Království nebeské

Najlepší historický epos nového tisícročia, Hollywood v tej najkvalitnejšej podobe, výrazne lepší film ako precenený Gladiátor. Je duchaplný (a neskĺzava do naivity, aspoň nie na americký štúdiový veľkofilm), má skvelú hudbu a výpravu, dostatok bojových scén a predovšetkým sústredenú, v každej scéne presnú Ridleyho réžiu. Bloom mohol byť výraznejší, ale rozhodne to celé nekazí. Vynikajúci David Thewlis. Nutnosťou je director´s cut, ktorý je o dve hviezdy lepší ako kino-verzia - pre mňa nepochopiteľne nízke hodnotenia si vysvetľujem len tým, že dotyční videli ten nesúvislý pahýľ, čo išiel v kinách. K ostatným komentárom: Tom Hardy je zrejme mimozemšťan a videl ten film len z rakety na obežnej dráhe. ;-) (30.08.2007)

Bombastická agitka za světový mír. Vážně. Po G.I. Jane a Black Hawk Down bych něco tak podnětného a hlubokého od Scotta nečekal. Podle mého asi nejlepší způsob, jakým se nějaká kulturní osobnost vyjádřila k Bushově politice. Milé překvapení, které s Gladiátorem vlastně nemá - vyjma kulis pro meče a sandály - mnoho společného. (22.04.2005)

Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat. Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělého elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výtečbní herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení. (06.05.2005)

Film ne o křížové výpravě ale o roku 2005. Se značnými rozpory, nakonec dávám vyšší hodnocení. Všechny postavy a děj jsou pouze koloratura k hlavní myšlence filmu. I pro režisérský styl jsem tu na rozdíl od "Gladiátora" našel opodstatnění, o hudbě nemluvě. Bylo mi tentokrát i celkem jedno, jak dostává znovu historie na frak (templáři to vážně schytali), protože i ta byla použita více méně jako kulisa. Jakkoli je tato myšlenka zjednodušena a klouže vesměs po povrchu, jakkoli při Bloomově závěrečném projevu v Jeruzalémě úpím, zůstává smutná pravda, kterou si každý může na současném dění ve Svaté zemi ověřit. (26.12.2005)

Producenti na čele s Ridleym Scottom by sa mali triasť, pretože Kingdom of Heaven je pre mainstreamového diváka iba o kúsok atraktívnejší počin než komerčný prepadák Alexander. Samotným dejom hýbu viacej vedľajšie postavy než tá hlavná. Tá sa dostane ku slovu až v závere. A ony vedľajšie nie sú dosť prepracované na to, aby film vyzdvihli z vôd dejepisnej rekonštrukcie historických udalostí. Táto rekonštrukcia je plná zaujímavých dialógových myšlienok, ktorým však chýba hlbší kontext s obrazom. Ten je sám o sebe krásny - obrázky majú atmosféru a poetiku v každej jednej lokácii a sú jednou z vecí, ktoré film robia o tú triedu lepším než bol Alexander. Čo sa dá povedať aj o prekvapivej politickej korektnosti a sentimentálne, t.j. pre masového diváka zrozumiteľne, podanom protivojnovom posolstve. Štyri hviezdy dávam tiež za soundtrack Harryho Gregsona-Williamsa, slušne zvládnutú záverečnú bitku na hradbách a Sibylline oči. Existuje na svete chlap, ktorý by jej odolal? (26.04.2005)