Hooligans

Očekával jsem útok na 5*, ale u závěrečných titulků jsem se spíše obával, aby tento film udržel výsledné 4*. S hooligans nesympatizuji skrze zbytečné bitky (či horší věci), ale respektuji je za jejich vášeň k milovanému klubu + chorály atd.. Navíc miluji fotbal tudíž jsem se na film těšil, zvláště když ústřední postavy fandí mé oblíbené Chelsea. Bohužel se tu vyskytují všehovšudy 2 větší bitky a k nim pár menším potyček a většina filmu je o rozjímání nad životem a smrtí v podání Dyera, který sní o své smrti stále dokola. Je tu také nejedna vtipná scéna. Suma sumárum jsem čekal o něco víc a výsledné 4z5 jsou tedy lehce nadhodnoceny. (07.07.2012)

Obdoba našeho Non Plus Ultras, ale daleko lepší a mnohem líp propracovaný. jestli budete čekat že uvidíte nějaký bitky na stadionu nebo záběry ze zápasů, tak se mýlíte, fotbal je tam jenom jako záminka výjezdu do nějakýho města a někomu tam rozbít pořádně hubu, nejlépe hooligans toho druhého klubu. Celej film je vlastně vyplněn různejma malejma bitkama a čeká se na tu pořádnou finální bitku s největším nepřítelem z millwallu a ta stojí za to. Všechny bitky jsou udělaný celkem reálně, občas se objeví i rozkopnutí držky a nějakej ten rozmlácenej ksicht a do toho hraje skvělá muzika a dokonce je tam i nějakej ten děj a někdy i vtipný scény, což film příjemně zpestří. Možná to neni úplně na plný hodnocení, ale mezi sportovníma je to jeden z nejlepších filmů a ještě ten vostrej konec. "Koule mam natržený takže si nejmíň měsíc nevrznu. Po tom všem by se člověk měl zeptat sám sebe jestli to stálo za to. Jasně že stálo!" (12.04.2005)

Myslel som, že ak má byť toto spracovanie bez zbytočného dejového zamotania, bude oproti 'Green Street Hooligans' aj reálnejšie, surovejšie a tým aj zaujímavejšie. No mýlil som sa. Ostalo to len pri tej syrovosti a surovosti. Film aj keď sa snaží vyvolať nejaké city a napätie, tak sa mi to akosi nedarí a ani postavy si diváka nenaviažu. Je to proste len jeden zaujímavý pohľad do týchto firiem, pár slušných od*ebových hlášok a to je tak asi všetko. 65%. (16.01.2007)

Naprosto nechápu zdejší hodnocení tohoto filmu. Nejenže je nenápadnou oslavou magorů, jejichž nejoblíbenější činností je někomu rozbít hubu, ojet nějakou rajdu a prokládat to šňupáním, navíc je ale taky dost nudný, plný nesympatických postav (karikatur na chlapy), chybí nějaká zajímavější dějová linie a místy zajímavá kamera to nezachrání. Nejvíc mi ale vadí, že ten film s fotbalovými bitkaři dost sympatizuje - a nikdo mi to nevyvrátí. Kdyby aspoň hlavní hrdina na konci došel k jakémus takémus morálnímu ponaučení, bylo by to klišé, ale v tomhle případě bych ho přijala lépe než zjištění hlavní postavy, "že to za to vlastně stálo". A postavy, které mají být pohledem opačné strany (děda-válečný veterán) jsou tam spíš do počtu. Při sledování jsem si vzpomněla na Klub rváčů, který však Football Factory mnohonásobně převyšuje už jen tím pohledem na "oddychové" mlácení se mezi sebou - tam je spíš důsledkem deziluze hlavního (inteligentního!) hrdiny a jeho nespokojenosti s životem, který mu byl víceméně předurčen a který si sám nevybral. Tady se ale látají vypatlaní agresivní tlučhubové, kteří se mlátí, protože je to prostě baví (a protože jejich drogama vymyté mozky nic jiného ani nedokáží). (03.08.2007)

„Casual sex, watered-down lager, heavily cut drugs. And occasionally kicking fuck out of someone.“ Víkendový rituál kolektivní sounáležitosti. Cyklus, který je tvořen dobou. Dobou, co tvoří Hooligans.. Nick Love neobhajuje, neobžalovává, nevynáší soudy a přitom není pravda, že by nabízel jen nezúčastněný pohled s koncem ala British History X, či nenutil k zamyšlení (viz. linie s dědou válečným veteránem). Kdo není ostrovan, těžko to pochopí.. Kolikpak dneska vlastně hrála ta naše Chelsea..? (11.02.2013)