Růžový panter

Daleko slabší díl než dvojka. Tam jsem se řezal smíchy. Tady se mi snad jedinkráte koutky nerozjely. Moc časté to nebývá, že jsou pokračování lepší, ale tady se výjimka potvrzující pravidlo jen potvrdila. Odsuzuji rovněž dávání do filmů známých osobností nespojených s herectvím. beyoncé hrála dobře, ale člověku to tam prostě nesedí. (17.10.2010)

No, nie je to na úrovni trápneho PÁNA MAGORA, ale bolo to nebezpečne blízko. Dva podarené vtipy a jedno cameo (naozaj vydarené) nezachránia tento film "na motívy" legendárnej komédie. Napriek nevtipnému humoru založenom na akože nešikovnosti, je Steve Martin jediný spomedzi známych mien, kto sa strápnil priveľmi... (03.04.2006)

Děsná trapárna s neskutečně dementním Stevem Martinem, která ale chrlí takový množství vtipnejch situací, asi tak každý 2 vteřiny jednu, že to člověka nakonec přece jen rozesměje, ale Peter Sellers a jeho růžovej panter to je jako úplně jiná kategorie, to se ani nedá srovnat, tohle předvádí hodně stupidní americkej přehnanej a křečovitej humor bez špetky originálního nápadu a vytratila se ta lehkost, kterou tomu dodávali Britové a Sellers (04.05.2009)

Naprostý souhlas s Macikem a tak trochu i s monologem. Dneska se tomu divím, ale samotný nápad na nový díl ve mě zpočátku obavy nevyvolával, protože s ním byla zveřejněna 4 jména: Steve Martin, Kevin Kline, Jackie Chan jako Cato a Ivan Reitman jako režisér. Jenže ve scénáři se Cato neobjevil (byl nahrazen Pontonem v podání Jeana Rena, jehož komický potenciál tu tvůrci nevyužili ještě míň než Francis Veber v Drž hubu - to asi dokáže jen Christian Clavier) a Steve Martin si přivedl svého režiséra, který moc ty komedie točit neumí... Martina si jako komika vážím, ale myslím, že jeho komika byla vždy spíš trochu někde jinde. (Mimomchodem před ním byli kandidáty na roli Kevin Spacey, Mike Myers, Chris Tucker a Kevin Kline než dostal roli Dreyfuse.) Ale roli zvládl lépe než Alan Arkin. Oproti tomu Kevin Kline je sice výborný jako vždy, jenže Dreyfuse mám spojeného s představou šíleného maniaka a ne ironického ješity. Beyoncé je naprosto zbytečná, stejně jako celý příběh, který se kolem ní točí. Scénář je špatný, zápletka i některé vtipy (obvzlášť ty s pšouky jsou naprosto zbytečné). Jiné vizuální gagy se oproti tomu můžou rovnat s originálem. Vyhněte se dabingu, kde je sice Jiří Prágr dobrý, ale překladatel (nebo to bylo už ve scénáři?) nepochopil, že Closeau má sice komolit slova, ale ne v takové kadenci, kterou Sellers neměl. Celkový film ve ně budí dojem jako Inspektor Closeau z r. 1968: proč to nemohl být pouze nešikovný detektiv a nejmenoval by se Closeau? Kdyby se radši natočila dvojka Johnyho Englishe. (03.02.2007)

Nemůžu přijít na kloub tomu, jak to režisér Shawn Levy dělá.. Jeho „komediální“ snímky jsou pravidelnými diváckými hity (jeho Noc v muzeu dosáhla takřka hranice 600 milionů dolarů, Dvanáct do tuctu, Líbánky i Panter překročily s přehledem 100 milionovou hranici), kvalitativně však stojí na pomezí trapného výplachu, bez špetky invence (snad jen převleková scéna maskovacího „trikotu“), kdy značně předvídatelný humor spočívá v kopancích, absurdních pádech a narážení do předmětů. Nabízený prostor ke komickým situacím je ve scénáři zašlapán do nepříjemné pachuti, zužitkováno je jen několik málo momentů, které zase naopak postrádají pevnější uchopení a disponují špatným načasováním. Stevea Martina mám rád, ale do této role se trestuhodně nehodí!! (19.05.2007)