Jak jsem balil učitelku

V pořadí druhý celovečerní film Wese Andersona vykazuje již všechny typické rysy svébytného tvůrčího způsobu a poetiky tohoto svérázného režiséra. Veskrze originální rukopis s typickými vertikální záběry shora a horizontálními jízdami, zpomalenými záběry podbarvenými vždy velmi emocionálně působící melancholickou netradiční (často francouzskou či indie) hudbou, nostalgickou a až staromilskou náladou a melancholickým plynutím filmového času, prazvláštním druhem humoru, vyšinutými postavami, kterým se rozpadl rámec smysluplného života nebo které ho teprve hledají a které se vymykají běžným představám a očekáváním, které tápou a táží se po smyslu svého bytí... Max Fischer (Wesův oblíbenec Jason Schwartzman, který později exceluje i v Darjeelingu s ručením omezeným) je mladík s obrovskou sociální inteligencí a úžasným potenciálem, který transformuje v parodické reflexi desítek zájmových klubů a kroužků symbolizujících rozmanitost a pestrost života, který má však problémy být kompatibilní s nastoleným nudným systémem a řádem a tak se ho snaží všemožně obcházet. Se ztrátou smyslu života (odchodem z Rushmore) se pod tlakem existenciální tísně začne dostávat do značně svízelných a eticky ambivalentních situací, které podstatně naruší integritu jeho identity. Existenciální krizi prožívá i znuděný a životem zklamaný milionář Blum (geniální Bill Murray, jehož minimalistické herecké výrazivo asi nejlépe ilustruje originalitu Andersonovy poetiky a melancholicky působícího humoru), který má pro Maxe slabost. Rushmore je symbolem integrity ideálů a života a obranou minoritního životního stylu i dokladem toho, že smysl mají také ,,jiné" životy, než jen ty většinové... (percepci filmu bohužel velmi předznamenává nešťastně zvolený český distribuční název, který asociuje žánrově limitovanou teenagerskou komedii). Podobné filmy: Horší to už nebude, Život pod vodou, Taková zvláštní rodinka, Jak jsem balil učitelku, Prosíme přetočte, Věčný svit neposkvrněné mysli, Nauka o snech, Dedication (18.07.2008)

Zcela jistě nepatřím k "WesAndersonfilům", ale na rozdíl od Royal Tenenbaums jsem se při Rushmore celkem bavil, i když takovým zvláštním způsobem.Určitě k tomu taky přispěl kvalitní soundtrack. Budu muset někdy znova zkouknout Bottle Rocket, je to už dávno co jsem to viděl v TV a na ty závěrečné scény provedení loupeže nelze zapomenout. 3,5* (13.03.2007)

Geniálně zahraná komedie (obzvlášť vyzdvihuji extrémní herecký výkon Jasona Schwartzmana, kterej si s Maxem opravdu dokonale vyhrál!!!), s vtipným dějem a ujetými situacemi, nezavánějícími trapnou pubertální komedií, ale pravou zábavnou podívanou, kterou jsem si užil tak moc, že jsem to po měsíci skouknul ještě jednou (a všiml jsem si tolika nových detailů, třeba jen úplnejch kravin, ale uvědomil jsem si, jak detailně propracované to je). Prostě sen. (22.12.2006)

U pana Andersona se vždy nabízí obrat "typicky andersonovsky švihlé", leč tento se může zdát spíše zbytečným a zkušený recenzent by se mu měl spíše snažit vyhnout. Co však dělat, když tato definice nejlépe popisuje daný snímek? Mohla by to být obyčejný škola s obyčejným studenststvem a obyčejným učitelstvem, ale to by to nemohl být snímek Wese Andersona. (Skoro) nic tu nedává smysl, ale baví to... 80% (13.03.2022)

Typický Anderson, nuda jak na výchovnom koncerte. Ani vtipné, ani poriadne romantické. Príbeh o teenagerovi, ktorý sa správa ako idiot a sympatie si nezíska. Wes je najpreceňovanejší režisér možno aj všetkých čias. Ešte som u neho nenatrafil na film, ktorý by som si chcel pozrieť znova. Skôr na nich hneď zabudnem. (18.11.2021)