Povídání o pejskovi a kočičce
VOD (2)
Obsahy(1)
Pejsek a kočička takhle jednou mají kvůli dešti dlouhou chvíli, tak si povídají, že by bylo hezké mít nějaké hračky, když je venku špatné počasí. Další den, kdy už je hezky a zvířátka jdou ven, najdou v trávě pohozenou plačící panenku, které je líto, že na ni její holčička zapomněla. Pejsek a kočička se jí tedy ujmou. (Stegr)
Recenze (12)
Aneb jak učit děti skromnosti a pomáhání slabším. ()
70% - Děcka, nepohazujte a neztrácejte svoje hračky, ony pak citově vydírají pejsky a kočičky... :) ()
Krátkometrážní snímek. Přenádherný a inspirativní seriál. Jednotlivé díly vedou děti k poslušnosti, a dobrému chování, což jsem pocítil sám na sobě. ()
Jeden z těch slabších příběhů. Nehledě na to, že postupovat stejně jako ve filmu, tak máme byt zanesený odshora dolů hračkami. ()
Náš pejsek by ji ukousl hlavičku a byl by klid... ()
Slabší,ale i tak pěkné .. Pro děti jistě skvělé.. ()
Nevím, co Högerovi udělali, že ve filmové verzi střídavě zlobně káže a hystericky fňuká; každopádně teď už definitivně chápu, proč se videokazeta s pejskem a kočičkou netěšila u našich dětí zdaleka takové oblibě jako u nás kdysi desky, na kterých tentýž Höger totéž vyprávění podal s laskavou něhou a bez kašpaření. ()
Pejsek s kočičkou to opět roztočili a vydají se na dobrodružství s panenkou, kterou někdo pohodil do trávy. ()
Nádherný dojemný díl!!! ()
Musím uznat, že skrytou hodnotu člověk v tomto díle vidí až jako dospělý, jako dítě jsem tuhle desetiminutovku shledával jako nejméně povedenou v celé sérii. ()
Podle názvu to ani nevypadá, že se jedná o jeden z dílů Večerníčku POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE. Však už ten začátek je úplně jiný, a to tím, že je hraný a ne kreslený. Je to jediný díl Večerníčku, kde je i část epizody hraná. A to konkrétně vyobrazení ateliéru, kde vznikal celý tento seriál. V něm si hraje dcera výtvarníka Eduarda Hofmana a všude nechává své hračky. Je to takový úvod do tohoto jakžtakž morálního dílu o holce, která odhodila panenku a tím ta panenka přišla vlastně o svoji mámu. To je jako krkavčí matka, když odhodí své dítě, o které se nechce starat. To pak končí v dětském nebo diagnostickém ústavu. Ale co pak s panenkou? Jak ta dopadne? V pohádce dopadne přece dobře... Jak by ne... Co je ovšem na tomto díle a vůbec na celém Večerníčku to hlavní, tak to je animace a především dokonalý přednes Karla Högera. A ta jednoduchá animace je tak krásná. V ní je ukrytá taková ta nostalgie jako v celém tom Večerníčku. Dnešním dětem se už nelíbí, ale nám ještě jo. [473. hodnocení, 11. komentář, 78%] ()
Fuj, jak já nesnáším Járinku, miloučkou panenku, která nikdy žádnou ze svých hraček nikam nepohodila! Uh, ať už jednou přestanou poučovat! ()
Reklama