Panství

V polovině 90. let byl Martin Dejdar na vrcholu - na Nově řádil s Vackem v Na vlastní nebezpečí a točil filmy jako ŠAKALÍ LÉTA, AMERIKA či UČITEL TANCE, za kterého dostal Českého lva (ten ročník i moderoval). Ocenění mu ale žádné další nabídky nepřineslo a tak se rozhodl natočit si film sám, v produkci jím spoluzaložené produkční společnosti M.D.M. Byl vybrán realizačně i umělecky nenáročný scénář vycházející z divadelní hry Ravenscroft od Dona Nigro, angažoval se mezinárodní herecký ansámbl v čele s Peterem O´Toolem, Gretou Scacchi a Dejdarem, britský režisér a český štáb a natáčení prvního českého filmu v angličtině se rozjelo. A záhy zastavilo pro nedostatek financí. Pravé peklo ale nastalo až když byl film dokončen, uveden, strhán kritikou a když i přes holedbání tvůrců do kolika zemí se jej podařilo prodat, po sobě zanechal milionové dluhy, které zůstaly na triku Dejdarovi. Za to, o co se pokusil a co s tím zkusil, má Dejdar moje sympatie, ne už tak ale jeho dílko. Nejdřív pozitiva, která začínají a končí u skvělého obsazení a hereckých výkonů, zejména vynikající Grety Scacchi a opravdu podmanivé Laury Harris (Mary Beth z o rok starší Rodriguezovy FAKULTY). A teď to ostatní. Jakkoli to Dejdar popíral, obsazení Petera O´Toolea je ryze samoúčelné, ve filmu se objeví všehovšudy na nějakých pět minut a jeho postava není pro příběh ani zdaleka tak důležitá, aby byl vyobrazen na plakátě (mimochodem s Dejdarem nemají ani jednu společnou scénu). Výkon samotného Dejdara je pak při vší úctě trapný. Scénář je slabý jako detektivka (vodopád výslechů a lží vás záhy unaví) i jako komedie a i když se režisér i kameraman snažili, co mohli, aby z téhle televizní inscenace udělali plnohodnotný film, výsledek je umělý a krajně neuspokojivý a přímo se nabízí srovnání s podobnou detektivní taškařicí, Zelenkovými BANKROTÁŘI (kde si Dejdar také zahrál), která ale naštěstí zůstala moudře v televizi. Cinema: 40%, IMDb 5/10. (26.01.2007)

Martin Dejdar v zajetí divadelnosti, zastíněn převýšeným mezinárodním ženským hereckým osazenstvem a nakonec vykoupen skutečností, že  film je po letech přijímán lépe než v době svého vzniku. Tehdy jej strhala kritika a komerčně naprosto vyhořel. Dejdar na prvním anglicky mluveném českém filmu z pozice producenta prodělal nejedny kalhoty. Sám se pasoval do hlavní role inspektora Scotland Yardu, co má český původ, který přijíždí na panství v anglickém zapadáku na začátku dvacátého století vyšetřit neobjasněné úmrtí sluhy, který zemřel za nevyjasněných okolností po pádu ze schodů. A nejspíš mu někdo k tomu fatálnímu pádu dopomohl. Navíc podobným způsobem před časem skonal i majitel sídla. Na místě  se setkáváme s atraktivní vdovou (Greta Scacchi), její  dcerou (Laura Harris) a personálem (Fay Masterson, Edie McClurg) z kuchyně, který  tvoří dvě kuchty. Předně docela debilně působilo Dejdarovo příjmení Tomáš  Hatcher. A stejně debilní byly jeho četné představy související s vyslýchanými. Jednou si představoval, že se na svědkyni vrhá a líbá ji, podruhé, že je ohrožován kuchtou, co se ho chystá bacit kusem masa a tak dále. Těmito zbytečnostmi se film mnohdy posouval do roviny podivné detektivní parodie. Film vycházel z divadelní předlohy a je to na něm hodně  znát. Obsahuje dlouhou řadu statických scén, založených na sáhodlouhé konverzaci. Hudba dvojice Michal Dvořák a Martin Kumžák je skvělé zlovĕstně posazená a často navozuje až strašidelné pocity. Samotné interiéry sídla jsou příslušně nasvícené a nasnímané tak, aby navodily mysteriózní dojem. Greta Schacchi při svém nástupu na scénu nenechá nikoho na pochybách, že ona je hlavní hvězdou filmu. Měl jí zřejmě  být legendární Peter O'Toole v roli kontroverzního pána panství, ten má ale ve filmu jen pár sekvencí a funguje spíše jako atraktivní doplněk do titulků. Celé pojetí filmu pak nemá daleko do dražší televizní inscenace. Diváky ještě čeká poměrně absurdní rozuzlení záhady. Ken Berris režijně zůstal ve sféře otravně opakujících se flashbacků, kdy za film nesčetněkrát uvidíme padat ze schodů protagonisty úmrtí, konverzující detektiv versus podezřelé ženštiny se jevil v duchu staromódních detektivek poměrně přijatelně důstojně, než se rozhodlo, že požije alkohol a zbytek své detektivní mise dohraje se zvýšenou hladinou promile v krvi. A tím jen umocnil parodické vyznění filmu. Martin Dejdar na svůj hýčkaný film ani po letech nedá dopustit. A tak si tedy nyní připomeňme, na co tenkrát vehementně lákal diváky do kin. 6/10 (24.01.2023)

