Režie:
George CukorKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Bronislau KaperHrají:
Charles Boyer, Ingrid Bergman, Joseph Cotten, Dame May Whitty, Angela Lansbury, Emil Rameau, Edmund Breon, Halliwell Hobbes, Tom Stevenson, Alec Craig (více)Obsahy(3)
Světla blikají a pohasínají. Ze zamčené půdy se ozývají kročeje. Tajemné události, které vidí a slyší jen zranitelná mladá Paula, ji vedou k obavám, že přichází o rozum – což je přesně to, v co její podlý manžel Gregory doufá. Plynové lampy v režii George Cukora jsou mistrovskou lekcí napětí. Ingrid Bergmanová získala za roli Pauly, pochybující o své příčetnosti a lpící na jejích posledních zbytcích, svou první Cenu Akademie. Její partner, rovněž na Oscara nominovaný Charles Boyer, obratně hraje proti svému obvyklému typu, uhlazeného zloducha Gregoryho. Příběh z viktoriánské éry, zasazený do dekorací, jež získaly Cenu Akademie za nejlepší výpravu, dále oživují Joseph Cotten, Dame May Whitty a tehdy osmnáctiletá Angela Lansbury ve svém filmovém debutu (rovněž oceněném Oscarovou nominací). (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (150)
Ponenáhlu houstnoucí dusno v klaustrofobně přeplněných interiérech i stále mlhavějších ateliérových ulicích, brilantně napsané repliky zarývající se do paměti i s melodií hlasů, trochu starosvětské, ale precizní herectví, prostě vrcholná ukázka hitchcockovské totálně kontrolované filmařiny ve filmu o totální kontrole člověka člověkem. Věčná škoda, že se k tomu už dnes nedá přijít bez předchozí znalosti zápletky, až je z toho jeden občas netrpělivý, kdy už se věci posunou dál, ale i tak je úžasné sledovat, kam až se v posledním dějství vybičuje Paulina nejistota a jak si pak za všechny manipulované nebožačky světa vychutnává závěrečnou katarzi. ()
Už po pár minutách na mě vyskočila scénáristicky nucená dějová spojitost se starší paní jak na začátku ve vlaku, tak také na konci, ve správný okamžik vždy na správném místě. Naštěstí ji následná psychologická manipulace mezi ústřední dvojicí pohotově zachránila. Film má atmosféru, napětí, herecké výkony, jen škoda že je nám všechno polopatě na konci vysvětleno a vlastně celý příběh je velice jednoduchý. Konečná psychologická hra je scénáristicky velice vydařená, stejně jako recepční scéna s ukradenými hodinkami, která mě režijně ohromila. Celkově lepší než o více než půl století mladší psychologický thriller Shutter Island. [8/10] (MGM, Loew´s Inc.) (Čb. /// Produkce: Arthur Hornblow Jr. /// Scénář: John Van Druten, Walter Reisch, John L. Balderston podle divadelní hry Angel Street Patricka Hamiltona /// Kamera: Joseph Ruttenberg /// Hudba: Bronislau Kaper /// Oscar: Ingrid Bergman (herečka), Cedric Gibbons, William Ferrari, Edwin B. Willis, Paul Huldschinsky (výprava) /// Nominace na Oscara: Arthur Hornblow Jr. (nejlepší film), John L. Balderston, Walter Reisch, John Van Druten (scénář), Charles Boyer (herec), Angela Lansbury (herečka ve vedlejší roli), Joseph Ruttenberg (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Viděno v kině, kde mohly na velkém plátně vyniknout všechny kvality tohoto skvělého snímku. Výtečná je kamera, scénář i herecké obsazení: Ingrid Bergman je tady kouzelná a Charles Boyer - který mi mimochodem strašně připomínal Michaela Caina za mlada - zcela famózní. Vysvětlení Gregoryho motivace mi ovšem přišlo poněkud překomplikované a moje mírná rozladěnost s celkovým rozuzlením je hlavním důvodem, proč nakonec nehodnotím plným počtem. ()
Dokonale promyšlená koncepce, která je názorným příkladem režijního a scenáristického mistrovství klasického Hollywoodu, zejména žánru noir. Motivačně neobyčejně dotažený snímek, kde oslní hlavně přesně zvolené úhly kamery, typizované herectví hlavních protagonistů nebo dusná atmosféra nejistoty, navazuje na tradici paranoidních Hitchcockových thrillerů jako Podezření nebo Ani stín podezření. Tam paradoxně hlavní zápornou roli (podobnou té Boyerové) ztvárnil Joseph Cotten, který si o rok později v Plynových lampách zahrál zapáleného detektiva. Možná sice trochu šablonovitý, ale neuvěřitelně nadčasový snímek, jehož odkrývání jednotlivých motivů a odhalování perfekcionistické dějové výstavby mi činilo nebývalé potěšení. Nehledě na to, že je to prvotřídní psychothriller, i po skoro sedmdesáti letech. ()
Príbeh spolu s občasným jednaním postáv sú síce hodne naivné, ale atmosféra je tu vynikajúca. Krásna ukážka toho, ako láska dokáže človeka oblbnúť a zaslepiť. V tomto prípade ide o mladú Paulu, ktorá sa krátko po svadbe postupne prepadá do stavu, kedy už nevie čo je pravda a čo klam, myslí si, že zošalela... Nuž, nie je ľahšej koristi od zaľúbenej ženy. 80/100 ()
Galerie (37)
Zajímavosti (25)
- Režisér George Cukor použil metódu rozprávania, aby v priebehu natáčania dostal Ingrid Bergman do správneho nastavenia. Každý deň Cukor rozprával Bergmanovej celú zápletku filmu až po tie scény, ktoré mali v ten deň natočiť. Cukor cítil, že táto metóda je potrebná, pretože film sa nenatáčal sekvenčne a Bergmanovej postava sa mala časom meniť. Bergmanovej sa to však prestávalo páčiť a jedného dňa mu povedala: "Už si mi to predsa hovoril, nie som blbá Švédka." Cukor potom na niekoľko dní prestal rozprávať príbeh, kým producent neupozornil Cukora na prudký pokles hereckých kvalít. Cukor teda znova zaviedol svoju metódu rozprávania príbehov a čoskoro to ocenila aj samotná Bergman. (Arsenal83)
- Charles Boyer bol pri nakrúcaní tohto filmu veľmi nervózny. Jeho manželka Pat Paterson bola práve tehotná po tom, čo sa dlhé roky pokúšali o dieťa. Keď sa blížil očakávaný dátum pôrodu, Boyer chodieval medzi zábermi telefonovať, aby skontroloval zdravotný stav svojej manželky Očakávalo sa, že dieťa príde na svet až po natáčaní, ale narodilo sa skôr. Keď mu to oznámili, Boyer sa na pľaci od šťastia rozplakal, a keď narodenie syna oznámil aj zvyšku hercov a štábu, produkcia bola na tento deň zastavená a herci a štáb otvorili fľaše šampanského na oslavu narodenia. (Arsenal83)
- Bergmanovej oscarový herecký výkon bol dlho po vydaní filmu považovaný za najlepší ženský herecký výkon, aký kedy bol na plátne. (Arsenal83)
Reklama