Na plný pecky

Začátek filmu byl velice nadějný, ale potom to sklouzlo do jakéhosi podivného slepence všeho a zároveň ničeho. Film s tolika zajímavými a na komedii dobře zahranými postavami, který má ovšem tak neskutečně prázdný scénář, se jen tak nevidí. Obsluha obchodu tam vlastně jenom 90 minut skáče, tancuje a poslouchá hudbu, což mi ovšem rozhodně nestačí. Taková nudnější, politicky korektnější verze Clerks, která neurazí ani nezaujme. (17.02.2011)

Film v ktorom funguje všetko, hoci by nemalo. Jeden deň v Joeovom živote je eskapádou mladíckej nerozvážnosti a prostoduchej radosti. Skupina teenagerov pracujúcich v obchode má svoje vlastne starosti, túžby, ašpirácie a jediný dôvod prečo im to všetko drží pokope. Všetky tie hádky a odpustenia je vlastne preto, lebo majú hudbu. A asi aj samých seba. Ten film je častokrát na hrane. Celý čas koketuje s tým že spadne do primitívnej, za vlasy pritiahnutej báchorky. Lenže ono to má akúsi pridanú hodnotu. Túžbu režiséra skrátka povedať všetko a po svojom. A v tom sa filmu nedá uprieť určitá originalita. Bavil som sa. Je to skvelý Manifest of Youth. A Liv Tayler je tu dychberúca. (11.09.2021)

Vždy, když vidím nějaký typ filmu/seriálu, kde je vyobrazen jeden pracovní den, divím se, jak to do té doby fungovalo. Většinou se totiž jedná o vybublání různých pocitů na povrch, klasická freytagovská katastrofa a následná katarze. A není se ani čemu divit, proč obyčejnému divákovi servírovat obyčejný den, když můžeme mít akční porci zábavy přitaženou za vlasy? Ale co lidi jako já? Někteří z nás mají rádi klid, konverzace a humor z reálných pracovních situací (za všechny zmiňuji seriálové příklady Parks and Recreation nebo Superstore). I tady se jich pár vyskytne, většinou se ale příběh točí kolem pubertálních záležitostí, že se skutečně nedivím, že jako podnik pomalu krachují. Nakupovat tam, tak si asi stěžuji, že tam mají dost jednorozměrný vkus hraných písní (hezká vzpomínka na Ozzáka) a k celebritám se chovají tak, jak se chovají. Jako pohlednice z 90. let, ať už co do hudebních stylů, módních stylů nebo začínajích herců a hereček, to ale slouží dobře. (11.11.2018)

Neodolateľná zmes sympatických hercov, skvelej hudby a pohodovej atmosféry. Tento film skrátka vystihuje všetko, čo mám na deväťdesiatych rokoch rád. Dozvuky tých osemdesiatych sú cítiť stále, no máme tu nové hudobné smery, móda sa zmenila a na scénu prichádzajú mladé tváre (ústredné tri herečky sú absolútne na zožranie). Keď sa vás raz niekto spýta, aké boli deväťdesiate roky, stačí mu pustiť toto, Singles, alebo Chasing Amy. (09.12.2012)

Ja som film videl prvykrat len pred piatimi rokmi, takze ma minul v tom spravnom teenage veku, ale aj tak na mna zapôsobil dost silne. A to napriek tomu, ze filmy postavene na hudbe nemusim. Empire Records sice nie je muzikal, ale hudba tu ma velky vyznam a neraz velmi vyrazne znázornuje, co postavy citia. Necudujem sa, ze sa pre niektorych ludi stal velkou srdcovkou. Dnes uz film pôsobi dvojnasobne retro. Jednak kvôli samotnej muzike a zaroven aj kvôli miestu, ktore film oslavuje. Väcsinu predajni s hudbou zabil internet. Vdaka tomuto filmu si clovek môze zaspominat na stare dobre casy. Velkym bonbonikom je herecke obsadenie v ktorom je mnozstvo znamych xichtov a kazdy z nich ma nejaku peknu scenu v ktorej naplno zaziari. Pribeh je taky mix jednoduchych pribehov jednotlivych zamestnancov obchodu, ale funguje bezchybne. Vysledkom je taky ten ukazkovy film na zlepsenie nalady, pokial uz nie ste stary chren, ktory nad tym nechapavo ohrnie nos. 8/10. (29.11.2016)