Bílý oleandr

Toto silné drama asi není pro každého, popisuje tu zvláštní vztah matky k dceři, která se vypořádává s vlastním životem a cestuje od rodiny k rodině. Obdivuju její silnou povahu, její nasazení se vrhat do nečeho úplně nového a zažívat i chmurné chvilky, které prožíváte s ní. Celý film jsem vnímala jako příběh, který upoutá svou reálností. Vlastně se to může stát každému, protože kdo se v tomhle věku vždycky správně rozhodne? A dojemný konec jen všechno podtrhne. Mimochodem výkon M. Pfeiffer je úžasný. (01.06.2008)

Tak to byl vskutku zajímavý film, ani jsem neplánovala se na to dívat, jen mi to tu běželo a tak mi to zaujalo, že jsem to dokoukala do konce. Docela jsem se dokázala vžít do hlavní hrdinky, její život tedy opravdu nebyl snadný a podle mě to ještě zvládala docela dobře, ne každý by to ustál, je sice pravda, že měla horší a lepší období, ale kdo by jí to mohl mít za zlé. Rozhodně dávám 4* (10.10.2011)

"Já tě vychovala, ne nějaká pobožná lůza !! Vychovala jsem tě, abys byla sama sebou.." Ne, že bych se nedokázal ztotožnit s pohledem na zdegenerovanou Ameriku, nicméně režisér Kosminsky se mi zdá na podobné drama až příliš nejistý, nehledě na fakt, že vícerem vztahových interakcí by dokázal divákovi, kterého nedokáže dostatečně napojit, nabídnout více emocí, takhle to celé působí až přespříliš neživým dojmem.. Bílý oleandr by si rozhodně zasloužil lepší scénář, ačkoliv knižní předlohu Janet Fitch neznám, protože takto nejde o nic víc než takové uspěchané, povrchní a zkratkovité drama, které tak působí až příliš nepřesvědčivě, byť je vlastně velmi slušně zahrané, když celému snímku vévodí Renee Zellweger.. (29.05.2015)

Aj keď je film postavený na sérii ozajstných dejových zvratov, silných momentov a skvelých výkonov, aj to niekedy nestačí. Vyplnenie ostatného deja malo totiž veľa hluchých miest a monológy Astrid mohli byť tiež trošku živšie. Ale inak skvelý portrét a osudy dievčaťa odsúdeného do rúk štátnej starostlivosti. A to ešte s kvázi tým lepším záverom. 80%. (24.02.2007)

Sobecká matka tahá přes mříže nitky své marionety. Otázkou není jestli, ale kdo ty šňůrky přetrhne.. Emočně tlumený kufrový deník mladé dívky, nesoucí se v duchu motta „Rodiče si nevybereš, ale emo image si vybrat můžeš“, skončil někde na půli cesty ke kvalitnímu dramatu o úskalích formování osobnosti v dospívání. M.Pfeiffer, ač v base ořezávala konečky vlasů nabroušenou lžící a pleťovou masku vyráběla z kvasky, vypadala až nečekaně dobře. Škoda, že to samé nemohu říct o manželce Forresta Gumpa, kterou jsem s líčením „town bike“ nepoznával. A klavírní tóny T.Newmana? Ty mně naopak přišly známé až moc.. (30.11.2015)