Režie:
Bohdan SlámaScénář:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHudba:
Leonid SoybelmanHrají:
Tatiana Dyková, Pavel Liška, Aňa Geislerová, Marek Daniel, Zuzana Kronerová, Simona Stašová, Bolek Polívka, Martin Huba, David Dolnik, Marie Ludvíková (více)VOD (5)
Obsahy(1)
O neobyčejných zázracích obyčejných lásek. Monika (Tatiana Vilhelmová), Toník (Pavel Liška) a Dáša (Aňa Geislerová) jsou kamarádi od dětství, kteří spolu vyrůstali v jednom paneláku. Monika, Toníkova dávná láska, pracuje v supermarketu. Její přítel Jiří odletěl do Ameriky za prací a Monika doufá, že už brzy pojede za ním. Toník teď žije se svou tetou na statku u města a živí se všelijak. Nechce zpátky do paneláku, nechce pracovat ve fabrice, nechce poslouchat rady svého otce. Dáša žije sama, má dvě malé děti a ženatého milence Járu. Dáša je k smrti unavená a zoufalá, ale pořád věří jeho slibům, že se rozvede a sežene jí práci. Monika dostane k Vánocům od Jiřího letenku a začne se chystat na cestu do Ameriky. Dášin duševní stav se zhoršuje, už není schopná se starat o děti. Když Dášu převezou na psychiatrii, Monika zruší letenku do Ameriky a ujme se jejích dětí. A náhle znovu zjišťuje, jak velkou oporu má právě v Toníkovi. Pro Toníka začíná nový život - kvůli Monice a dětem je schopen udělat cokoli: pustí se do přestavby statku, a dokonce začne pracovat v továrně. Jenomže hra na rodinný život je pořád jenom hrou, i když si to Toník nepřipouští - Moniku čeká budoucnost v Americe, děti jsou jenom "vypůjčené" a do baráku pořád teče... Nový film režiséra Bohdana Slámy navazuje na jeho úspěšný debut Divoké včely, který měl mimořádný ohlas u českých diváků a přinesl mu i řadu cen na mezinárodních filmových festivalech. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (504)
Tak nevím, jak se na to mám koukat Jako na film, jehož podbízivost a brnkání na city je místy až kontraproduktivní nebo se na něj koukat očima Mostečáka? V tom případě jako Mostečák nechápu vynaložené úsilí a maximální vstřícnost zástupců Statutárního města Mostu vůči filmovému štábu při realizaci tohoto snímku, ze kterého pak vyjde město Most jako nejdepresivnější a nejhorší místo pro život v této zemi No, to snad ne! Vždyť to není pravda! Filmu rozhodně nelze upřít silné stránky. Rodiče v podání Bolka P. a Simony S. jsou hereckým klenotem a Pavel L. se díky Štěstí a Účastníkům zájezdu možná konečně jednou provždy zbavil škatulkového zařazení rolí do pozic trotlů a polomentálů A? Štěstí je, že se Bohdan S. obklopil správnými lidmi. Štěstí je, že Slámovo Štěstí je. Štěstí je, že jsem ho viděl. Štěstí je, že jsem v něm viděl dnes již neexistující „luftku“ od hlubinného dolu Julius III. Štěstí je, že jsem nedaleko ní prožil v Kopistech před mnoha a mnoha lety nádherné dětství. Štěstí je vidět Slámovo Štěstí a uvědomit si jaké štěstí je vědět odkud člověk je. Ano, jsem Mostečák a jsem na to hrdý:-) Sečteno podtrženo Slámovo Štěstí je silný film, pro mě ale vnitřně i pocitově zůstává jedním z nejrozporuplnějších snímků, které jsem kdy viděl ()
