Thriller - drsný film

Ako už hovorý názov They Call Her One Eye je naozaj drsný film. Herečka Christina Lindberg je v tomto filme pekná a preto sa mi jednoducho nepáčilo čo s ňou robili. Na mňa tam bolo až moc znásilňovania. Hlavná postava cez celí film nepovie ani slovo jedno slovo no emóciami rozpráva až až. Posledná pól hodina pomsty mohla byť pre tento film zachraňujúca no nie je to tak. Celá pomsta mala otrasný strih aj kameru preto musím dať iba 2 hviezdy sám by som to spravil lepšie. za scenár , nápad a herečku** ináč slabota po krutom traileru som čakal oveľa viac. (28.01.2013)

Filmová tvorba je věčným kompromisem mezi komerční lukrativností a autorským vyjádřením. Málokdo zosobňuje tuto tíživou pravdu výmluvněji než režisér Bo Arne Vibenius. Nadějný talent, který sbíral zkušenosti coby asistent samotného Ingmara Bergmana při produkci Persony (1966) a Hodiny vlků (Vargtimmen, 1968), zažil kruté prozření, když jeho vysněný debut, surreální dětský snímek Hur Marie träffade Fredrik, åsnan Rebus, kängurun Ploj och... (Jak Marie potkala Fredrika, oslíka Rebuse, klokana Ploje a..., 1969) v kinech propadl. Po střízlivé reflexi mezinárodních trendů se rozhodl nechat veškeré autorské ambice stranu a vytvořit dokonalý exploatační film, který divákům nabídne všechny prvoplánové atrakce a šokantní elementy, co si ve skrytu duše žádají. Ačkoli předešlý popis je třeba brát s rezervou, protože spíše vychází z léty živených a přikrášlovaných mýtů kolem Vibeniuse, výsledný počin Thriller - drsný film rozhodně představuje esenciální brak, jenž překračoval dobové hranice stran filmového vyobrazení násilí a sexu. Klišovitý příběh o dívce z venkova, která je ve velkoměstě zneuctěna a následně vykoná pomstu na svých trýznitelích, se stává kostrou nihilistického obrazu světa plného bezmoci, zvůle a ponížení. Světácký svůdník učiní hrdinku závislou na narkotikách, znásilní ji a následně donutí k prostituci. V těchto pasážích Vibenius použil prostřihy detailů sexuálních penetrací, které zde ale neslouží k vzrušování, nýbrž odpuzování diváků. Série extrémních excesů se následně přehoupne do nelítostné krvavé pomsty, kde přicházejí ke slovu extrémně zpomalené záběry destrukcí těl střelnými zbraněmi. Ačkoli Vibenius sice uspěl a v jistém ohledu vskutku vytvořil nejkomerčnější film všech dob, nakonec mu přinesl spíše vrásky než kýžený zisk. Ve většině zemí byl zakázaný, nebo se do kin dostal až po dlouhých tahanicích a opakovaném přestříhávání. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Přemýšlím, jak to ohodnotit. Je to místy docela drsné, místy na svoji dobu pobuřující (pornoscény), na druhou stranu i milé, jak se film vyvine a dopadne. Postavu Madeleine alias Christinu Lindberg si v druhé části, kdy se promění ve mstitelku opravdu takřka nelze nezamilovat :-). Děj se rozvíjí poměrně standardně, žádná překvapení a zvraty se nekonají, každý dějový krok dále je dopředu naznačen, jak se budou věci ubírat. Někdo to může brát na škodu, i když v případě tohoto filmu mám pocit, že to tak je záměrně. Občas tam některé věci trochu logicky nesedí nebo jsou přemrštěné (smrt rodičů, léčka v přístavu), ale nijak zvlášť na úkor celého filmu. A na konci potěší (možná pro někoho SPOILER), že tvůrci nezapomněli na to, že Madeleine vyrůstala na venkově a starala se o zvířátka a proto jako finální nástroj pomsty na trýzniteli šikovně využije hodného koníka :-). Tak jo, pořád si vybavuju Madeleine v černém koženém kabátě s páskou přes oko a mám chuť dát čtverku, ale myslím, že ta trojka je pro tento typ filmu ideální. (06.10.2009)

Za prvú hodinu filmu by som dal plný počet, fakt sa mi to páčilo. Potom to však šlo dolu vodou. Tie akčné spomalené zábery ma do písmena unavovali a našlo sa tam zopár scén, ktoré považujem za úplne zbytočné. Na čo bola tá naháňačka na ceste s vybuchujúcimi autami? Na čo čakala na policajtov v prístave, keď mohla dávno ujsť? Asi len na to, aby nám režisér dokázal, čo všetko sa naučila, ale to, že to vlastne s dejom nijako nesúviselo, to už podstatné nie je. Odrovnanie hlavného záporáka bolo fajn, ale celý ten záver sa mi zdá poriadne naťahovaný, miestami som sa žiaľ nudil. (27.01.2011)

Utrpenie a pomsta. Tak sa v skratke dá opísať dej. Za jeho rámec režisér nevložil nič navyše. Poistil to nemotou a drogovou závislosťou hlavnej hrdinky. Nemá tak šancu povedať nič o tom, čo prežíva, kto je. Tvár jej "zdobí" konštantne apaticky nezúčastnený výraz, miestami okorenený bolesťou. Spomalené scény násilia a explicitný sex len posilňujú celkovú špinavú atmosféru filmu. Trochu z nej vybočuje úvodná scéna dievčatka v parku, nadšene pobehujúceho medzi zlatožltými opadanými javorovými listami, plus pár, do spektra oranžovožltej ladených, záberov jesene. Prevažujúci zmar, strádanie a násilie sa tak stávajú pomerne monotónnymi a zdĺhavými. Napriek snahám o isté obohatenie špinavého prežívania nútenej prostitúcie a pomstou motivovaných tréningov tela, streľby a šoférovania. Originalita sa výsledku uprieť nedá, no kvalitatívne ide len o jemne nadpriemerné dielo. (22.11.2020)