Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Festivalovými vavříny ověnčená alegorie současného světa na motivy povídek E. A. Poea ve fantaskním obraze režiséra Jana Švankmajera. Podle vlastního scénáře natočil výtvarník, scenárista a režisér Jan Švankmajer film Šílení, který označuje za „filozofický horor“ a je opět kombinací hraného filmu s animovanými pasážemi. Tématem jsou absolutní svoboda, civilizační represe a manipulace. Scénář volně vychází z motivů dvou povídek E. A. Poea: „Zaživa pohřben“ a „Šílený psychiatr“. Tyto motivy jsou skloubeny v samostatný děj, který s uvedenými povídkami nesouvisí. Jednou z hlavních postav je Markýz. Tato postava je inspirovaná markýzem de Sade. „Ve scénáři jsem použil některé autentické texty de Sada. Je to film hraný, animace je použita jen skromně ve snech. I když se děj filmu zdánlivě odehrává začátkem 19. století ve Francii, je plný anachronismů a reálií dneška, protože tento film je alegorií současného světa. A blázinec je jeho výstižnou kulisou,“ říká Jan Švankmajer. (Česká televize)

(více)

Recenze (291)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Jasné, přímočaré, doslovné. Švankmajer je opět podivný surrealista, ale to nic nemění na tom, že se mi Šílení z jeho celovečerní tvorby líbilo nejvíc. Vlastně je to docela normální film. Napínavý a dobře natočený normální film. Z jeho sledování rozhodne nebudete chytřejší ani poučenější, nejde stimulující umělecké dílo, vůči čemuž se Švankmajer ostatně vymezuje. Sice je podivné, že ve své předmluvě slibuje čistokrevný horor, aniž bych měl pocit, že se ve filmu bylo čeho bát, ale tohle dílčí selhání mi nezkazilo zážitek. Nevím však, jak velké ambice režisér měl - Šílení žádné velké ambice rozhodně nenaplňuje. Užil jsem si ho na úrovni milého béčka. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Švankmajer nemá na domácím hřišti protiváhu a i ve světovém kontextu představuje nanejvýš originálního tvůrce s jasně čitelným rukopisem, který se nezapře ani v případě Šílených. Přesně ve stylu svých pozdějších prací výrazně převažuje hraná složka a animované scény slouží pouze k dokreslení atmosféry. Pohybující se části vepřového masa, kostí a vnitřností slouží k vyjádření rozkladu současné společnosti. Švankmajerovo poselství je jasně čitelné, je to vlastně podobenství na moderní politiku a naše nedávné dějiny, tedy konflikt autoritářství a diktatury na jedné straně a demokracie a liberalismu na straně druhé. Příliš mnoho svobody, se kterou neumí lidé zacházet a která se jim může vymknout z rukou, by mohlo vést k návratu autoritářských metod. Scénář je výborný a využívá jak kostry dvou povídek Edgara Allana Poea, tak především motivů z životních osudů markýze de Sada a jeho pobytu v blázinci na sklonku života. Švankmajerův fanoušek se opět dočká spousty výtvarných hříček, dekandentních prvků a hodně osobité atmosféry. Tentokrát tvůrce svůj film navíc okořenil řadou drobných vtípků ve stylu dialogu "Máte děti?" - "Ne." - "To je dobře." Po herecké stránce jak typově, tak z hlediska odvedených výkonů výborné. Celkový dojem: 95 %. Jeden z nejlepších českých filmů desetiletí. ()

