Ballada o soldatě
Ballad of a Soldier
Balada o vojakovi
Obsahy(2)
Teprve devatenáctiletý Aljoša překvapil svého velitele, když na bojišti druhé světové války zneškodnil dva nepřátelské tanky. Namísto vyznamenání ovšem mladík požádá o krátkou propustku do rodné vsi, aby mohl matce spravit střechu. Cestou potkává veterány mířící domů, mladé brance směrem na frontu i mladou dívku, která si jen přeje být od války co nejdál. Dobrosrdečný Aljoša se snaží každému z nich aspoň trochu ulehčit: vyřídit pozdravy rodině, doprovodit zraněného vojáka nebo vyděšené dívce sehnat trochu vody. To vše ho ale zároveň vzdaluje od jeho původního cíle a zdá se, že svou matku nestihne ani pozdravit. Žádného ze zdržení ale Aljoša nelituje, zvláště ne setkání se Šurou... Sovětský válečný snímek o krátkých chvilkách laskavosti v těch nejtěžších časech natočil v roce 1959 Grigorij Čuchraj podle vlastního scénáře, který napsal společně s Valentinem Ježovem. Oba pak za svou práci získali řadu festivalových cen, nominaci na Oscara za scénář a cenu BAFTA za nejlepší zahraniční film. Lyrický snímek o křehkém poutu mezi dvěma mladými lidmi se na krajinu zuboženou válkou dívá smířlivě, někdy s nadhledem nad absurdními situacemi, jindy vážně – většinou však s nadějí. (Česká televize)
(více)Recenze (78)
Začátek se zničením dvou Tigerů je vážně nehoráznej nesmysl a velmi sráží výsledný dojem z jinak velmi povedeného filmu. Nechápu, že to neudělali jinak. Celkově jde o poměrně velmi jednoduchý a přímočarý příběh, který ale ani tak nic neztrácí ze své působivosti. Některé scény jsou ovšem hodně zjednodušené. Prostě protiválečných filmů není nikdy dost a u tohoto potěší, že tvůrci necpou divákovi ideologii a Stalina (ten není ani zmíněn). Sám nevím, proč hodnotím tak jak hodnotím, ale něco mi tam zřejmě chybělo, nenudilo mě to, ale ani nenadchlo. 70%. ()
I s odstupem času můj nejoblíbenější ruský film. Mohu vidět znovu a znovu a přesto se mi na konci stále chce brečet. Recenzi jsem napsal kdysi zde: http://scobak.blog.sme.sk/c/177096/1041107210831083107210761072-1086-1089108610831076107210901077.html ()
Zajímavé je, že ačkoli se jedná o válečný film, je v něm pouze jedna válečná scéna a to ta, díky níž je Aljošovi povoleno navštívit matku. Zbytek filmu zaplňuje právě tato cesta. Nicméně i přesto se jedná o velice povedený počin, který diváka ani na minutu nenudí. Smutné je také zobrazení Aljošovy matky, která je ihned v úvodu filmu a na konci spatřujeme její zoufalství z toho, že ačkoli se jí syn vrátil, hned ho musí opět pustit do války a její utrpení z toho, že se jí třeba už nevrátí, začíná nanovo. ()
Jasné je, že tieto tzv. odideologizované sovietske agitky mali slúžiť najmä ľudu Západu na to, aby ukázali, že ide hlavne o ľudskosť, vieru v obyčajného človeka, jeho city a pocity. Je to podobné ako pri Osude človeka (nie je náhodné, že oba filmy vznikli v tom istom roku), hoci každý ukazuje čosi trochu iné: kým Bondarčukov Osud človeka ukazuje nezlomnosť roky zajatého vojaka a stratu jeho blízkych, aby i napriek týmto strádaniam našiel v sebe silu pokračovať ujatím sa vojnového sirotka, tak Balada o vojakovi ukazuje, akí boli prostí sovietski vojaci v čase mimo vojnovej vravy - nezlomní v ceste za vytýčeným cieľom, udatní ak bolo treba, nápomocní až za hrob a po rodnej poľa hrude túžiaci. Lásku, hoc v ošiali pudov, jemne vyznávajúci. Napriek tejto tzv. "neidovej ideologickosti" sú obidva filmy veľmi dobré. Charakterizuje ich podmanivý obraz, efektne a efektívne využívajúci čiernobiele tieňovanie slúžiace dokonalému emočnému podfarbeniu zobrazovaného, presvedčivý strih a suverénne herecké výkony. Oba filmy na mňa pôsobia rovnako silne dnes ako v čase detstva, keď som na ne s vyvalenými očami hľadel v telke, či na školskom filmovom predstavení. ()
Pomerne krátko po vojne sa Grigorijovi Čuchrajovi podarilo nakrútiť film z vojnového obdobia, ktorý nie je vojnový. Iba jeho súčasníci dokážu oceniť výnimočnosť tohto počinu. Ďalším malým zázrakom je apolitičnosť filmu a takmer chýbajúci pátos. Samozrejme, že nad vykreslením láskavých sovietskych dôstojníkov je treba na chvíľu prižmúriť obe oči, pousmiať sa nad odobratím prineseného mydla nehodnej žene a rovnako aj na úvodnej naháňačke tanku s budúcim hrdinom. Ale to je všetko. Ostatné tvorí poetika v ruskom háve, sympatická dvojica mladých ľudí s modernou, takmer neruskou Žannou Prochorenkovou a dej s viacerými silnými scénami. Prehliadnuť treba príšernú technickú kvalitu filmu, ktorá pripomína filmy nakrútené Dovženkom alebo Ejzenštejnom. Celkovo ide o film, u ktorého Made in USSR neznamená varovanie. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (11)
- Film byl nadabován do češtiny již v roce 1961, dabing se však nedochoval. Poté Československá televize Brno vytvořila další dabing, a to v roce 1967. S tímto dabingem, který již nese znaky stáří, Česká televize film odvysílala v roce 2020. (sator)
- V prvý deň natáčania (scéna odchodu z frontu) si Grigorij Čuchraj poranil nohu a nakrúcanie zastavili, no keď znovu rozbehli natáčanie, ochorel na brušný týfus. (Arsenal83)
- Plechovka masa, kterou stráže jedí, nese nápis „americké maso“. Odpovídá to realitě, protože Sovětský svaz byl zásobován v průběhu války dodávkami z USA, hlavně pak přes přistav Murmansk. (sator)
Reklama