Třináct rozhovorů o tomtéž

Až příliš tiché a poklidné americké nezávislé drama, které vypráví o tématech typických pro většinu amerických „nezávisláků“, tj. o hledání štěstí, o osudu, o morální zodpovědnosti. Ačkoliv se děj odehrává v několika interiérech i exteriérech, působí film velmi divadelně a ani zpestřující způsob narace nelze považovat za dostatečnou satisfakci. 70% Zajímavé komentáře: Faye, genetique (14.07.2006)

Jednoduše, leč poutavě vystavěná mozaika ze střípků osudů několika lidí a spletitě jednoduché provázanasti světa, v němž žijí, v němž prostě tak jako všude na světě vše spolu souvisí, má svůj smysl, logiku a řád, i když navenek samozřejmě vše se zdá být nahodilé a nejasné... ;-) . . . Výtečně a citlivě napsaný a poctivě natočený (režisérka je i spoluautorkou scénáře a je vidět, že má co a ví jak to chce říct) a skvěle odehraný nezávislý malý film, nikterak zbytečně fabulující či mudrující, nikterak na efekt působící, jen skromně a přirozeně lidsky vprávějící a pomalu plynoucí - jen tak, jak život prostě plyne. Třeba zrovna tenkrát někde na Manhattannu. Tak jako kdykoli a kdekoli, jinak a jinde na světě... Stačí jen prostě dívat se a vnímat, tak jak to dokáže J.S. - - - Čtyři hvězdičky tedy za film jako takový - a ta jedna navíc právě za to ženským pohledem pojaté "jediné" téma... :-) (18.12.2007)

Všichni mají strašné problémy, do každé minuty je vmačkaných padesát vnitřních pohnutek, pocitů, všichni hledají štěstí, filozofujou etc.etc. chvílemi to působí až absurdně, ale věřím že spoustu z vás tohle může chytit, na mě byla tato sonda do lidského mozku a srdce strašně intenzivní, nemůžu si pomoct. (11.07.2006)

Film je nakonec daleko zajímavější než jeho název. Aby se divák v množství osudů, víceméně náhodně propojených, lépe orientoval, jsou tu čtyři výraznější role (John Turturro, Clea DuVall, Alan Arkin a Matthew McConaughey). Jejich příběhy nejsou až tak statické, jak jsem očekával podle názvu a ač dlouho vypadalo, že štěstí je jen iluze před nějakou pohromou, závěr je přece jenom trochu optimističtější (70%). (13.08.2006)

Film je sice o nečem a je zpracován zajímavou formou, nicméně jako celek působí nemastně, neslaně. Záměrem autorky bylo potlačit zprostředkování emocí divákovi a nechat ho, ať si je z filmu vytáhne sám, ovšem myslím si, že v tomto případě je přibrdila až moc. Za normálních okolností by se hrdinové s těmito těžkými životními situacemi nevyrovnávali takto rezervovaně. I přesto se však jedná o poměrně sympatický "malý film" a autorka má jistou perspektivu. (10.07.2006)