Videodrom

Veľmi osobitá alegória psychickej deformácie a postupnej deštrukcie človeka, zasiahnutého zhliadnutím najväčšieho tabu. Videodrome sa dal sfilmovať na desiatky spôsobov. David Cronenberg si vybral ten jemu najvlastnejší - krvavý, nechutný, fyzicky doslovný. Či už jeho režijný jazyk prijmete alebo nie, jedno nepopriete - film je dráždivý, tajuplný a maximálne nepredvídateľný. Hoci nie až tak pútavý, ako jeho najlepšie kúsky. (23.05.2003)

Z počátku jsem se naivně domnívala, že Woods se vymanil ze své škatulky podivných mužů s revolverem. Nikolivěk. Skvělé je, že všichni kolem něj jsou obdobně tajemní a záhadní. Nejúžasnější podivín je Harlan. Cronenberg míchá svět reality s tím televizně pokřiveným jako zkušený alchymista. K dokonalosti pomáhá zakřivení analogových obrazovek. Z Videodromu zřejmě nejednou čerpal Tarantino, který se pravděpodobně stejně jako já namlsal četných vizuálních vychytávek. Videodrom je skvěle propracovanou alegorií na závislost lidstva na moderních technologiích. Cronennberg v roli vizionáře předkládá dost smutný obraz budoucnosti, v němž digitální závislosti zcela rozkládají osobnost. V kontextu dnešní doby se ukazuje, že rozhodně nebyl daleko od pravdy. (12.02.2023)

Těžce halucinogenní bizarnost jménem Videodrome aneb Strč si videokazetu do břicha a přehrávej svoje halucinace. Cronenbergův styl se nezapře a tímto filmem opět ukazuje, co ho nejvíce zajímá : sex, násilí a perverze. Jeho styl natáčení si musí každý přebrat sám a sám si zvolit cestu, zda se stane jeho fanouškem. Já jsem jeho fanoušek už hodně hodně dlouho. (14.11.2016)

Dost veliké zklamání. Videodrome není, narozdíl třeba od The Brood, dostatečně silný. Cronenberg se tentokrát drží nepochopitelně při zemi, nedočkáme se žádných speciálních chuťovek, možnosti, které téma halucinací nabízí, zůstaly totálně nevyužity (ano, kazety v břiše jsou zajímavé, ale že by to bylo něco, o čem tu uživatelé píší "brutální, nechutné, šokující" - to tedy skutečně ne). Narozdíl od Davidových dalších filmů si tento od diváka drží značný odstup, nedokáže ho strhnout, příběh se odvíjí pouze na obrazovce místo toho, aby se odehrával i něm. Totálně odosobněné a neutrální, a to tentokrát i pro diváka. (22.04.2008)

Ředitel malé televizní stanice, Max Renn, hledá pro své vysílání pořad, který by dokázal rozmazlené diváky uchvátit něčím neobyčejným, něčím, co doposud neměli možnost vidět, až jednoho dne narazí na nahrávku z Pittsburghu, nazvanou Videodrome. Postupem času, se začíná měnit Maxova mysl a on sám jen stěží chápe, co je iluze a co realita. Výborný James Woods, solidní soundtrack Howarda Shorea a několik typických Cronenbergových trikových sekvencí, při kterých se divákům zvedá žaludek (krásné osmdesátkové triky alá Moucha, Věc atd.). Videodrome se kdysi zařadil mezi filmy, které byly sice v době uvedení kasovním propadákem, ale postupem let se jejich nadčasovost naplno ukázala a snímek má i dnes co říci a má své jasné kvality. Dokázal například předpovědět velký zásah médií do lidských životů, akční scény z pohledu střelce (tzv. Doomovky) či placená porno videa. Pro fanoušky sci-fi povinná podívaná. (26.09.2011)