Království nebeské

Najlepší historický epos nového tisícročia, Hollywood v tej najkvalitnejšej podobe, výrazne lepší film ako precenený Gladiátor. Je duchaplný (a neskĺzava do naivity, aspoň nie na americký štúdiový veľkofilm), má skvelú hudbu a výpravu, dostatok bojových scén a predovšetkým sústredenú, v každej scéne presnú Ridleyho réžiu. Bloom mohol byť výraznejší, ale rozhodne to celé nekazí. Vynikajúci David Thewlis. Nutnosťou je director´s cut, ktorý je o dve hviezdy lepší ako kino-verzia - pre mňa nepochopiteľne nízke hodnotenia si vysvetľujem len tým, že dotyční videli ten nesúvislý pahýľ, čo išiel v kinách. K ostatným komentárom: Tom Hardy je zrejme mimozemšťan a videl ten film len z rakety na obežnej dráhe. ;-) (30.08.2007)

Málokterý film má tak rozporuplné hodnocení jako Království nebeské. Nakonec ale spíše převládaly v okruhu mých známých negativní ohlasy a tak jsem k filmu přistupoval s obavami. Po zhlédnutí mohu říct, že film není ani katastrofa ani geniální počin. Neselhává to, na co jsem se nejvíc těšil - to je překrásná vizuální stránka - věc, která při kombinaci Scott a historie, nemohla dopadnout jinak. Sledovat zástupy armád, létající hořící bomby, dobývání jeruzalémských hradeb je pastva pro oči. Problém mám spíš s příběhem, který mě až tak nezaujal a v první polovině i chvílema nudil. Člověk musí při sledování dialogů zapomenout, že by snad mělo jít o dílo odehrávající během křížových výprav - chování postav neodpovídá době, především pak zarazí nerespektování sociálního postavení jednotlivých osob. Pokud budu film sledovat jako určité poselství vyjadřující se k dnešku a ne jako příběh odehrávající se ve dvanáctém století, pak jsou myšlenky zde vyřknuté velmi zajímavé a snad i inspirující. Přesto mi dělá problémy pochopit, proč zrovna takové řeči o ideálech svobody a tolerance pronáší tyto postavy v této době. Orlando Bloom hraje jak jen může, ale jeho obsazení do této role je zkrátka naprostý krok vedle a s tím ani jeho urputná snaha nic neudělá. Příjemné bylo naopak setkání s Ironsem. A na závěr asi má největší chvála se týká hudby Harryho Gregsona-Williamse. Je prostě nádherná. A zimmerovština z ní nijak nesmrdí, naopak přijde mi docela neotřelá. Nepochopitelné je pro mě ale proč Scott cpe do určitých scén hudbu odjinud - nejvýraznějši jsou slyšet Vikingové ve chvíli, kdy Orlando burcuje lidi k obraně Jeruzaléma. (19.11.2005)

Kinoverze: 3/5 Film celou stopáž příjemně plyne, ale nevytrhne. Alexander tak i nadále zůstává nejlepším historickým snímkem posledních měsíců, byť i Království za vidění na velkém plátně rozhodně stojí. Režisérská verze: 5/5 Historicky věrnější (neplést s věrná), sdělením ambicióznější a postavy mají najednou i zcela uvěřitelné motivace. Je až neskutečné, že pouhým přidáním jedné dějové linie se Sibyliným synem se od základů mění motivace, konání i vyznění téměř všech hlavních postav a tím i celého filmu. A poněkud paradoxně to i přes značně rozšířenou stopáž získává mnohem větší tah na branku než měla verze v kinech; a to až natolik, že jde o nejlepší historický velkofilm posledních několika dekád. (08.05.2005)

Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat. Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělého elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výtečbní herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení. (06.05.2005)

Veľmi ťažké rozhodovanie medzi 3* a 4* (70% sedí na chlp presne), značna rozporuplnosť nad výsledkom a to aj napriek tomu, že film sa mi dosť páčil. Kingdom of Heaven nemá takmer nič spoločné s Gladiátorom, za to má podľa mňa veľa spoločné so Stoneovým Alexandrom v rovine využitia historického backroundu ako prizmy pre zaujatie stanoviska k súčasnej spoločensko-politickej situácii vo svete, pričom Ridley zachádza oveľa (hlavne presvedčivejšie a vyzreto) ďalej ako Oliver. Jeho antibushizmus je tu len predstupeň, pre apelovanie na mier v globálnom meradle. Zatiaľ čo Stoneov postoj bol viac menej dopredu jasný, Scott ma tým svojím veľmi milo prevapil, ak v berieme úvahu jeho postoj na "opačnej strane barikády" v Black Hawk Down. Typicky silná pre Scotove filmy je samozrejme aj tu vizuálna stránka, doplnená zaujímavými režisérskymi nápadmi a odvážnou invenciou v nadvazovaní viacerých sekvencií. Len škoda, že s týmito pozitívami nastupuju aj negatíva - až veľmi jednoduchý príbeh na danú stopáž a hlavne nie najlepšie napísané postavy (hlavne Orlandova) a ich rozmiestnenie v príbehu. (26.04.2005)