Musím říct, že po dlouhé době jsem viděla perfektní český film, který svým obsazením a příběhem mě doslova ohromil. Toto silné a působivé drama bylo skvělé hlavně kvůli hlavním hercům, protože Vilhelmová, ta hrála snad jen očima a Liška byl přirozený a upřímný a hlavně díky této dvojci, která k sobě vyloženě sedla byl příběh opravdu reálný ! Silné a zarážející prostředí donutí přemejšlet nad životem, jaký je, aby sme si vážili svého ,,luxusu ". Dvojce, která k sobě nepatří podniknou obdivuhodnou oběť pro děti, které jsou ,,jen" kamarádky, která je zfetlá a nezajímá se o nikoho a začíná být schizofrení. Musím podotknout, že Geislerová to hrála skvěle, věřila jsem ji každý slovo a hrála tak důvěřivě, až byla odporná. Láska která rozrostla mezi těma dvěma, byla pochopitelná, ale na druhou stranu neměla moc vyhlídky. Sice byli chudí, ale dokázali, že dokáží být šťastní, i bez kariéry. Naprosto mě ten příběh zasáhl, skvěle zahrané, i menší role tomu dodávaly naprostou bezprostřednost a přirozenost. Celkově na mě tenhle snímek zapůsobil jako jen natočený život dvou mladých lidí, které by pro děti udělali všechno a žili vlastně jeden pro druhého. Opravdu ŠTĚSTÍ. ()
Scénář: Bohdan Sláma .. Bohdan Sláma netočí veselé filmy. Po Divokých včelách opět zasadil příběh do prostředí, kde není nouze o nešťastné lidské osudy. Depresi dávkuje ve velkém. Kamera je výborná, dlouhé záběry se u nás často nevidí. Příběh je napsaný dobře, s velkou dávkou realismu. Nejdůležitější element českého filmu, herci, celek skvěle drží velmi vysoko a je až zbytečné někoho vyzdvihovat. Rodinné souznění dvojíce Simona Stašová - Bolek Polívka je nejlepší/nejpravdivější epizodka z filmu.. 75%. ()
Velice silný a působivý film, který zbytečně neustupuje a nepodlézá vkusu masového diváka. Celý příběh skutečně působí realisticky a důvěryhodně. Určitě tomu pomáhají skvělé herecké výkony, zvlášť trio Vilhelmová-Liška-Geislerová předvádí své maximum. Od Návratu idiota je to asi nejlepší český film, co jsem viděl. Neobyčejný zážitek, neokázalá krása! ()
"Takový lidský, citový, prostě ze života", povidala paní o tomhle filmu - v jeho případě klišé na obhajobu opravdu stačí, protože to "lidský a citový" dělá zručně a přitom tolik prostě. Čtvrtou hvězdu dávám za závěrečnou čtvrtinu, která je silnější než do té doby "jen" hezké drama a především blokuje cesty několika nastartovaným ultrakýčovitým předvídatelnostem. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (15)
- Na festivalech v San Sebastianu, Anges, Athénách a Montrealu oceněn jako Nejlepší film. (M.B)
- K věcné obrazové stránce filmu, postrádající exhibicionistické sklony, režisér Bohdan Sláma řekl: "Tenhle styl jsem si vyvzdoroval proti tlaku všech. Všichni do mě hučeli, abychom ukázali ještě tohle a ještě tamto, že musíme ukázat to prostředí, že jsou záběry moc úzký a moc dlouhý, že existuje něco jako filmový střih, ale mě vzrušovalo být v těch smrtelně dlouhých záběrech co nejblíž obličejům herců, pokusit se kamerou poznamenat jejich co nejniternější emocionální prožitky, a to prostředí aby spolupracovalo v druhém plánu, který je v té nudli cinemascopu pořád dost výrazný, aby se divák dozvěděl všechno, co se dozvědět má. Ve filmu jsou dva celky, a to myslím pro náš příběh stačí. A jestli to někomu nestačí, ať si udělá výlet do Mostu a hezky si to všechno nakouká." (NIRO)
- Pouť, na které se natáčelo, byla postavena naproti Baumaxu v Mostě a každý člověk, jehož obličej byl v záběru kamery, dostal 500,- Kč. (Pulos)
Reklama