Režie:
Zdeněk KubečekScénář:
Jiří BednářKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Josef Větrovec, Zdeněk Žák, Alena Vránová, Světlana Nálepková, Marcel Vašinka, Jiří Holý, Martina Hudečková, Marta Richterová, Jiří Lír, Drahomíra Fialková, Jiří Bruder, Adolf Filip (více)Obsahy(1)
Příběh se odehrává v Praze ve třicátých letech minulého století. Starý šejdíř hodinář Sakař (J. Větrovec) předstírá onemocnění, aby se dostal do nemocnice. Mladý lékař z Bulovky (Z. Žák) ho najde na ulici a do nemocnice ho přijme. Sakař je výborný odborník, spravuje všem hodinky, ale v určité chvíli v něm zvítězí touha po svobodě a z nemocnice uteče i se vzácným kusem starých hodin, který bohužel patří primářce (A. Vránová). Pro lékaře nastává problém, ohrožena je jeho pozice i existence… Předlohou televizní hry z roku 1988 se stala jedna z povídek spisovatele Oty Duba ze sbírky „Doktorské a jiné povídky“. Znalost lékařské profese byla pro prozaika O. Duba samozřejmostí, stejně tak jako osobní prožitek určitých společenských reálií. (Česká televize)
(více)Recenze (17)
Tolik hvězdiček hlavně a pouze za vždy skvělého Josefa Větrovce, který se stal nepohodlný, ale úplně se zapomnělo na ty hlavní důvody proč u něj vše bylo tak, jak bylo !!! Jak je možné, když režii dalo tolik roboty s autentičností třicátých let, včetně velkého pouličního provozu jezdícího poctivě vlevo a kostýmů, že nikomu nevadilo použít v nemocnici umyvadlo a porcelánovou baterii z osmdesátých let !! ()
Celkem zajímavá inscenace, ohlížející se do minulosti. Říkal jsem si, jestli v době normalizace tento film nebyl kritikou nuzného života za první republiky, ve srovnání se skvělým životem v socialistickém zřízení. Kdyby nebyla pasáž s prodejem a hledáním hodin tak dlouhá, příběh by zhutnila a ten by se tak občas nevlekl. Nicméně Větrovcův Sakař byl velice povedený a pointa vlastně také. ()
Poněkud hořký, ale dobře vykreslený příběh zasazený do období zřejmě hospodářské krize první republiky. Na výsledném dojmu se podepsaly nejen výborné herecké výkony představitelů hlavních i epizodních postav, ale i skvělá režie, dobové kostýmy i ostatní reálie, a v neposlední řadě i kvalitní hudba. Snad jen těch nablýskaných veteránů se prohánělo v jednom momentu na ulici skoro tolik, jako dnes na magistrále, ale to je jen drobnost. ()
Bohužel musím souhlasit s kolegy. Nejprve jednotlivé krámy obíhá Sakař, aby ho vzápětí napodobil doktor. Jenže já mám tuhle dobu rád. Ovšem závěrečným monologem se svou nastávající to Zdeněk Žák, respektive jeho postava, vystihl naprosto přesně. Doba první republiky nebyla ani náhodou tak bezstarostná, jak nám ji líčily prvorepublikové filmy. Stát se potýkal s velkou chudobou a nezaměstnaností a ani poctivým řemeslem si člověk pořádně nevydělal. Doktořinou vlastně také ne, jak jsme mohli vidět. Josef Větrovec byl skvělý. Bohužel tenhle televizní film mi ze všeho nejvíce připomínal konec Josefa Větrovce. I když zemřel o více jak deset let poté, po rozdělení republiky už o práci v podstatě nezavadil. Nemohli mu zapomenout jeho komunistické přesvědčení. Jeho konec byl stejně hořký jako tato inscenace. ()
Zvláštní příběh, jehož zápletka byla očekávatelná, ale útěkem ze špitálu se bortí logika příběhu i věrohodnost jednání, snad proto, že hodinář mnoho rozumu nepobral... Francouzské odbíjecí hodiny, které jsou středobodem příběhu, hrají melodii Santa Lucia, což je světově proslulá neapolská píseň, z roku 1776, která oslavuje malebný neapolský přistav. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Francouzské odbíjecí hodiny, které jsou středobodem příběhu, hrají melodii „Santa Lucia“, což je světově proslulá neapolská píseň z roku 1776, která oslavuje malebný neapolský přistav. (sator)
Reklama