Dobrý ročník

Úplně jako to víno z Henryho vinic - zápletka důvěrně známá z výtvorů Rosamundy Pilcherové, figurkovité postavy a nevyvedené pokusy o humor by mohly dávat tušit, že z tohoto filmu nic dobrého vzejít nemůže. A heleme se - Ridley párkrát zamává kouzelným proutkem a vyčaruje náladotvorný vizuál, podmázne ho adekvátním hudebním doprovodem a s tisíckrát viděným si pohraje tak, že místo očekávaného odplivnutí se ještě několikrát oblíznete. I ta avizovaná klišé jsou podávána velice decentně a uvědomněle - vlastně tak, že vůbec neruší, ale přetavují se do diváckých jistot, čímž podporují pohodovou, bezstarostnou atmosféru. Zapomeňte na Bobule (beztak Dobrý ročník vykradají, jakkoli to jejich režisér popírá), které opadají a rozpadnou se na prach; to Dobrý ročník může být s časem leda lepší.... (01.02.2009)

Jestliže dosáhl Kubrick jako jeden z mála nevídané tvůrčí svobody a mohl si dovolit natáčet kdejaký záběr nastokrát, Ridley dosáhl toho samého skrze producentské křeslo. Jednoduše zaujal pozici finančníka, scénáristy a režiséra. Dobrý ročník, jakási Moštárna naruby převedená do chladných barev burzy a teplých barev vinárny (tomu odpovídají i narafičené oděvy sládků a makléřů), měla být původně ryzí komedie s morálním poučením, vystavěná na romantickým základu. Jenže! Jak Ridley, tak charismatický Russell Crowe jsou nad ryzí komedie povznesený. Těch pár přehrávaných opiček Russella a roubování Ridleyovských sugestivních vizuálů do všedního scénáře tomu dává tak maximálně punc precizní, ale zoufale neoriginální limonády. (16.03.2008)

Nikdy bych nevěřila, že Russel Crowe může působit pohodově (uznávám ho jako skvělého herce, ale nikdy mi nebyl moc sympatický), ale zde pod vedením Ridleyho Scotta, který si taky docela žánrově odskočil od svého "průměru", mě neuvěřitelně překvapuje. Po shlédnutí Dobrého ročníku snad nemůže zůstat jediný člověk, který by nechtěl navštívit Provence a zjistit, jestli ty vinice ve skutečnosti vypadají tak, jako na plátně a jak ve skutečnosti chutná a voní všechno to francouzské víno. (06.05.2007)

Rozhodně velké potěšení! O snímku od Ridleyho Scotta opět s Russelem Crowem, ale s takovým příliš obyčejným tématem jsem nechtěl slyšet vůbec nic. Nakonec jsem povolil a film shlédl a jsem velmi spokojen. Russel Crowe předvádí velký herecký výkon, kdy bych mu na začátku nepodržel ani dveře u výtahu a na konci bych mu s radostí i vyčistil boty. Jeho proměna je uvěřitelná, příjemná a hlavně... přirozená. Ridley Scott k tomu napomáhá svým vytříbeným vizuálním vkusem, kdy dokáže proměnit obyčejnou zahradu v úchvatné místo plné slunečního světla dopadajícího přesně tam kam on chce a kde to na diváka působí nejkrásněji. Hudební motiv filmu je také velmi příjemný a vůně vína prochází každým okénkem filmu. Film, který lze doporučit bez rozdílů věků a který by měl být brán bez očekávání, protože v tom je jeho síla. Zaútočit ve chvíli kdy to nečekáte a naprosto mu podlehnout. (23.03.2007)

V dnešní době je hrozně obtížný narazit na film, který ačkoliv v sobě nemá jen pozitivní stránky je ve skutečnosti hrozně příjemnou záležitostí, která nádherně zahřeje u srdce a hlavně připomene Francouzskou náklonost k filmu let minulých. Já to v tomhle filmu fakt hrozně cítil, jako kdybych koukal na nějakou klasickou Francouzskou komedii s hlavní rolí Funésem nebo Belmondem, až na to, že Belmonda zde nahradil Russel Crowe a popravdě jsem se s ním přišel hrozně hezky. Nenucený, a přitom nádherně hřejivý film, který v sobě nemá pranic depresivního, a to je v dnešní době ohromný problém. Zajímavé na tom ale je to, že to se netýká jen filmu ale i hudby, a je jen otázka času, kam tohle všecko dospěje. Přitom se ani pak není čemu divit, když statistiky tvrdí, že lidé jsou kolem sebe stále více ostražitější, depresivnější a sebevražd je stále více a více. Dobrý ročník je skutečně ten film, který pokaždé dokáže potěšit. Má ve svém arzenálu zbraně, kterými dokáže zaútočit na leckterého diváka a rozhodně věřím, že nezklame. K tomu mu dopomáhá hudba a neskutečně pohodová atmosféra. Abych se přiznal, tak tohle jsem skutečně od Scotta nečekal a asi málokdo by čekal, přitom nejhorší na tom všem je, že jako film zrovna Dobrý ročník solidně prodělal. Proto zdvihám palce rovnou dva za tu radost, kterou tvůrci do tohoto filmu dali a věřím, že to nedělali jenom pro peníze, tedy doufám, protože tenhle film je tak kouzelný právě protože je tak prostý a jednoduchý. Jen je škoda, že divák tohle nedokáže ocenit a nezajde na to do kina. Abych ale pravdu přiznal, sám jsem k tomuto filmu odstup měl, a teď toho opravdu lituju. (08.07.2009)