Kancl

Seriál, ktorý urobil z Rickyho Gervaisa megahviezdu. A celkom oprávnene. Súbor bizarných scénok v jednoduchých kancelárskych kulisách je super satirou, ktorá trefne odhaľuje zákulisie a miestami i absurditu úradníckej práce, kde sa každý tvári ako je zaneprázdnený a vo svojej funkcii dôležitý. Nie je to síce o hláške za hláškou ako napríklad v Dva a pol chlapa, ale spracovaný námet fakt stojí za to. Samozrejmosťou je typický suchý britský humor. (27.04.2018)

Oproti americkému remaku je tato britská verze poněkud umírněnější a má k dobru Martina Freemana a civilnějšího Ricky Gervaise. Ovšem zbylé osazenstvo kanclu je lepší v zámořské verzi. Humor je překvapivě na obdobné vlně v obou verzích; pouze ta americká v pozdějších fázích sází více na gagy. Což je zřejmě dáno i větším počtem epizod. Obě verze jsou však zdařilé. (18.07.2007)

Ricky Gervais je vskutku neskutečně trapný, nafoukaný, arogantní, chladnokrevný, politováníhodný a cynicko-pokrytecký floutek, který každou minutu, kterou jste s ním, mění vaše sympatie a antipatie k jeho osobě. V jednu chvíli byste mu nejradši za jeho názory dali přes huby, abyste ho vzápětí sebrali polámaného ze země a začali ho oprašovat a litovat, že jste mu nechtěli ublížit. Jindy byste se mu zase vybrečeli na rameni a poklábosili s ním, jenže on by vám řekl něco ve smyslu „jo, to bejvá, nikdo nemůže být tak silný jako já“ a už by měl zase pěst v tom svým ksichtě. Jeho neskutečně trapné fóry snesou ty nejkrutější měřítka trapnosti a mnohdy se zkrátka u obrazovky červenáte jako rak místo něho. On jen v pohodě nasadí svůj úsměv a na moment otiskne svou tvář ve věčnosti, kdy čeká, až se mu někdo zasměje. Leč uznání kolegů nikdy nepřichází. To ale přeci nevadí, on ví, že se všichni v duchu smějí. Kardinální to blb a geniální postava zároveň! Vzhledem k síle a poutavosti jeho postavy by se dalo předpokládat, že veškerou pozornost strhne na sebe a na ostatní spolupracovníky zbude leda tak show „jak co nejvěrohodněji zahrát křoví“. Opak je však pravdou. Ostatní postavy jsou obdařeny vlastní osobností, historií a názory a nejedna vedlejší postava by si zasloužila svůj vlastní komický kanclík. Společně s velkým BLB-bossem však vytváří dynamický koktejl zábavy, která je neskutečně originální a nejeden skutečný kancl plný lidí jakéhokoliv víry, vyznání, rasy a politických názorů by se u něj potrhal smíchy. Kdyby však ve skutečnosti existoval podobný „kancl“ a měl ve svém vedení takové podobné šovinisticko-sexistické prase jako je David Brent, pravděpodobně by do onoho místa udeřil blesk, napálila to do něj Al-Kajda, seběhla by se tam parta afroameričanů s kleštěma a letlampou nebo by do onoho místa byla povolána inkvizice, aby zprovodila ze světa ono cosi, co není lidského, co je zkrátka Ricky Gervais alias David Brent. Jeho zaměstnanci by totiž zaplatili a udělali cokoliv, aby ho viděli svíjet se na pekelném rožni. Pro nezaměstnaného nezaujatého pozorovatele, je to však nehorázná prča… (29.08.2007)

