Šílení

Půjdu proti většině a řeknu to na rovinu. Tenhle film mě neuvěřitelně zklamal. Otesánek mě mile překvapil a o samotném režisérovy Švankmajerovi nemluvím. Rozhodně toje genius. Ale tohle mi přišlo strašně se opakující a hlavně poměrně nudné. A když nepočítám Třísku tak herci byly příšerní, nevěřil jsem jim ani pohnutí. Naštěstí ty efekty se udržely na nadprůměrné urovni jak to máme na režisérovy rádi. Ale já se prostě nudil a kroutil hlavou co se zrovna děje. Navíc film má poměrně přemrštěnou stopáž. Zklamání. (15.09.2012)

O tomhle filmu asi nemá cenu moc přemýšlet, název mluví za vše. nejsem si jistej, jestli švakmajer sám ví, proč každých deset minut prokládá záběry pochodujícího masa. některé momenty jsou zajímavé, jiné méně, ale tak nějak mě to výrazněji neoslovilo a přesně nevím, co si o tom mám myslet. Mám zásadní výtku k pavlu liškovi, v tomhle filmu je naprosto zbytečné, aby mluvil jako idiot, vždycky jsem si myslel, že to jenom hraje, ale začínám mít pocit, že civilně hrát neumí. přehráváním Zbytečně ubírá filmu plusové body (04.12.2005)

V našich končinách rozhodně vyjímající se dílo, ale originální i celkově. Osvěčení herci posldních let nezklamali. Příběh zajímavý s možná trochu méně překvapujícím koncem, ale i přesto lepší být nemohl. Jen mi tam nějak neseděly ty meziscény s masem oddělující další etapy v příběhu, i když jistě mají své opodstatnění. Navíc byl film možná až trochu příliš dlouhý, a tak přece jen zůstanu u 4 hvězdiček. (12.06.2008)

Film výjimečný stejně jako postava jeho tvůrce - už dlouho chovám toho starého pána v nesmírně oblibě, jsa obeznámen s většinou jeho filmografie. Tento film z Švankmajerovy pozdní tvůrčí éry vykazuje všechny typické znaky mistrovy surrealistické poetiky, kterou jsem si tolik oblíbil již u jeho starších snímků - po této stránce vykazuje Švankmajerovo filmové i výtvarnické dílo pozoruhodnou kontinuitu v čase, která je i jedním z hlavních důvodů, proč je mi tolik sympatický. Švankmajer je zcela jistě umělecký velikán, staromilec a solitér, který v českých podmínkách nemá sobě rovného. Ostatně velkolepost jeho díla mě již dlouho ponouká k myšlence, že je to umělec v podstatě nedoceněný, protože jeho tvorba jde hodně mimo hlavní proud, a jeho filmy rozhodně nepatří k žádným divácky vděčným oddychovkám - naopak, jsou to díla plná jedinečné symboliky a mnoha významových rovin, která přímo vyžadují přemýšlivého a vzdělaného diváka vybaveného bezměrnou bezpředsudečností - je to s podivem, ale i v dnešní totálně mravně rozvolněné a pokleslé době působí celá řada momentů v tomto filmu velmi kontroverzně, až skandálně. To by ovšem nemělo opticky upozadit nezměrné kvality této velkolepé filmové frašky (kterou autor sám označuje jako "horor se všemi pokleslostmi, které jsou tomuto žánru vlastní") - osobně jsem například přesvědčený, že scény s arteterapií, černou mší v kostele či inscenací à la "Delacroix - Svoboda vede lid na barikády" jsou zcela geniální. Před začátkem filmu vystoupí samotný autor s krátkým prologem, který mi ještě před rozběhnutím filmu stihl vzít dech: ..."Umění je již téměř mrtvo. Nahradila ho jakási reklamní upoutávka na odraz narcisovy tváře na hladině vody... Tématem filmu není nic menšího, než ideologický spor o to, jak vést blázinec. Existují totiž dva základní, nebo chcete-li, dva extrémní způsoby, jak řídit takový ústav. Na jedné straně absolutní svoboda, a na druhé osvědčený konzervativní přístup "dohlížet a trestat". Existuje ovšem ještě třetí princip, který kombinuje a kulminuje ty nejnegativnější stránky obou systémů předcházejících. A to je blázinec, v kterém žijeme." Více zničující - a trefnější! - kritiku stávajícího světa jsem dlouho neslyšel. Mistrný a jedinečný film, který působí jako kapka živé vody v záplavě většiny idiotské současné produkce. 5 hvězd jen proto, že výše zde nejde hodnotit film, který se jakýmkoli hodnocením zcela vymyká. A - och bože - bezprostředně po dokoukání mám dokonce chuť si něco přečíst od toho starého blázna de Sade, neslýchané! Bravo, pán Švankmajer, toto se vážně povedlo. (11.10.2014)

Švankmajerovi jsem se zatím celkem zdárně vyhýbal. Z jeho filmů jsem viděl jen Otesánka(2000), kterej mě ale zrovna neoslovil. Alespoň né v té době kdy jsem ho viděl. Dnes bych ho už možná docenil víc. Z Švankmajerovi krátkometrážní tvorby jsem viděl jen Zánik domu Usherů(1980) a Kyvadlo, jáma a naděje(1983). Že nějakej film Šílení existuje jsem věděl a přesně jsem si i dokázal vybavit obal videokazety kterou jsem míjel při každý návštěvě videopůjčovny(jó to byly časy). Dobrovolně bych si film sám asi nepustil. K shlédnutí mě "dokopala" až uživatelka Ratchetka za což jí patří velký DÍK. To bylo něco pro mě. Šílení je doslova masitou a silně antikřesťanskou(což jen kvituji) podívanou. Film začíná prologem samotnýho režiséra, kterej osobně představuje film a říká kde čerpal inspiraci. A není to nikde jinde než u mých oblíbenců ke kterým patří jak E.A.Poe tak Markýz de Sade. Dalšími plusovými body pro film jsou určitě herci. Geislerku sice moc nemusím ale tady mi nevadila. Film táhne výkon Pavla Lišky, kterej je pro podobný role jako stvořenej. Všechny svým hereckým uměním ale jasně převyšuje Jan Tříska, kterej si svou roli střihl excelentně. Tomu říkám Pan Herec. Snímek Šílení je šílenost, která dostála svýmu názvu a kterou ocení spíš "šílení"(né zcela běžní filmový konzumenti) diváci. Po půlhodince jsem to viděl na jasnejch 5 hvězd. Vlastně i na konci jsem se rozhodoval mezi 4 a 5 hvězdami. Přece jen pár menších výtek k filmu mám, proto se přikloním k silnějším 4 hvězdám...,.PS: Zajímalo by mě jaká byla spotřeba masa🥩 na natočení tohohle filmu. (10.01.2023)