Smrtihlav

,,Jste zmatený a vystrašený, že?“ ,,Kdo jste?“ Můžu vám pomoct. Ztratil jste paměť. Při experimentu“… Dá li se nazvat nějaký svět jako ponurý, tak je to tento. Temnota má barvu zelené, ze které vyzařují záblesky červených neonů a rtěnky, nebo zlatá rybka. Chladný svět, perfektně předvedený, svádí k myšlenkám na podrobněji rozpracovaný Matrix, či hororovou adventuru. Zajímavé. Místo bez slunce, ve kterém není prostor pro vzpomínky. Jen někdo chce, abychom si něco mysleli. Je to však studené, stejně jako svět ve kterém se příběh odehrává. Za výtvarnou stránkou zeje díra. A větší, než ve vzpomínkách Johna Murdocha. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** (05.05.2009)

Tmavé prostředí a černé kulisy působí originálně a depresivně. V tom se Proyas doslova vyžívá a nutno uznat, že tohle je jeho styl a režírovat skutečně umí. V nezvyklé roli je tu Rufus Sewell, pro něhož tohle byla jedna z mála nebéčkových rolí. Film má dost zvláštní atmosféru a triky na špičkové úrovni. Nepostrádá originalitu a nápaditost, ale konec není myšlenkově ani emocionálně tak silný, jak bych si vzhledem k vývoji filmu představoval. (19.02.2005)

Rádoby totalitní, velmi propracovaná, dokonce i stylově zakončená sci-fi/krimi naháněčka, která se odehrává ve fiktivním, naprosto depresivním, tmou zahaleném městě. Abych zmírníl slovo "naháněčka", žádnou zběsilou jízdu nečeknejte, film se místy vleče a spíše se prodialogovává kupředu. Město je zpracované na můj vkus dokonale, vyznívá jako poválečné Chicago. Co mně brání dát tomuto dílku plný počet, je jeho neschopnost vtáhnout mě do děje, protože mi bylo úplně jedno, co se hlavním hrdinou stane. Rufus Sewell nehrál dobře tehdá, nehraje dobře ani teď. Přidám ještě pár odkazů: - Kvality Brazilu to nedosahuje. - Finální fight inspiroval vyvrcholeni Matrixu. - Něco málo si půjčilo také Equilibrium, které má jiné přednosti a nedostatky, ale kvalitativně je srovnatelné. A bych nezapomněl 10% přidávám za uhrančivou songu Sway v ještě uhrančivějším podání Jennifer Connelly. Btw. Ten, kdo vymýšlí ten český překlad, by zasloužil pověsit za koule do průvanu. 85% (12.12.2012)

Možno najlepší film 90-tych rokov, geniálny spojením umenia, mainstreamu a braku do kompaktného, fascinujúceho a hypnotického celku. Do prebohato zdobenej metafory. Je ťažké niečo také si vôbec predstaviť. A ak už to vídíme, je ťažké uveriť videnému. Chandlerovská detektívka. Nemecký expresionizmus. Konštruktivistická avantgarda. Absurdné divadlo. Melancholicko-existenciálne obrazy Edwarda Hoppera. Román "Dissipatio H.G." (=Humani Generis) od Guida Morselliho. Tiene v raji od Remarqua. Lo Squartatore di New York od Fulciho. Ľubovoľný film s Veronicou Lake. Niektoré scény majú šancu vstúpiť do filmovej histórie - roztrhanie billboardu s prázdnotou v "zákulisí" ako symbol klamlivosti očividného či dvojminútová sekvencia so sugestívnou premenou robotníckeho tehlového činžiaku na bombastický mramorový veľkoburžoázny palác (s manželmi, ktorí sa pred polnocou bavia o nočných smenách a po polnoci o vyhodení zamestnanca - "To si urobil dobre, drahý"). Žánrovo najnezaraditeľnejší film vôbec. Formálna a obsahová syntéza (takmer) všetkého, čím žila alebo v čo verila či dúfala civilizácia 20.storočia. Čaru tohto temného kryštálu naplneného oslepujúcim svetlom však bude prístupnejší divák, ktorý by radšej do ruky vzal krásny telefón ročník 1949 než najnovší model mobilu. Zabudnite na kolosálny hypercool breakthrough menom Matrix - tam je len niečo, v Dark City je všetko (to, čo bolo, čo je, a - áno, aj to, čo bude). (19.10.2004)

Nadčasový snímek, kterým se dost možná nechala volně inspirovat taková hollywoodská jména jako duo Wachowských či Christopher Nolan (a také tvůrci seriálové Hry o trůny, když vymýšleli úvodní titulky, víme?)... Konečně jsem jej zhlédnul, a jo, až na otřesný "televizní" závěr je to vážně perfektní sci-fi. (15.08.2014)