Reklama

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

když jsem tenhle film viděl poprvé, neměl jsem ponětí o Poeovi, nebo de Sadeovi (taj jména se snad ani skloňovat nedají), ale už tehdy mě film neskutečně pohltil, byl to jeden z mála filmů, kde jsem jenom konsternovaně seděl a pozoroval názvu filmu věrnou atmosféru snímku, ale přesto jsou to pro mne jenom 4*, možná kvůli tomu, že jsem tehdy ne zcela porozuměj Švankmajerovu jazyku, možná kvůli něčemu jinému, snad si v nejbližší době dám další projekci ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Film výjimečný stejně jako postava jeho tvůrce - už dlouho chovám toho starého pána v nesmírně oblibě, jsa obeznámen s většinou jeho filmografie. Tento film z Švankmajerovy pozdní tvůrčí éry vykazuje všechny typické znaky mistrovy surrealistické poetiky, kterou jsem si tolik oblíbil již u jeho starších snímků - po této stránce vykazuje Švankmajerovo filmové i výtvarnické dílo pozoruhodnou kontinuitu v čase, která je i jedním z hlavních důvodů, proč je mi tolik sympatický. Švankmajer je zcela jistě umělecký velikán, staromilec a solitér, který v českých podmínkách nemá sobě rovného. Ostatně velkolepost jeho díla mě již dlouho ponouká k myšlence, že je to umělec v podstatě nedoceněný, protože jeho tvorba jde hodně mimo hlavní proud, a jeho filmy rozhodně nepatří k žádným divácky vděčným oddychovkám - naopak, jsou to díla plná jedinečné symboliky a mnoha významových rovin, která přímo vyžadují přemýšlivého a vzdělaného diváka vybaveného bezměrnou bezpředsudečností - je to s podivem, ale i v dnešní totálně mravně rozvolněné a pokleslé době působí celá řada momentů v tomto filmu velmi kontroverzně, až skandálně. To by ovšem nemělo opticky upozadit nezměrné kvality této velkolepé filmové frašky (kterou autor sám označuje jako "horor se všemi pokleslostmi, které jsou tomuto žánru vlastní") - osobně jsem například přesvědčený, že scény s arteterapií, černou mší v kostele či inscenací à la "Delacroix - Svoboda vede lid na barikády" jsou zcela geniální. Před začátkem filmu vystoupí samotný autor s krátkým prologem, který mi ještě před rozběhnutím filmu stihl vzít dech: ..."Umění je již téměř mrtvo. Nahradila ho jakási reklamní upoutávka na odraz narcisovy tváře na hladině vody... Tématem filmu není nic menšího, než ideologický spor o to, jak vést blázinec. Existují totiž dva základní, nebo chcete-li, dva extrémní způsoby, jak řídit takový ústav. Na jedné straně absolutní svoboda, a na druhé osvědčený konzervativní přístup "dohlížet a trestat". Existuje ovšem ještě třetí princip, který kombinuje a kulminuje ty nejnegativnější stránky obou systémů předcházejících. A to je blázinec, v kterém žijeme." Více zničující - a trefnější! - kritiku stávajícího světa jsem dlouho neslyšel. Mistrný a jedinečný film, který působí jako kapka živé vody v záplavě většiny idiotské současné produkce. 5 hvězd jen proto, že výše zde nejde hodnotit film, který se jakýmkoli hodnocením zcela vymyká. A - och bože - bezprostředně po dokoukání mám dokonce chuť si něco přečíst od toho starého blázna de Sade, neslýchané! Bravo, pán Švankmajer, toto se vážně povedlo. ()

anais 

všechny recenze uživatele

Švankmajer je vynikající výtvarník a animátor, ale práce s herci mu očividně nejde. V Šílení působí Tříska jako stárnoucí recitátor patetických textů, který má daleko k tomu, co by se od takové legendy dalo čekat. Gaislerová nedostává moc prostoru. Liška hraje stejného tupouna jako všude jinde, jen s tím rozdílem, že snad ještě většího než kdy před tím. Švankmajer se vůbec nepokouší najít pod jeho tolikrát viděnou maskou nic nového (což umí snad jen Sláma), a je to dost škoda. Se všemi postavami zachází jako se šachovými figurkami. Pohnou se kam jim řekne, dovypráví, co potřebuje, ale výraz nemění. Animace jsou v Šílení jen ve formě krátkých předělů mezi některými scénami. Pohybující se jazyky jsou velmi působivé (nejlepší je ale maso vtěsnávající se do spár mezi cihlami!), měl jsem ale dojem, že kdyby tam ty animace nebyly, na filmu by to nic nezměnilo. Jako by si Švankmajer udělal z animace jakýsi trademark, který musel za každou cenu do filmu nacpat. I přes všechny tyto výtky se mu podařilo vytvořit několik krásných (dekadentních) obrazů – mše s markýzem zaklepávajícím hřeby do ztrouchnivělého Ježíše, a panoráma na motivy Deacroixova obrazu s Geislerovou coby Svobodou na barikádě. Šílení je na Švankmajera nezvykle nehravý, zdlouhavý film, topící se v prkenných hereckých výkonech. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (10)

  • Film byl vybrán jako zástupce českého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 2006. (orkadimenza)
  • Blázinec se nacházel na zámku Velké Březno. Filmovalo se i na hradě Lipnice nad Sázavou. (M.B)

Související novinky

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

18.01.2007

Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)

Český lev 2005

Český lev 2005

27.02.2006

V sobotu 25. února 2006 proběhlo v paláci Lucerna předávání 13. ročníku výročních filmových cen České filmové a televizní akademie, Český lev. Podle všech očekávání si pro nejvíce sošek přišli lidé,… (více)

Dny evropského filmu běží

Dny evropského filmu běží

29.01.2006

Jen abyste nezapomněli... momentálně probíhá až do 5. února v pražských kinech Světozor a Aero promítání filmů v rámci festivalu Dny evropského filmu. Od 6. do 14. února pak bude festival probíhat v… (více)

Dny evropského filmu

Dny evropského filmu

13.01.2006

V Praze ve dnech 26. 1. 5. 2. 2006 v kinech Světozor a Aero a následně v Brně od 6. 2. do 14. 2. 2006 v Sálech B. Bakaly a Scala proběhne 13. ročník filmového festivalu Dny evropského filmu. Na něm… (více)

Reklama

Reklama