Reklama

Reklama

Teprve devatenáctiletý Aljoša překvapil svého velitele, když na bojišti druhé světové války zneškodnil dva nepřátelské tanky. Namísto vyznamenání ovšem mladík požádá o krátkou propustku do rodné vsi, aby mohl matce spravit střechu. Cestou potkává veterány mířící domů, mladé brance směrem na frontu i mladou dívku, která si jen přeje být od války co nejdál. Dobrosrdečný Aljoša se snaží každému z nich aspoň trochu ulehčit: vyřídit pozdravy rodině, doprovodit zraněného vojáka nebo vyděšené dívce sehnat trochu vody. To vše ho ale zároveň vzdaluje od jeho původního cíle a zdá se, že svou matku nestihne ani pozdravit. Žádného ze zdržení ale Aljoša nelituje, zvláště ne setkání se Šurou... Sovětský válečný snímek o krátkých chvilkách laskavosti v těch nejtěžších časech natočil v roce 1959 Grigorij Čuchraj podle vlastního scénáře, který napsal společně s Valentinem Ježovem. Oba pak za svou práci získali řadu festivalových cen, nominaci na Oscara za scénář a cenu BAFTA za nejlepší zahraniční film. Lyrický snímek o křehkém poutu mezi dvěma mladými lidmi se na krajinu zuboženou válkou dívá smířlivě, někdy s nadhledem nad absurdními situacemi, jindy vážně – většinou však s nadějí. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

Lima 

všechny recenze uživatele

Svého času buldozer festivalových ocenění po celém světě. Vzpomínám na jeho uvedení v televizi za komančů, kdy jsem si oblíbil nesmírně sympatickou ústřední dvojici mladých herců a nádherné vykreslení jejich milostného vztahu a emotivní vrchol filmu - letmé setkání syna se svojí matkou při jeho opušťáku, kdy ona se s ním skoro nestačí ani obejmout a on už musí zpět na frontu - mi tehdy téměř vehnal slzy do očí. I trocha toho nevtíravého protiválečného apelu nechybí. Krásně zahrané, krásně zrežírované, překvapivě sympaticky "nesovětské" a oproštěné od politického balastu. Velmi pěkný a příjemný film a zasloužený celosvětový úspěch. PS: Škoda, že stará ruská kinematografie je dnes v klatbě, přitom může nabídnout spoustu krásných filmových děl, nejenom stokrát přežvejkaného Mrazíka. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

A vy kam sa podejete? Nuž, Rusko je veľké... Hej, veru, v čase natáčania staliniáda síce už ustala, no napriek tomu mnohí sa podiali až hen na Sibír, lebo tam trebalo stavať železnice a tak celkovo budovať, no a brigádnici zdarma sa zavše hodili. Ale nie o tom je film a je výborne natočený napriek tomu, že názvom i úvodnými slovami jasne dáva najavo, že to nemôže dobre dopadnúť. Ale nejaký pátos okrem pár hlášok s glorifikáciou ruských vojakov neprináša, skôr reálny nezmyselný život počas vojny, kedy mladým pšenka nepokvetla, niektorým dámam věneček nemohol byť odtrhnutý, proste doba, ktorá láske nepraje, hoci mimo frontu sa na chvíľu zdá, že všetko je v poriadku. Prochorenko bola ideálnym stelesnením nevinnosti a ani farbu nebolo treba. Herecké výrazy naozaj špičkové, žiadne slintanie a lá Kemka. Film má vysokú kvalitu hlavne vďaka svojej jednoduchosti. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Jasné je, že tieto tzv. odideologizované sovietske agitky mali slúžiť najmä ľudu Západu na to, aby ukázali, že ide hlavne o ľudskosť, vieru v obyčajného človeka, jeho city a pocity. Je to podobné ako pri Osude človeka (nie je náhodné, že oba filmy vznikli v tom istom roku), hoci každý ukazuje čosi trochu iné: kým Bondarčukov Osud človeka ukazuje nezlomnosť roky zajatého vojaka a stratu jeho blízkych, aby i napriek týmto strádaniam našiel v sebe silu pokračovať ujatím sa vojnového sirotka, tak Balada o vojakovi ukazuje, akí boli prostí sovietski vojaci v čase mimo vojnovej vravy - nezlomní v ceste za vytýčeným cieľom, udatní ak bolo treba, nápomocní až za hrob a po rodnej poľa hrude túžiaci. Lásku, hoc v ošiali pudov, jemne vyznávajúci. Napriek tejto tzv. "neidovej ideologickosti" sú obidva filmy veľmi dobré. Charakterizuje ich podmanivý obraz, efektne a efektívne využívajúci čiernobiele tieňovanie slúžiace dokonalému emočnému podfarbeniu zobrazovaného, presvedčivý strih a suverénne herecké výkony. Oba filmy na mňa pôsobia rovnako silne dnes ako v čase detstva, keď som na ne s vyvalenými očami hľadel v telke, či na školskom filmovom predstavení. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Velmi povedený ruský film o klukovi, který jede na opušťák z fronty. Hned na začátku jste nenásilně upozorněni na to, že tento klučina to nepřežil. Film se nezabývá heroickými činy komsomolců, nepátrá o "Provedu soudruhu poručíku". Je to taková road-movie z východní fronty do vesnice Sosnovka. Obejmout mámu, na víc není čas. Aljoša se potkává se Šurou (Zhanna Prokhorenko) a nepovalí ji do sena a neojede ji i když Šura je hrozně sexy. Je to vyděšený kluk z vesnice, kterého spolkla válka. Láska zůstává, válka pokračuje, žádné rozuzlení nečekejte. Na 59. rok tuze hezký film. ()

L_O_U_S 

všechny recenze uživatele

To jsme jednou takhle seděli ve společenské místnosti na krakovských kolejích a přepínali polské kanály, jestli nás něco nezaujme. Do tohohle jsme se během několika minut tak zažrali, až nám ani nevadilo, že jde o ruský černobílý film s polským monodabingem, a chtěli jsme vědět, jestli se Aljoša s mámou vůbec setká. Škoda zvláštního vyústění vztahu s Šurou. (532.) ()

Galerie (26)

Zajímavosti (11)

  • Film byl nadabován do češtiny již v roce 1961, dabing se však nedochoval. Poté Československá televize Brno vytvořila další dabing, a to v roce 1967. S tímto dabingem, který již nese znaky stáří, Česká televize film odvysílala v roce 2020. (sator)
  • Režisér Grigorij Čuchraj si v tomto filmu dovolil žádat v tehdejší sovětské kinematografii nevídanou věc - výměnu již jednou schválených a potvrzených herců. Díky jeho umíněnosti se výměna podařila. (Jirka_Šč)
  • Film sa odohráva v roku 1942, ale hrdinovia nosia výložky zavedené do armády až v roku 1943.  Režisér Grigorij Čuchrai to urobil zámerne. Dúfal, že film bude uvedený v Európe, kde sa už vytvoril obraz sovietskeho vojaka-osloboditeľa v tejto konkrétnej uniforme s danými výložkami, a obával sa, že v krajinách, ktoré oslobodili sovietske vojská, by možno, vidiac vojaka v starej uniforme, povedali: „Nie, to neboli tí, ktorí nás oslobodili.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama