Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ji-hae (Ye-jin Son) psala e-maily za svou kamarádku klukovi, který se jí líbil. Při tom objevila deník své matky, která zažila něco podobného se svou první láskou. A v tomto bodě se začnou ovíjet dvě paralelní větve příběhu. Jedna s ní, druhá s její matkou Ju-hae (kterou stvárnila stejná herečka jako Ji-hae). Objevují se zde potom různé romantické okamžiky z jejich života. Ale vše nakonec skončí dobře. Abyste se dověděli jak, tak byste se na to měli podívat. (c.tucker)

(více)

Recenze (160)

neoBlast 

všechny recenze uživatele

[Druhé zhlédnutí] I po sedmi letech od premiéry zkrátka klasika - jak příhodný to název. Jednoduchá romantická schémata, která jsou tentokráte trochu zašmodrchaně vyprávěna (ale přehledně) se setkávají s korejskou, samozřejmou, precizností. Ke konci diváka trochu počtem minut unaví, ale pocitový zážitek skončí jen těsně pod Olympem uspokojení. 80 % ()

ivan_drago 

všechny recenze uživatele

Film mě tedy nedojal, nějak u mě nezafungovala chemie mezi hlavními představiteli... Co oceňuji jsou moc milé komické scénky, taková slušnost a ostýchavost v rodících se vztazích nám servírovaných a pěkné prolínání mezi těmi dvěma příběhy... kdy mi tedy z minulosti přišel mnohem silnější... Právě díky tomu, že se ve filmu prolínají dvě příběhové linky, se film ani moc netáhne a nenudí, ale ten konec mi přišel dost znásilněný a takový umělý... ()

Reklama

Gereth 

všechny recenze uživatele

Velmi dlouhé, ale kouzelné. Jihokorejci jsou schopní přijít s romancí tak všední, tak jednoduchou a tak čistou, že zamotává hlavu i nejzarytějším cynikům. Možná nemám tu jejich kinematografii tolik nakoukanou, ale vždycky když si pustím nějaký jejich film, přijde mi to jako svěží závan větru. Stále jsem nad některými momenty kroutil hlavou a tu scénu se sbíráním vzorků stolice jsem přešel s výrazným krčením ramen a nosu, ale v porovnání s klasickými romantickými komediemi západního vzoru Jae-young Kwak stále jasně vede. // 80% ()

yakoob 

všechny recenze uživatele

Mám radost z takových filmů, které mi dokážou připomenout jak důležitá je láska a cit k milovaným lidem...Ukazuje lásku v tak dokonalém pojeti, že se tomu nechce ani věřit...a když k tomu přidáte drama korejských režisérů, tak vám Classic naservíruje romantiku, kterou by jste sami chtěli prožít...Láska někdy bolí, ale raději milovat a ztratit než nemilovat vůbec...Nádherný prolínající se příběh matky a dcery, při kterém by jste sami chtěli být jeho součástí... ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Nalomený osud je tradičním podpůrným tématem současné (notně sladkobolně založené) Korejské kinematografie. Evropskému divákovi by se zdálo, že ty vizuální nádhery musí až splývat, ale to nezná asiaty. Ti opravdu nejsou jako my... Classic to je překrásný příběh umocněný zatraceně emocionální hudbou v obrazech, z nichž by si každý do svého pokoje nějaký vybral. Herci se drží i u poněkud přemotivovaných dialogů, ale nejkrásnější na tom všem je čistota. Ten film je tak průzračně čistý a nezkažený, že budete na konci ve velkém opojení a nebudete věřit. Krása ještě existuje. Ano, tenhle komentář je kýč a Classic taky, ale nádherný kýč.... ()

Galerie (27)

Zajímavosti (3)

  • V prvých minútach filmu hrá pri monológu hlavnej hrdinky v pozadí "Pachebel canon". Rovnakú skladbu použil režisér Jae-young Kwak aj vo filme Yeopgijeogin geunyeo (2001) v scéne, kde Gyeon-woo podáva ružu dievčaťu hrajúcemu túto skladbu na klavíri. (RigorMortis)

Reklama

Reklama