San geng 2

Ještě že Parkův Cut přišel až na konec, protože by pak ostatní části vypadaly vedle něj ještě více jako chudí bratříčci. Cut je bravurní nejen provedením (slintala jsem nad kamerovými hrátkami a la Fincher na začátku), atmosférou, gradací, pointou, postavami, vším! Nesmírně intenzivní zážitek. * * * * * Můj oblíbený Takashi Miike se svým Box trošičku zklamal, jeho část má poměrně slibnou depresivní hlavní hrdinku, místy se dá opravdu hovořit i o hororových prvcích, ale příběh se rozplétá jen velmi pozvolna a pointa mi přišla jak z jiného filmu. * * * * Dumplings pro mě byly jen zbytečnou a zbytečně natahovanou nechutností, která odkráčela dějově přímo tam, kde to na začátku divák mohl čekat. Navíc není tento příspěvek nijak zvlášť černohumorný, i když se o to asi pokoušel. * * * (05.01.2008)

Ázijskú hororovú tvorbu som kedysi sledoval so záujmom, no v posledných rokoch sa mi vkusovo dosť vzdialila a Three Extremes môj pocit odcudzenia z divného, pre mňa obtiažne chápateľného štýlu ázijskej kinematografie snáď ešte viac prehĺbili. Z troch poviedok sa mi ako tak páčila jedine tá prostredná o omladzujúcich knedlíčkoch, ostatné dve ma zaujali len minimálne. (10.05.2012)

Prvá poviedka je najfantasmagorickejšia a svojím snovým poňatím ma skora vtiahla do ríše snov. No druhá je už zaujímavejšia – keď niekto žerie mŕtve deti No a při tretej som si dokonca spomenul na Davida Finchera – ani nie na tú atmosféru, ale jeho kamerové hrátky. Tieto poviedky sú naozaj extrémne, no chýba im pointa. (03.10.2005)

Další Holy SHIT Povídkový FILM! Ve filmu se neděje prakticky NIC.. Pomalé vyprávění všech tří příběhů, které nedokážou zaujmout ničím.. jak lookem, tak ani krví, brutálností, atmosférou.. prostě NIČÍM!! Úplně zbytečný film bez hlavy a paty bez jakékoliv struktury, scénaře a pravidel Kinematografie !! (28.12.2012)

Japonci, Jižní Korejci a Hongkongčané jsou blázni. Víc až se mi to rozleží. ♥ Knedlíky byly pro mě o dost slabší než oba dva zbývající filmy, ale vzhledem k tomu, že byly zařazené na začátku, jsem se stihla během následujícího skvělého Střihu ponořit do psychosvěta a během fenomenální Krabice už úplně zapomenout cestu zpátky. Vzdávám hold režijní suverenitě a osobitosti, kterou bych strašně ráda viděla i v jiných částech světa. (01.02.2012)