravotními problémy. Vstup do střediska Wrenwood, připomínajícího nějakou odloučenou náboženskou sektu, se zdá být možným řešením, po příjezdu však divák tuší, že tady není něco v pořádku. Carol zpočátku zdejší osazenstvo pozoruje s mírným odstupem a nechápavostí, později se z ní však stává právoplatný uniformní člen tohoto společenstva. Film je rozdělen do dvou částí, v první pozorujeme Caroliny přibývající potíže, v druhé Carol odjíždí do Wrenwoodu, přičemž první část mi přišla zajímavější - je jistě poutavé pozorovat někoho, kdo je naprosto mimo a neví, co se s ním děje. To se sice objevuje i druhé části, ale ta je poněkud méně originální - postupné oblbnutí myšlenkami a systémem nějakého uzavřeného společenství postrádá originalitu první půlky. Safe má téměř Lynchovskou atmosféru - ponurá hudba skoro jako z Twin Peaks, podivnosti typu muže žijícího v keramickém iglů, pacient podivně kulhající v dáli a hlavně neurčitý náhled do psychiky hlavní hrdinky. Divák si totiž nemůže být jistý, zda je příčina Caroliných potíží opravdu psychického původu a jen ústí ve fyzické potíže, nebo naopak, zda její špatný zdravotní stav působí také na její psychiku. (15.05.2008)

Safe je ambiciózní snímek. Klíčové otázky rizika moderní civilizace jsou vrženy do éteru a stěží nechají diváka lhostejným. Problematika vlivu znečistěného životního prostředí na lidské zdraví a vlivu našeho psychického stavu na stav fyzický nepochybně zajímá každého. Film nutí k zamyšlení od prvních minut, udržuje v naději, že poskytne více informací a pomalu se ubírá několika slibnými směry. Jenže nakonec se nedobere vůbec nikam a rozplyne se v poloprázdnu. Výkon Julianne Moore byl velmi solidní, shozená kila přidávala na zuboženosti a utrpení její postavy Carol White. Přesto působil tento charakter naprosto nevýrazně. Soundtrack alá Lynch též naháněl husí kůži. Jako celek to však u mě nefungovalo. Protože když už zadělám těsto na výborný koláč, tak ho nemůžu strčit do studený trouby a myslet si, že když ho tam takhle dvě hodiny zanechám, tak si pak na něm někdo pochutná. (13.03.2011)

+4* jedná se o čistokrevný artový kousek, který není rozhodně pro každého, protože při sledování vyvstává spousta otázek, ale odpovědi si musí divák domýšlet. Musíte se připravit na hodně pomalý styl vyprávění, který by většinu uspal, ale naštěstí Julianne Moore dokázala svou roli přesvědčivě zahrát a napětí stále stoupá. Těžko se obsah snímku popisuje, ale vesměs je to o tom jak vliv okolí a médií dokáže přecitlivěného člověka pohltit a působit na jeho zdraví a tady přísloví o tom jak vůle uzdravuje, funguje spíš naopak. Tento film z hlavy jen tak nedostanu a víc si ho asi užívám až po zhlédnutí a proto zvídavým a hlavně už trošku otrlým divákům doporučuji.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (04.02.2020)

Perfektní satira na rozežrané buržousty i na sekty vyklidněných sluníčkových lidiček. Ze začátku mi vadila kýčovitá synťáková hudba a lá Maurice Jarre, pak to ale nějakým zázrakem zaklaplo a začal jsem si to celé přímo nekriticky užívat. "Safe" je technicky takřka dokonalé dílo, které se přitom nebojí nenásilně experimentovat (mnoho klíčových scén je například zabíraných z dálky, takže herci jsou jen malé figurky v širokém záběru na interiér). Scénář je takřka Altmanovsky střídmý, před každým zákonitým (a tedy klišovitým) zlomem ubere plyn - což mnoho lidí zklame, mně to ale z nějakého důvodu dokonale sedlo. Nakonec jsem si vychutnal i samotný příběh znuděné paničky, která se postupně propadá do spirály imaginární nemoci a na útěku před toxiny spadne do sítě pouštní new age komuny. Mám škodolibou radost, že po Hungry Hearts a Away We Go vznikla další filmová jehlička bodající do ezomatek a biootců. Tohle jim rozhodí čakry. (05.08.2015)