Království nebeské

Podařený historický velkofilm, kde jsou hezky vidět obě strany podniků křížových výprav, ta "křesťanská" i ta hrabivá a loupeživá – bojujeme za Boha, tzn. za poklady, území a moc. A je to hollywoodsky balený, ale zároveň řemeslně poctivý, místy impozantní a sympaticky krvavý (a Orlando to nijak nekazí). Pro herní pamětníky, velkolepý obléhací scenérie v závěru vyloženě evokují starý Stronghold. A jak napsal Collider: "The theatrical cut is a serviceable action movie, but the director's cut is the true historical epic." (16.04.2023)

Kinoverze poprvé - 60%: Otřesně dlouhá stopáž v níž nijak charismatický Orlando maká na titulu "Největší masér v Jeruzalémě" a to za asistente skvělého, leč brzy mrtvého Liama Neesona, naprosto perfektního Edwarda Norton, jehož výkon, byť za maskou, je opravdu dokonalý. Bohužel vrazit tolik peněz do tohohle... nechápu. Klasický příběh, kde od začátku víte i bez učebnice dějepisu co se stane, divný Bloom co kouká jak blůma a já vím že se stále opakuji, ale ta délka! Gladiátor byl i přes svou délku chytlavý a dokázal připoutat. Tady jsem usínal. I když jsem na to vzal do kina babičku, která byla uchvácena, já sám jsem z toho nic neměl, akorát si pamatuji na líbaní zmrzačený ruky a kecy o tom, jak i sedlák s hemeroidama může být "velkej rytíř". Ridley tentokrát propadl. Škoda. Kinoverze po 4 letech - 75%: Po druhém shlédnutí zvyšuji hodnocení. Je to možná faktem, že film vidím po čtyřech letech. Přeci jen v 14ti jsem se na tento epos díval jiným pohledem a v té době jsem u něj usínal. Krásná hudba, přenádherné scenérie, zajímavé bitvy, brilantní Edward Norton, skvělé ztvárnění "rozdílů" mezi světy křesťanů / muslimů a relativně dobrý příběh mne mnohem více nadchly. Bohužel zůstaly i negativy v podobě z 50% nepříjemného Orlanda, na věky proklínanou scénu s děláním rytířů ze sedláků a občasně klišovité dialogy. I tak se jednalo o nadprůměrný historický velkofilm, který bohužel padal na hlavní postavě a nezachránil to ani prvotřídní malomocný král. Kinoverze po třetí - 65%: Třetí shlédnutí a jde to opět do kytek. Režisérská verze - 90%: DOKONALÉ. 45 minut navíc, tolik Scott potřeboval ke změně mého názoru. Film je díky nim mnohem celistvější, děj se dá lépe uchopit a postavy nyní působí věrohodněji, hlavně Orlando Bloom a Eva Green. Paradoxně díky tomu snímek ubíhá mnohem lépe. Obrazová stránka je navíc tak precizní, že mnohé scény vypadají jak umělecká díla renesančních mistrů. Pravděpodobně si to nikdy nepřiznám, ale tam hluboko uvnitř cítím, že Království nebeské (DC) je nejosobitější a nejpropracovanější dílo z režisérovy filmografie. Režisérská verze (10 let od premiéry) - 100%: A je dokonáno. Po 10ti letech od svého vzniku jsem si konečně našel naplno cestu do Scottova středověkého opus magnum. Velká lítost, že už nikdy (minimálně za mého života) podobný historický velkofilm s tak hlubokým obsahem nevznikne - tržby a divácký zájem o Exodus budiž důkazem. Přesto mě nepřestává hlodat svědomí, že pokud mi docenění Království nebeského trvalo celou dekádu, tak co ty stovky dalších, již před lety viděných kousků? (05.06.2008)

Hodnocení a komentář k režisérské verzi - Rozhodně velmi zajímavý film. V prvním plánu sice trochu jako ústřední herecká dvojice (Orlando Bloom - Eva Green), prvoplánově krásní lidé, hollywoodské tvářičky, radost pro oko, ovšem téměř bez charismatu a čehokoliv hlubšího, žádné vcítění a emoce, v případě filmu by bylo ovšem chybou nezaměřit svou pozornost do pozadí na druhý plán, Ridley Scott totiž udělal z Království nebeského pod povrchem ideově celkem podvratný film, který se tváří jako prokřesťanský, ovšem při důkladnější analýze brzy zjistíte, že téměř polovina křesťanů jsou zbabělci, zrádci, vrazi, heretici bez výčitek sloužící cizím modlám, mamonu, hřešící a páchající čiré zlo. Hlavní ideový nepřítel - muslimové - jsou naopak příkladně kladní a jejich vůdce Saladina je dokonce třeba chvílemi i obdivovat. Nepřehlédnutelný je pak Ridleyho pacifismus, královstvím nebeským není nic jiného, než svět bez válek, a s tím nelze než souhlasit. Asi by se našlo mnoho paralel mezi zahraniční politikou Spojených států a tou evropskou v době křižáckých válek. Otázkou zůstává, jak by svět vypadal bez dnešních ,,amerických křižáků". Ani tenhle velký hollywoodský spektákl ovšem nezastře fakt, že takový František Vláčil pojal středověk naprosto bezkonkurenčně a jeho historické velkofilmy reflektující toto historické období jsou i pro tvůrce kvalit Ridleyho Scotta nedostižnou metou... PS: V Jeruzalémě jsem byl a nepřipomnělo mi ho v tom filmu ale zhola nic, asi se za těch tisíc let dost změnil... :-) (22.12.2012)

Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat. Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělého elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výtečbní herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení. (06.05.2005)