Prekvapive se nejedna o spatnou detektivku. I kdyz samozrejme nechapu onen monstrozni rozpocet, kdyz se snad cely film odehrava uvnitr a vyprava nebyla nijak narocna? Tech lzi a dejovych zvratu je pri vysetrovani tolik, ze to pusobi komicky. Pokud to byl zamer tvurcu, pak klobouk dolu. Zenske herecke vykony, v cele s vybornou Scacchi jasne prevysuji ty muzske. Jako televizní inscenace by to bylo uplne bez chyby, ale jako treti nejdrazsi cesky film..?! (28.09.2018)

V domě Ravenscroftů se stala tragédie, čeledín Patrick Roark umírá po pádu ze schodů, a na místo je vyslán detektiv Hatcher (Martin Dejdar), aby celou záležitost objasnil a vyloučil případné cizí zavinění. Po smrti Roarka zůstává v domě pět žen - paní Ravenscroftová, její dcera Gillian, guvernantka Charlotte, kuchařka Frenchová a služebná Dolly. Ženy mění výpovědi jak na běžícím pásu, a jak Hatcher zjišťuje, motiv mohla mít kterákoliv z nich ... Musím přiznat, že jsem to čekal mnohem horší. Většina takovýchto "násilně" natočených filmů dopadá velmi bídně. Panství je taková vcelku obyčejná detektivka, jíž situování do předválečné Anglie sice sluší, ale nepřináší nic navíc. První polovina filmu je docela fajn, výslechy a postupné splétání nitek co se stalo onoho večera. Druhá polovina je naopak docela hrozná, Dejdar příšerně přehrává a samotné odhalení je natolik stupidní, že kterákoliv z předchozích teorií by byla tisíckrát lepší. Původně jsem chtěl dát o hvězdičku víc, ale za zneužití Petera O'Toole (jinak se jeho role v tomto filmu nazvat nemůže) nedám... (23.02.2013)

Viktoriánsky laděné detektivky mám rád, Panství jsem chtěl vidět od chvíle, kdy se natáčelo a Martin Dejdar o něm tehdy v médiích mluvil neskutečně sebevědomě. Včera jsem pak náhodou o filmu zaslechl zmínku a konečně si znalost doplnil. A výsledek? Ono je to vážně skoro tak špatné, jak se povídá. Tenhle film chatrně stojí a především padá se scénářem, který se hrubě nepovedl. Jo, chtít z divadelní hry udělat film není snadný. A tady tvůrci vybouchli. Blábolivý děj, Dejdar, co svým umem stačí na televizi, nikoli však na film, stotisíc flashbacků, dokola padající těla že schodů, rádoby šokující twisty, nepochopitelný hrdinovy představy a strašný dabing, a to nejen Nadi Konvalinkové, ale i Dejdara dabujícího sebe sama, hyperkorektně vyslovujícího "Jsem" a že někdo padá "se schodů"... V opileckém závěru jsem se už nepokrytě bavil na účet filmu a kroutil hlavou, co je to za debilitu. Vzhledem k obsazení je to škoda, Gabrielle Anwarová je nádherná, Greta Scacchiová zajímavá (byť jí hlas Konvalinkové strašně ubírá), Laura Harrisová, u který jsem dlouho přemýšlel, odkud ji znám, než mi konečně docvakla Rodriguezova Fakulta... ale film je propadák. O nesmyslných dovětcích, co jako hrdinové dělali potom, se zmiňovat nebudu. Trapárny s Margaret Thatcherovou nebo Chamberlainem a Hitlerem nelze přejít bez spršky vulgarismů. Nerad to říkám, ale je to fakt blbost. Hodně velká blbost. (25.05.2018)