eXistenZ

Něco je špatně. Co je realita a jak byste ji definovali? Co kdybyste měli sen, který by vám připadal skutečný? David Cronenberg nám předkládá realit rovnou několik. Reality, ve kterých běhají zmutované žabo-mloko-ještěrky, kde nikdo fyzicky nelyžuje, kde technici, pitvající konzole, fušují do řemesla zvěrolékařům a lidé nahrazují konzolím baterky, na rybích farmách se pěstují zbraně a (skoro) všichni mají biokonektor a hrají velmi sofistikované hry. Pistole menší ráže asi střílejí mléčné zuby. Zubaři teď dělají do zbrojního průmyslu. Slavná programátorka her Allegra Geller přichází testovat svoji novou a zcela revoluční hru eXistenZ s dobrovolníky, ale sezení se poněkud zdramatizuje. Její konzole, ve které má jedinou kopii eXistenZ, totiž utrpěla menší šok po tom, co byla Allegra postřelena a musela ji odpojit během nahrávání, a proto se na útěku rozhodne otestovat hru s jejím novým „bodyguardem“ Tedem. Ten ale nemá bioport a má panickou hrůzu z jeho zavedení. Fakt, že na její hlavu byla vypsána velmi tučná odměna asi také moc nepotěší. Nakonec se ale do eXistenZ dostanou a vše se začíná zamotávat. Realita se čím dál tím víc slévá s fikcí, nevíte čemu a komu můžete věřit a začíná tu jít o lidské životy. Pozná Allegra Realisty od ostatních? Jsou Realisté opravdu ti zlí? A co když už nejsou ve hře? Nemyslíte, že nejlepší světový umělec by měl být potrestán za nejefektivnější deformování reality? Smrt tvůrcům her! (06.04.2008)

Vcelku zajímavá sci-fi tématika o jakýchsi virtuálních herních světech, ale to zpracování, to zpracování... Fakt mi to přišlo místy hrozně přiblble natočený s celou řadou takových divných momentů, co to prostě kazily. I ta storka byla taková divná. Takže dvě hvězdy za nápad, ten zbytek stál za prd. 50% (10.05.2013)

David Cronenberg je režisér, jehož tvorba odpovídá mým představám o žánru sci-fi, a jeho styl, který pracuje s tajemnými prvky, s atmosférou a morbidními představami, mě v řadě případů uvedl v nadšení. EXistenZ je jeho parádní kousek, kde herecké obsazení, výkony, scénář a jednotlivé výtvarné prvky dohromady daly vzniknout dílku, jehož atmosféru jsem v sobě živil dlouhé měsíce. Ve filmu se realita plynule přelévá do snu bez varování diváka a samotní hrdinové neví, jestli jsou napojeni na počítačovou hru ve virtuální realitě nebo prožívají skutečné emoce a reálné dění. "Mě nemusíte zabíjet," říká jeden z hrdinů a vzápětí dodává: "ale řekněte mi, hrajeme ještě hru?" Film vyvolává řadu otázek, kam je možné zajít s technologiemi ovládajícími lidskou mysl i jakou cenu má lidský život. Celkový dojem: 95 %. (13.06.2006)

Bizarnost Cronenbergova světa v plné parádě. Prolínaní časových rovin, záliba ve smrti a pitvě, neukojitelná neodvratnost vzájemné sexuální přitažlivosti. Bohužel to vše vychází nazmar díky rozšafně vykonstruovanému scénáři, jenž závěrečnou pointou nepřechytračil diváka, nýbrž sám sebe tím, že přišel s křížkem po funuse, kdy už bylo x-té jedno a to samé vyústění divákem očekáváno. Autorská myšlenka: ukázat světu svůj postoj k počítačovým hrám, je sice hmatatelná, nicméně trestuhodně nedotažená. (15.10.2006)

Roku 1999 se hned tři filmy - Třinácté patro, Existenz a Matrix - pohroužily do virtuální reality, přičemž pod prostředním byl podepsán Cronenberg a navazoval jím na svůj Videodrom. Noční sbližovačka dvou cizinců na útěku nesázela na akci ani na romantiku, ale na cyberpunkově zamotaný a paranoidní děj opakovaně zpochybňující realitu i virtualitu a kladoucí otázky ohledně našeho fungování v nich. Ten mohl ve své době diváka překvapovat, s odstupem času se ale jeví průhledný, byť záměrem chaotického finále zřejmě bylo, aby se v něm divák ztratil, stejně jako předtím postavy. Film je taky cronenbergovsky tělesný, sexuální a bizarní - technika má biologický design, je tu motiv mutace, infekce, pitvy, kybersex... a nejvíc cool filmová pistole všech dob. Výsledkem je zábavně nápaditý a ujetý sci-fi thriller. (23.01.2020)