Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 2005 natočil režisér Petr Nikolaev film o lásce, přátelství, smrti a naději. Vznikl podle námětu povídky "Štěstí" a následného scénáře spisovatele, scenáristy, dramatika a básníka Jiřího Stránského. Jádrem je milostný příběh letmého setkání dvou mladých lidí zavřených v padesátých letech v komunistické věznici. Hlavní hrdina Luboš (J. Doubrava) náhodně zahlédne dívku Danu (T. Pauhofová), do které se zamiluje. Dana jeho cit opětuje a jejich láska je o to závratnější, oč nemožnější je ji v tomto prostředí naplnit. Pomáhá jim v tom i soudržnost vězňů, která mnoha lidem umožnila tuto smutnou dobu důstojně přežít. Příběh na pozadí perzekuce a neustálé přítomnosti smrti podává důkaz o odvěké vlastnosti mládí, které se vzpírá každé zrůdné teorii a stále znovu se vztahuje k ideálu života bez kompromisů, otupělosti a bezpráví... Padesátá léta minulého století jsou pro řadu z nás již jen pouhou historií, paměť o jejich podobě by však neměla nikdy z naší mysli vymizet. (Česká televize)

(více)

Recenze (169)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Musím se přiznat, že jsem od tohoto filmu čekal méně, tudíž jsem byl mile překvapen. Film ukazuje, že láska, ikdyž jen na krátkou dobu, nás může zastihnout kdekoliv, kdykoliv za jakýchkoliv podmínek. Také ukazuje určitou lidskost, možná tam, kde by jsme ji nečekali. Krásná scéna s písní Život je jen náhoda...Hodnotím 4*, milé překvapení. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Romantický film zo socialistického lágru, ktorý nie je trýznivý k divákovi. Luboš Příhoda má ku každému svojmu nešťastiu hneď dvojnásobnú dávku šťastia, o ktoré sa postará náhoda alebo dobroprajný dozorca, ktorých sú akoby plné väznice. Nemá tak problém odtrhnúť si svoj kúsok neba kdekoľvek, na streche s dokonalým výhľadom na Prahu alebo aj v hĺbke cely v Ilave. Príjemný film, akurát že snaha o pravdivý obraz doby je značne prekrytá neuveriteľnou romantikou. –––– Dvanáct nebo stodvanáct. To je jedno, slavný soude. –––– Nemôžeš mi ublížiť, som predsa kus tvojho srdca. ()

Reklama

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Nedomyslená väzenská romanca z prostredia komunistického kriminálu 50.-tych rokov. Režisér Petr Nikolajev by si mal asi viacej naštudovať historické fakty skôr ako sa pustí do podobného projektu. Silne pochybujem o logickej vierohodnosti scenára. Otrasné sú aj herecké výkony. Jakub Doubrava v hlavnej mužskej úlohe je nemožný. Úplné herecké drevo. Trapne prehrávajúca šereda Táňa Pauhofová v roli jeho partnerky aspoň ochotne ukázala tie svoje miniatúrne prsia. Nijak nevynikli ani treťoligoví českí herci vo vedľajších úlohách. Pavla Zedníčka, bez kartáča pod nosom, som skoro ani nespoznal. Staré fosílie Pavel Landovský a Josef Somr sú čím starší tým horší. No za snahu a euforické (ale herecky aj tak nepresvedčivé) zvolanie hlavného hrdinu: "Komunisti jsou zločineckí svině!", dávam dve hviezdičky. ** ()

lewwin 

všechny recenze uživatele

Přistupoval jsem k tomuto filmu poněkud skepticky, už jen proto, že jsem kombinaci Landovský + komunistický režim již někde viděl:) Nicméně Forman i Doubrava odvádějí dobré výkony, a nejen oni. I Vetchý v roli tolerantního doktora či Zedníčka, který se mi mimořádně líbil. Stojí za vidění, i když chvílemi je to trošku naivní... A jen tak mimochodem - občas tam jsou pěkné záběry nebe;) ()

_Berunka_ 

všechny recenze uživatele

Křehký příběh o lásce na pozadí let padesátých, jenž se nám snaží přiblížit období vlády komunistů zase trochu z jiné stránky. Luboš, se svou naprosto nehodící se povahou pro tehdejší režim, je zatčen a uveden do žaláře na Pankráci. V nehostinných podmínkách místní věznice se jeho povaha rozhodně netlumí a jeho rebelství se i nadále projevuje hned v několika úsecích. Na scénu však přichází krásná Dana a s ní i mocná čarodějka láska, která Luboše okouzlí. Je vůbec možné, aby se na půdě tak odpuzujícícho prostředí rozvinul takový krásný a šlechetný cit? Před očima se nám vyvíjí milostný vztah, který oba mladí lidé krmí psaníčky a letmými pohledy. Něžné pouto lásky drží milence v jakési harmonii a díky němu je pro ně přežívání v úděsném prostředí snesitelné. Já se ptám, co je Kousek nebe? Snad kradmé okamžiky, snad možnost se alespoň na chvíli oprostit od zdí věznice s rudou hvězdou na střeše, snad pohled na blankytně modré nebe, nebo naděje, která umírá poslední.... Jeden z vynikajících filmů české kinematografie, jehož němé poselství mě na moment očarovalo. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (3)

  • Když Táňa Pauhofová popisovala, jak se styděla ve své první odhalené scéně ve filmu, nemluvila pravdu. Ve skutečnosti měla odhalenou scénu hned ve svém debutu Kruté radosti (2002). (hippyman)
  • I když jde ze střechy věznice vidět panorama Prahy, pro potřeby natáčení si Petr Nikolaev vybral nevyužívanou věznici v Mladé Boleslavi. (Lucas87)

Reklama

Reklama