Štěstí

Jako člověku, žijící 28 let v prostředí Chemických závodů Litvínov, mi okolí bylo více než blízké. Panelákový úpadek osobnosti na jedné straně vs. přirozená touha po lásce, svobodném životě s tradicí, nebo starost a potřeba pomoci dětem, na straně druhé. Klasický herecký tým Bohdana Slámy nám tady přehrává dost depresivní pohled na nespravedlnost a falešnou hrdost. Jedinečný režisérský styl a silný příběh. Bohdan Sláma pokračuje ve svém kvalitním stylu. (07.11.2012)

Pravděpodobně nejlepší český film tohoto roku. -- Pokud se vám nelíbily Slámovy Divoké včely, tak vás pravděpodobně nenadchne ani Štěstí. Ve Štěstí nacházím přesně ty pravdivé a lidské okamžiky, které i ve většině filmů chybí. Postav Pavla Lišky je mi nesmírně blízká, stejně tak upřímné a pravdivé dialogy. Scenárista a režisér dokázali vystihnou krátké a pomíjivé okamžiky každého z nás. Své dělá i melancholická hudba. (29.07.2005)

Velmi sympatická a příjemná podívaná s excelentními hereckými výkony. Možná ne 100% originální, možná ne 100% umělecké, ale 100% poctivé. Nicméně i tak si netroufnu ten film ohodnotit 5 hvězdičkama, i díky jeho závěru. Jelikož patřím k divákům, kteří mají raději polopatický konec (i když dokážu uznat i ty konce, kdy si to divák musí domyslet sám), byl bych fakt moc rád, kdyby Bohdan Sláma zkusil ještě pohledat ten poslední ztracený filmový kotouč, na němž je určitě aspoň 5 minut děje, kde je všechno hezky dotaženo do aspoň přibližného konce. :-) (26.03.2007)

Nuda, nuda, nuda! Děj se vleče, žádné větší vzrušení, chvilka napětí, zkrátka nic; do komedie má daleko. V řeckém dramatu znali pojmy kolize, krize, peripetie, Bohdan Sláma asi ne, příběh jede stejnou linií a může zaujmout možná někoho, kdo čeká jen naivní příběh o ničem, který začíná v A, končí v B a mezitím se nic moc neděje. 1* dávám kvůli hercům - mám rád Táňu Vilhelmovou a i Pavel Liška, Aňa Geislerová a Bolek Polívka předváděli dobré výkony. Bohužel mizerný scénář ani sebelepší herec nevytáhne. (23.06.2008)

Bohdan Sláma mě svou prvotinou vyloženě nenadchl, ba co víc, jeho syrový dokumentaristický styl mě bohapustě nudil. Od Štěstí jsem si tedy nesliboval takřka nic a úvod filmu se odehrával přesně v intencích Slámova zdánlivě nezáživného a střihem nepoznamenaného stylu, který působí anti-iluzivním a nedějovým dojmem. Jenže narozdíl od Divokých včel se po chvíli dostaví vysoká míra ztotožnění s postavami a záhy i zaujetí sice nenápadným a nenuceným, ale o to sugestivnějším příběhem. Studie prostředí je dokonalá a chirurgicky zevrubná, nehostinné Mostecko vytváří pro tragický život hlavních postav souznící kulisu, která pocity vykořeněnosti, opuštěnosti a beznadějné perspektivy jen umocňuje. Slámův film se zaskví výtečnými hereckými výkony, kde mezi precizně obsazenými postavami zazáří zejména trio Geislerová, Vilhelmová, Liška. Posledně jmenovaný konečně zahodil nejapnou masku idiotského klauna a stvořil podle mého vůbec jeden z nejpůsobivějších mužských typů porevoluční kinematografie. Štěstí je studený a sychravý film, naturalistický a nečesaný, doplněný jen minimalistickým španělkovým motivem, který se jako refrén zjevuje uprostřed nehostinného děje, z nějž postupem času nesměle vykvete štěstí, ne to pitomě sentimentální, ale to opravdové. Sláma dokázal na celuloid zachytit nestylizovaný život a jeho snímek díky neobyčejné intenzitě řadím mezi nejlepší filmy vzniklé po roce 1989. Bohdan Sláma dozrává a je radost to sledovat. (04.12.2005)