Tajemná zahrada

Kate Maberly se od pohledu trošku podobá Jarce Schallerové z Jirešovy Valerie a týdne divů, ač na Jarčin půvab úplně nemá. Malá dívčí hrdinka s tak radikální povahou, bez jediné slzy smutku i v tísnivé situaci po smrti obou rodičů, je ovšem zjevením, jaké jsem snad jinde neviděl. Samotný dětský příběh s překonáváním psychického či v případě bratrance Colina i fyzického omezení zase s poetickými záběry evokuje filmy Karla Kachyňu, přesto Agnieszka Hollandová vdechuje prostředí odlehlého anglického panství vlastní poetiku. Mnohem temnější, asi jako povaha služky Medlockové. Magické kouzlo však krásně zafungovalo nejen na hlavní dětské postavy, ale i na mě... pro děti v myšlenkách může prostředkem ke změně postojů a okouzlení s poznáním nových pocitů či překonání hendikepu zůstat ona tajemná zahrada, já však vnímám jako primární podnět k těmto změnám samotné setkání, budování nových kamarádských vztahů a u Colina rovněž probuzení touhy nevzdát se a zkusit znovu „skákat přes kaluže“, když to nazvu přímo kachyňovsky. :) Hollandová vede dětské herce citlivou rukou a jelikož zde i točí pro děti, odpustím jí i (z pohledu dospělého diváka již nadbytečné) vypravěčské dovětky hlavní hrdinky. // PS: Zásada Mrs. Medlockové povinně nosit vedle Colina roušky získává pro diváky od jara 2020 nový rozměr, zpětně již s vtipnou konotací. :) [80%] (31.05.2023)

Tak na tenhle film jsem čekala; teda ne na tento konkrétní, ale s podobným námětem a především nekýčovitý. Není to dokonalý film: neoriginální příběh a stokrát ohrané téma, přesto konečně v podání, které můžu s klidem ohodnotit plným počtem. Absence kýče (aspoň z mého subjektivního pohledu), ať už vizuálního, nebo co se týká obsahu či hereckých výkonů, je velkou předností a je pro mě, vzhledem k tématu, docela překvapením. Určitá porce sentimentality k těmto příběhům samozřejmě patří a nechybí ani tady, ale v tomto případě jsem ji strávila lehce. Zatímco knižní předloha je určena primárně pro děti (jo, moc se mi líbila), film podle mě ocení spíš starší publikum (oproti knize je v něm několik drobných změn, většina z nich mi sice přišla zbytečná, na druhou stranu jejich význam v ději je minimální a nijak příběh nenarušují).90% (14.08.2012)

Lituji, že mi film v dětství unikl, protože bych si jej tehdy zajisté oblíbila. Dostal mě však i dnes, protože jeho působivost mě nemohla nechat chladnou. Zejména začátek filmu má téměř omračující atmosféru, která se postupně transformuje v hřejivé a snivé kouzlo. Příběh mě hned oslovil, neboť jako malá dívka jsem také snila o tom, mít takové své tajné místo, které by nikdo kromě mě neznal, a do zahrady zobrazené v tomto filmu jsem se okamžitě zamilovala, jelikož jako by vypadla z mých snů. Některé scény a nakonec i příběh jsou snad až příliš kýčovité, ale myslím, že zejména děti s tím nebudou mít vůbec žádný problém. Ihned jsem si sehnala i knižní předlohu a doufám, že bude stát za to stejně jako tento film. (04.04.2012)

"Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš." A tenhle bonbónek s hořkosladkou polevou a chuťově bohatou náplní, který se v nenápadném obalu krčí v rohu bonboniéry za nablýskaným staniolem jiných filmů, mi tedy zachutnal velmi. Starosvětské kulisy viktoriánské Anglie skrývají příběh ve své decentnosti magický, který ve svém kotlíku namíchala nejvyšší čarodějka na place Agnieszka Hollandová a stačily jí k tomu tak provařené ingredience, jakými jsou nemocné a osiřelé děti. (30.09.2007)

Nikdy byvh nevěřila, že se setkám s ryze poetickým filmem, jehož režisérkou bude dáma s břitkým vtipem, Agnieszka Hollandová. A hle, je to zde. Mistrovství práce s dětskými herci na úrovni Kachyni určitě není snadné dosáhnout, a tak se Hollandová místy v obzvláště vypjatých psychologických momentech uchyluje k vnitřnímu monologu hlavní hrdinky. Mám dojem, že obzvláště ten poslední byl zcela zbytečný, opuštěnist Mary byla zjevná. Režisérce kalibru Hollandové nemohu takovou začátečnickou chybu odpustit. A byť by film bez potíží dosáhl svým celkovým vyzněním na čtyři hvězdičky, tohle mu zkrátka jednu musí ubrat. (24.12.2019)