Příjemná reality show. První díly byly vtipné zejména díky své originalitě, něco takového tu nejspíš nikdo nečekal, ty další však zase dokázali pobavit svou pravdivostí. Většina lidí která měla tu možnost pracovat v nějakém Kanclu vám jistě potvrdí že tak nějak to tam opravdu probíhá. Samozřejmě nemá cenu tu nikomu cpát do hlavy, že tenhle seriál je šokujícím odrazem reality, ale o trochu pokřiveném odrazu by se již hovořit v jistých případech dalo. Dojem realističnosti tu jen umocňuje dokumentární zpracování, kdy hrdinové mluví s divákem, pokoušejí se jej nějakým způsobem získat na svou stranu, každým dílem mění své chování a posouvají cíle, příčemž jejich motivace je tu opravdu jasná, každý chce vyjít jako vítěz, stát se tou nejoblíbenější postavou. Svou roli tu hraje 'živá' kamera, mikroporty, osvětlení i občas rušivý zvuk a absence hudebního doprovodu. Co se týče samotných postav opravdu se zdají být skutečnými hrdiny a nejen napsanými postavami. Ač hrají, zároveň též žijí svůj život v tom spropadeném Kanclu, ve kterém se každý den dějí velmi podobné věci. Máme tu šéfa, který není hajzl, ale naprostý debil. Jeho chování je vypočítavé, snaží se manipulovat s ostatními, ale postupem času jej většina prohlídne. V prvním díle jakoby mu všichni jeho řeči 'žrali', ale postupem času ho už nikdo nebere vážně, což si on sám zapírá a pokládá to za holý nesmysl (úžasným případem jeho arogance a demence je rozhovor na téma "Kdo nejvíce ovlivnil váš život."; hodně bezradnosti je pak vidět na jeho chování v neznámém prostředí, s lidmi které vidí prvně a jsou na stejné úrovni jako on totiž nelze nijak lehce manipulovat - televizní soutěž, kde je převlečen za Austina Powerse). Pak je tu Gareth, který není o moc lepší, jedná se o jasný příklad člověka, který nikdy nezapadne do společnosti a tak se snaží chytnout se jednoho silného bodu a díky němu se vyšvihnout o kus nahoru. Hrdinů je tu samozřejmě mnohem víc, ale nevidím žádný smysl v tom je tu všechny vyjmenovat, snad stačí jen říct, že snad ani jeden z nich není klasický příklad kladného člověka a většina má více zápru než kladů. Herecké výkony jsou opravdu skvělé a zaujal hlavně Martin Freeman, který konečně začal stoupat a snad již brzy bude jeho jméno známější. Rozhodně jsem se dobře bavil, od začátku dokonce, neboť každá epizoda má co nabídnout a co více, tenhle seriál netrpí takovou nevyrovnaností jako většina ostatních, ba dokonce se možná jeho díly postupně čím dál více zlepšují. (27.08.2007)

(Viděny všechny díly) „Lidé se bojí dát najevo své emoce, protože nechtějí, aby si z nich pak jejich kamarádi dělali prdel. Ale já naštěstí žádné kamarády nemám!“ Dle komentářů jsem počítal s tím, že mi zřejmě bude nějakou dobu trvat, než se naladím na typ humoru (pokud vůbec), a asi se nebudu smát tak často jako u jiných sitcomů (upozornění i v podobě žánru „komedie/drama“). Jenže tenhle předpoklad se u mě vůbec nepotvrdil, solidně jsem se bavil už od 1. dílu (a i přes menší výkyvy až do toho úplně posledního). Co vtipného nabízí? Zlomyslně se vyžívá především v záměrné trapnosti a hluchých místech, přičemž se nebojí zabrousit ani do vod hodně černého a hořkého humoru. Je samozřejmě faktem, že lidská trapnost a směšnost v reálu definuje částečně každého z nás, jenže ne každý si to je ochoten přiznat. Jako třeba hlavní (anti)hrdina Kanclu David (naprosto skvělý Gervais). Brent sice zažije i pár slabších chvilek, ale téměř vždy bere vše s nadhledem (s jeho typicky křečovitým úsměvem) a jistotou své neomylnosti. Ve skutečnosti je však David tupé, ješitné a sobecké hovado, které pod mylným dojmem své zábavnosti a oblíbenosti neustále dělá srandu, které se nikdo z postav nesměje, všechny ostatní otravuje, zneužívá a dělá na ně podrazy…zkrátka šéf k pohledání. Jeho opakem je Tim (neuvěřitelně civilní Freeman). Sice to není úplný andílek, ale jeho vtipy směřované téměř výhradně na důležitého blbce Garetha mu snad ani nelze vyčítat. Jinak je to obyčejný sympaťák, tak trochu „lůzr“, který to ovšem sám sobě umí i přiznat. Diváka ale samozřejmě pobaví i nejedna vedlejší postava (a že je na výběr). Je však nutno zmínit ještě 1 důležitý faktor seriálu-přiznanou účast kamery. Kancl je totiž fiktivním dokumentem o tom, jak to chodí v jedné firmě, a tak se snímá nejen „děj“ (protagonisté se směrem k či přímo do kamery často nějak zatváří), ale i osobní promluvy (se zvýšenou mírou přetvářky). Seriál tak vyvolává iluzi autentičnosti (napomáhá tomu i vývoj osudů postav), ale zároveň v sobě nezapře také satiru a velkou nadsázku. Hodnotím slabším plným počtem a zároveň je mi Kancl kladnou odpovědí na to, zda zkusit i další projekty Rickyho Gervaise. „Co je ta jediná nejhlavnější věc pro firmu? Je to budova? Je to sklad? Je to obrat? Jsou to lidi! Investice do lidí, ano? Moment mojí největší pýchy zde nebyl nárůst obratu o 17%, nebo snížení výdajů bez ztráty jediného člena personálu. Ne. Mladý Řek, první práce v zemi, sotva mluvil anglicky, přišel a povídá: „Pane Brente, šel byste za kmotra mému děcku?“ Takže...to se nestalo. Museli jsme ho propustit. Byl hrozný, opravdu hrozný.“ (05.04.2015)