Plynové lampy

Na Gaslightu se zub času projevil neskutečným způsobem. Atmosféra je sice ukrutně Hitchcockovoská a někdy dokonce i brilantnější, ale nesmírně přehrávající Bergmanová a nesympatické vedlejší postavy kazí celkový dojem velkou měrou. Charles Boyer mi lezl na nervy možná ještě víc, než Ingrid, ke které si stále nemůžu najít cestu. Příběh je průhledný jak igelit, do kterého si balím svačinu. Od naprostého začátku je jasné, kdo kde s kým a jak to dopadne. Celé to zachraňuje Joseph Cotten, u kterého jsem v žádném filmu neviděl špatný výkon, hraje výborně, avšak na scéně se objevuje zřídka. (03.03.2009)

Ćo sa týka atmosféry, jeden z najlepších filmov, čo som kedy videl. Pomerne jednoduchý a predvídateľný príbeh je v tomto prípade skôr výhodou, aby si divák túto úžasnú ponurú atmosféru vychutnal. Akýkoľvek iný prekvapujúci záver alebo scenaristické klučky by mu iba ublížili. A nič iné ako happy end sa nedá akceptovať, pokiaľ fandíte krásnej Ingrid Bergman. Dnes by sme takýto triler nazvali typicky hitchcockovský, ak by sme nevedeli, že ho natočil George Cukor. Videl som v desiatich rokoch a repete som si dal o 20 rokov neskôr. Na tretí krát som obdivoval precíznu kameru, tento film by mohol byť príkladom, ako postupovať pri oživovaní divadelných hier do filmovej podoby. (26.07.2009)

Vzorce pro dokonalý filmový zločin jsou takřka nevyčerpatelné. Výborný noir, jehož velká síla a kvalita tkví především v tom, že režisér společně s herci dokázal udržet formální stránku příběhu na stejně vysoké (ne-li vyšší) úrovni, jakou bezesporu disponuje i ta obsahová. Takhle deptat a duševně rozkládat svojí ženu, to je chlapi vážně hnus, ale když ono se na to i po těch letech, ze něž se měřítka pro napínavý thriller diametrálně změnily, tak krásně a příjemně kouká... Škoda, že ze stínu divadelní hry vystupuje snímek pouze ve chvílích, kdy jsou na pořadu zamlžené ulice nočního Londýna, a že téměř veškerou gradaci si scénář schoval až do poslední půlhodinky. Jinak Ingrid Bergman hraje utrápenou a schizofrenickou manželku samozřejmě výborně, ale její démonický manžílek Charles Boyer by si toho Oscara zasloužil asi přeci jen trochu více. 80% (29.01.2014)

Vynikající psychothriller z hollywoodské dílny, která nikdy nebyla tak křišťálově nedotknutelná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jedny z nejvýraznějších reminiscencí nalezneme i v domácí Pytlákově schovance, což překvapí nejen v rámci dobové reflexe, ale také v oblasti žánru. Ten se i přes dílčí rušivé elementy rozestupuje v perfektně modelovanou psychologickou hru v podání skvělého Charlese Boyera a Ingrid Bergmanové. Až do morku kostí mrazí z každičkého pohasnutí plynových lamp, těžkých šouravých kroků na půdě a šeptavého hlasu odkudsi. (29.04.2012)

Už po pár minutách na mě vyskočila scénáristicky nucená dějová spojitost se starší paní jak na začátku ve vlaku, tak také na konci, ve správný okamžik vždy na správném místě. Naštěstí ji následná psychologická manipulace mezi ústřední dvojicí pohotově zachránila. Film má atmosféru, napětí, herecké výkony, jen škoda že je nám všechno polopatě na konci vysvětleno a vlastně celý příběh je velice jednoduchý. Konečná psychologická hra je scénáristicky velice vydařená, stejně jako recepční scéna s ukradenými hodinkami, která mě režijně ohromila. Celkově lepší než o více než půl století mladší psychologický thriller Shutter Island. [8/10] (MGM, Loew´s Inc.) (Čb. /// Produkce: Arthur Hornblow Jr. /// Scénář: John Van Druten, Walter Reisch, John L. Balderston podle divadelní hry Angel Street Patricka Hamiltona /// Kamera: Joseph Ruttenberg /// Hudba: Bronislau Kaper /// Oscar: Ingrid Bergman (herečka), Cedric Gibbons, William Ferrari, Edwin B. Willis, Paul Huldschinsky (výprava) /// Nominace na Oscara: Arthur Hornblow Jr. (nejlepší film), John L. Balderston, Walter Reisch, John Van Druten (scénář), Charles Boyer (herec), Angela Lansbury (herečka ve vedlejší roli), Joseph Ruttenberg (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.07.2010)