Agent bez minulosti

Staromódně přímočará špionážní jízda, ve které sice režisér Doug Liman podle moderního diváckého diktátu přinese několik špičkových akčních sekvencí, však zároveň stojí na poutavém ději, který sice ve srovnání s knižní předlohou vyjde jako poražený, ale v případě tohoto filmu jsem ochoten to tolerovat, protože svižné tempo, jenž sice ve druhé třetině na chvilku povolí, aby následně v závěru opět nabralo plné obrátky, si dokáže diváka pohltit na celou dvouhodinovou stopáž. Pečlivá práce s kamerou, která jde při soubojích „do ruky“ a celý film odívá do studeného barevného filtru, který skvěle koresponduje s Paříží, na kterou se pomalu začíná snášet sníh; perfektní hudební doprovod Johna Powella a v neposlední řadě přesní herci, kde sice zarazí mladičký Matt Damon, ale jeho minimalistické grimasy jsou zde více než přesné. Snad jenom menší výtka k „pozdnímu“ střihu, díky kterému občas můžeme vidět, jak kaskadéři „dojíždějí“ pády, ale i přesto nelze jinak než i po více než deseti shlédnutích stále s úsměvem na rtech hodnotit The Bourne identity plným počtem. (21.01.2005)

Jedička nemlátí s kamerou až tak moc, jen trošku a akční styl pěkně spojuje se starou školou. Postavy jsou velmi pěkně rozebrané. Tohle je příklad filmu, proti kterému nemám ani sebemenší námitku. Jen ten statek, ve kterém se natáčel český seriál Byli jednou dva písaři, mi na chvíli vehnal úsměv do obličeje :-) (29.10.2007)

Pro mnoho lidí je Bournova trilogie zajímavá až od dvojky, tedy od okamžiku, kdy se do ní zapojil Paul Greengrass. Já mám rád ovšem i Limanovu jedničku. Už tady se objeví Jason Bourne, který patří mezi mé nejoblíbenější postavy filmového plátna, a kterého naprosto dokonale Matt Damon. Režisér zmínil, že při vytváření charakteru postavy vyšli ze scény rvačky, která patří mezi nejlepší souboje vůbec. Bourne je tu úsporný, maximálně efektivní, schopný okamžitě improvizovat, využít čehokoli, co má po ruce (zde tužka, v pozdějších dílech se to variuje a objevuje se časopis, kniha atd.). A jaký je Bourne v této scéně, je vlastně v celém filmu - miluju momenty, jako když při útěku z ambasády jen tak mimochodem vezme vysílačku a plánek budovy. Za zmínku stojí i zajímavá automobilová honička. Jediná scéna, která mi do realistického stylu nezapadla byl hodně dlouhý pád na konci, který mi přišel velmi stěží uvěřitelný (na rozdíl od ostatního Jasonova konání). Velmi zajímavý byl komentář režiséra na DVD, který má netradičně i české titulky. (Soundtrack ***): Hudba Johna Powella už přichází s ústředním tématem, které se objevuje i v dalších dílech, ale ještě není úplně dovedena k dokonalosti, chvílemi je silně disharmonická a na soundtracku jsou některé pasáže poslouchatelné jen velmi obtížně (19.03.2004)

Vidět první díl až po tom druhém leckdy vadí, ne však v případě bourneovské trilogie. Riskujete tak leda to, že pro vás bude oblíbenější ten díl, který jste viděli dříve. V jedničce alespoň díky prostřihům do Langley prakticky od začátku víte, proč se věci dějí tak jak se dějí, ve dvojce se síť i pro oči diváka rozplétá poněkud pozvolněji, což mi sedělo trochu lépe. Jinak jsou všechny klady Bourneovy cesty za minulostí obsaženy ve stejné míře - pohledné a neotřelé akční scény, ať už muž proti muži nebo muž a zbraň proti muži a zbrani, realistické eskapády, špičková honička v autech (i když jsem čekal něco víc - jak u naháněčky po Paříži, tak od Clivea Owena), výborná hudba Johna Powella a především kvalitní herecký výkon Matta Damona. Jen mi tu nějak neseděla Franka Potente, i když jí krátký sestřih sluší moc moc moc:) Tak nějak jako kdyby tu pro ženskou nebylo místo... Anyway, první Bourne si zaslouží svých 80%. Ale Supremacy budu mít prostě tak nějak radši;) (02.04.2007)

Původně jsem dal tomuhle filmu dvě hvězdy, alezřejmě jsem film viděl ve špatným rozpoložení. Některé výtky stále zůstávají, např. záporáci někdy útočí neskutečně amatérsky (zvlášť Clive Owen), ale jinak má film slušnou atmosféru a výbornou akci. Damon navíc předvádí jak hereckej výkon, tak slušnou fyzičku. Takže opravuji na 4*. (11.07.2007)