Dobrý ročník

Dobrých ročníků vyprodukovalo světové vinařství bezpočet. Tak velký, že vám splývají, pokud nejste skutečný znalec. Tady vám ale ani znalectví nepomůže, žádný jedinečný buket nečekejte. Ridley Scott totiž natočil řemeslně jak jinak než precizní produkt bez chuti či zápachu. Lehce omšelý čtyřicátník Crowe - který tu má s ohledem na věk hlavních romantických postav být možná i mladší než ženská hrdinka - se tu má bezhlavě na první pohled zamilovat (tedy na první pohled fyzicky, na druhý potom i srdcem) do třicetileté Marion, a objevit krásu a pohodu života v Provence. Jako reklama pro zmíněný subdepartement vynikající. Jako romantická komedie nefunkční. Chemie schází, a biofarmařením to rozhodně neodůvodníte;) Příběhové peripetie nebyly špatné,a pokud jde o hlavní linii, tak musíte jednoznačně vědět, do čeho jdete, pokud jste někdy nějaký film z daného žánru viděli, ale byl začátek, byl prostředek, byl konec, a já jsem šel pryč bez jediného okamžiku, kdy bych si řekl "jo, tak tohle je fajn" - jen jsem se uchechtl žlutému Smartu a Lanci Armstrongovi. Znám lidi, kterým to celé přijde úžasné, ale taky znám jejich filmový vkus a lásku k Francii;) Klobouk dolů za odvahu pana Scotta, že se vydal vstříc jemu zatím neznámému žánru, ale odvaha se cení jen do určité míry. A ta míra je rozhodně kratší než pomalu dvě hodiny. O HODNĚ kratší. 60%. (24.08.2011)

Já dřív Russella moc nemusel. Ani moc nevim proč, asi kvůli jednomu filmu s nim, co se mi moc nelíbil. Nicméně je to skvělý herec, jehož role kdysi bývaly zcela nezapomenutelné a absolutně nechápu, jak jsem se mohl Dobrému ročníku vyhýbat, když mi byl doporučován ze všech stran. Tak neuvěřitelně precizní feel good film jsem už totiž hodně dlouho neviděl. Mnohokrát jsem zíral, jak geniálně se Ridleymu Scottovi povedlo zachytit určité situace, které by v jiných filmech vypadaly úplně obyčejně a nezajímavě (tenisový duel, fuck Lance Armstrong, nedobrovolné koupání a spousta dalších!) a mnohokrát jsem zase smál díky výbornému vtipu, které jsou vhodně dávkovány a nepamatuji se, že bych kvůli něčemu obrátil oči v sloup (což dělám pravidelně u hodně filmů). Co dodat, všichni filmoví fajnšmekři už tuhle pecku viděli a já osobně jí uvidím ještě mnohokrát. Tenhle flák má všecko, vybraný soundtrack, skvostné prosluněné záběry Provance a nádhernou Marion Cotillard. A Crowovi sežerete zkrátka úplně všecko...100% (03.12.2015)

,,K ČERTU S PENĚZI“...... /// Moudrost najdeš na roztodivných místech…. a tak se z Maxe – i díky vínu, stal dobrý člověk (vo tom bych kurva něco věděl…). Provence, nostalgické vzpomínání i prosluněná současnost. Harmonie, vyrovnanost, sklenka, co není nikdy prázdná …(ale to už je jiná písnička), běžné radosti života. Film, kterej je prostě a vobyčejně řečeno – FAJN! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 2006 Peter Mayle číst nebudu. 2.) Miluju Francii, víno, Marion Cotillard. 3.) Sháním chalupu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.01.2013)

Austrálsky herec Rusell Crowe, ktorý sa presadil v USA a je momentálne jednou z najväčších hollywoodskych hviezd si v tomto filme zahral Angličana, čo prišiel do Francúzska, kde zdedil krásnu vinicu po svojom strýkovi. Znie to hodne kozmopolitne. Ale len na prvé zdanie. Tento film je skrz na skrz presiaknutý príjemnou, idilickou atmosférou francúzskeho vidieka. Nie som milovníkom vína ani romantických filmov, ale tento snímok sa mi páčil. Jemne ma pohladil po duši. Je to veľmi "Dobrý ročník". **** (26.12.2012)

Je pravda, že jsem na začátku k Dobrému ročníku přivoněl značně podezíravě. Velká jména u obsahem tak komorního filmu dělají dobrotu jen žřídkakdy. Navíc ten námět... Že on ten zavilý kapitalista nakonec prohlédne a uvědomí si, v čem spočívá skutečné štěstí, říkal jsem si s náramě ošklivým cynickým úšklebkem. Přesto si mě film po chvilce začal získávat a někdy v půlce jsem si najednou uvědomil, že se skoro proti své vůli velice příjemně bavím, i když se na plátně v zásadě nic neděje. Režisér, který ještě nedávno definoval filmový chaos svým Černým jestřábem, totiž nyní nesmírně zručně propůjčuje Dobrému ročníku unylou opojnost filozofie spjaté s pěstováním a pitím vína: formálně i příběhově jde o absolutně poklidný, navýsost odlehčený, velice odpočinkový a pozitivní filmový zážitek. Co na tom, že jste ten příběh už xkrát slyšeli a jeho moralitu odhadnete pět minut po úvodních titulcích? Nechte Ridleyho ať vám dokáže, že i cesta může být cíl. 80% P.S.: Za scénu, při které hraje píseň "How Can I Be Sure Of You" bych nejradši přidal pátou hvězdu, ale to by asi nebylo fér :-) Tak ji jenom tak připomínám... (24.10.2009)