Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1953 přijede Katherine Watsonová učit umění na dívčí univerzitu Wellesley. Jako mladá učitelka je šokovaná realitou této prestižní školy, její zkostnatělostí, upjatou morálkou a zastaralými názory. Pro dívky není určeno samostatné myšlení, protože jim poví učebnice, co si mají myslet a dokonce i jaké umění se jim má líbit. Ale co je horší, většina vyučujících i samotné studentky pokládají za nejvyšší životní metu svatbu. Po svatbě se stanou hospodyňkami, budou pečovat o domácnost, připravovat manželovi jídlo, a veškeré vzdělání, kterého dosáhly, je jim pak zcela k ničemu. Katherine má pocit, že dívky na universitě jen zabíjí čas, než se stanou profesionálními manželkami. Nechtějí se svým vzděláním něčeho dosáhnout, nechtějí pracovat, nechtějí dál studovat a budovat si kariéru. Protože žena, která se brzy nevdá, ta je neúspěšná, prohrála, žádná si přeci nepřeje nic jiného… nebo snad ano? A tak začne mladá učitelka studentkám ukazovat, že ne každému se líbí to samé umění, že každý může mít jiný názor i jiné životní cíle. Její počínání popouzí mladou studentku Betty. Ta je ukázkou dokonalé ženy, brojí proti antikoncepci, jejím jediným životním snem je manželství a dům, ve kterém je pračka a sušička. V posledním ročníku studia se provdala a její manželství není šťastné, jenže to si ona nechce přiznat. Jen o to víc poukazuje na nevhodné chování ostatních studentek, školní zdravotnice i učitelek. Zdá se, že když není šťastná Betty, nepřeje štěstí ani druhým. Protože Betty musí být šťastná, dosáhla přeci všeho, co kdy chtěla, má krásný dům, úspěšného muže, i tu pračku se sušičkou. Musí se jen usmívat a dobře reprezentovat ideál ženství. Jako Mona Lisa, vypadá šťastná, protože se usmívá. Znamená ale úsměv vždy štěstí? (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (220)

Dr.film 

všechny recenze uživatele

V dnešní době, kdy si Julia Roberts může vybírat z hromad scénářů je dost překvapující, že ji do oka padl zrovna tento nevypracovaný a z diváckého pohledu hodně průhledný kousek. Julia působí hodně utlumeným dojmem a jen těžko lze říci zda je viníkem „černobílý“ scénář bez šťavnatých dialogů, nebo samotná Julia. Hereckým podáním mě daleko více dostala Kirsten Dunst, ta své postavě dala alespoň působivou prokreslenost a charakter. Úsměv Mony Lisy hodně balancuje mezi dvou a tří hvězdičkovém hodnocení, když ale uvážím klidnou a příjemnou kameru zachycující takřka dokonalou atmosféru padesátých let společně s neodbytou výpravou, tak si tři hvězdy určitě zaslouží. ()

filmharmony 

všechny recenze uživatele

...deformace vnímání svobody a tupého následování manžela jako profese... ...husí kůže a neuvěřitelnost nesmyslné manipulace lidské (ženské) mysli... a to že je mediální manipulace nový vynález... kvalitní herecké výkony a Julie jako učitelka, milující umění a svobodu myšlení... říkám ano jí i učení, které osvobozuje... ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

O ženě, která "nezapadla" - ani se o to nesnažila. O ženě, která byla emancipovanější, než bylo její okolí schopné akceptovat. Vážení přátelé, zdá se, že i TOHLE byla padesátá léta osvíceného dvacátého století. Konkrétně akademický rok 1953/1954 na prestižní dívčí univerzitě Wellesley College v Massachusetts. Naštěstí mě od něho dělí dostatečná vzdálenost, a to z hlediska času - i prostoru, neboť "Země neomezených možností" se nachází daleko za oceánem. P.S.: TV Nova se OPĚT projevila a podle svých nejnovějších zvyklostí odstřihla závěrečné titulky. Tentokrát se jí spolu s nimi podařilo částečně zlikvidovat i pointu. Pokud se dobře pamatuju, zajímavé postřehy provázely i předmětné titulky, ale TV Nova má evidentně jiné priority nežli v hlavním vysílacím čase "odvysílat" film až do konce. A tak podala jen další důkaz, že by mohla aspirovat na titul "Největší buran roku 2011". Nezbývá mi než doufat, že se její zvyky nerozšíří mezi ostatní komerční televizní stanice, neboť blbé nápady bývají občas vysoce nakažlivé. ()

flanker.27 odpad!

všechny recenze uživatele

Varování: Tento komentář je genderově nevyvážený a může vyvolat u části populace nepříjemné pocity. Úsměv Julie Roberts není ani trochu záhadný, aby sváděl k rozličným výkladům. Již teď jsem celý žhavý na její cestu do Evropy, kde bude tato žena s velkým Ž bourat hradby, aby je nahradila (svými) myšlenkami. Na feministických filmech mě fascinuje ta logika, kdy se žádá respektovat ženu jaká chce být, zatímco jen se chlap trochu liší od ideálu, "už se odcizujeme." Stálé kvákání o respektu, aniž by samy nějaký byly schopné dát. Tragédie. "Role, pro kterou jsou ženy zrozeny." Možná jim to ještě nikdo nevysvětlil, ale my chlapi za ně opravdu rodit nebudeme. Nazdar. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Už ve filmech Stávka a Čmuchalky jsme společně s Kirsten Dunst poznali slasti a strasti života náctiletých v 60. a 70. letech, nyní se vracíme obloukem do 50. le a opět díky Kirsten prožíváme mnoho paradoxů jedné epochy. Kdeže se nalézala ta demokratická pokroková společnost USA pár let do 2. světové? V pravěku, vážení. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (6)

  • Během scény v bazénu jsou v pozadí vidět dívky, které nacvičují synchronizované plavání. Jsou to členky týmu synchronizovaného plavání z Wheaton College v Massechusetts, které nacvičují sestavu pro sezónu 2002 - 2003. (HappySmile)
  • Kirsten Dunst, která je normálně blondýna, si kvůli filmu přebarvila vlasy na hnědo. Naopak normálně hnědovlasá Julia Roberts se přebarvila na blond. (HappySmile)
  • Během taneční scény hraje harvardská kapela písničku "Istanbul" - je to opravdová harvardská skupina, která si říká "Din and Tonics". (HappySmile)

Reklama

Reklama