Režie:
Kay PollakKamera:
Harald Gunnar PaalgardHudba:
Stefan NilssonHrají:
Michael Nyqvist, Frida Hallgren, Helen Sjöholm, Lennart Jähkel, Ingela Olsson, Niklas Falk, Ylva Lööf, André Sjöberg, Mikael Rahm, Barbro Kollberg (více)Obsahy(1)
Slavného dirigenta uprostřed koncertu postihne infarkt. Přestože má diář plný na 8 let dopředu, rozhodne se změnit životní styl a odjíždí do rodného městečka na severu Švédska, odkud se s maminkou odstěhoval kvůli šikaně, když mu bylo 7 let. Tady se postupně zapojí do kostelního pěveckého sboru, což radikálně ovlivní nejen jeho život, ale i dosud poklidný řád městečka. (JANARYBA)
(více)Videa (1)
Recenze (67)
Tento film ma zaujal vďaka svojmu takmer dokonalému priebehu skupinovej dynamiky. Na začiatku filmu to bola partia ľudí, ktorý chodili spievať, na konci to boli ľudia spojený nielen spevom, ale aj priateľstvom. Skupinová kohézia aj tenzia v správnom pomere, vytvárajúca ideálnu atmosféru a podmienky pre to k čomu je určená, teda individuálnej zmene jedinca. Niekto môže povedať, že tam toho bolo veľa, iný že tie osudy neboli ničím výnimočné (videné v x filmoch) a ja s tým súhlasím, áno je to tak, to čím je tento film pre mňa výnimočným je práve spôsob spracovania týchto príbehov, ktorý je jemný a citlivý aj vďaka už opísanej úžasnej učebnicovej skupinovej štúdii vzťahov. Jednotlivo sú tie príbehy nuda,ako celok sú však dokonalé. ()
Do severské kinematografie jsem se ponořila teprve nedávno a zatím se do ní dostávám malými krůčky, ale za tu krátkou dobu jsem si stačila všimnout, že pokud jsou v něčem dobré zrovna švédské filmy, tak to jsou jejich důkladné psychologické sondy do mezilidských vztahů a v tomto filmu je tomu nejinak. Ústřední zápletka o vesnickém pěveckém sboru je jen odrazovým můstkem od něhož se odvíjí malá dramata místních lidí, ať už jde o osobní selhání či zklamání, strach, šikanu, domácí násilí, náboženské pokrytectví a mnoho dalších. Takové téma samozřejmě předpokládá kvalitní herce a tady se to podařilo naplnit beze zbytku, všichni jsou výborní. I když snímek není bez chybičky a sem tam jsem si říkala, že tu by mohli tvůrci přidat nebo naopak ubrat, tak mně v různých okamžicích opravdu dostal a když jsem se na úplný závěr obávala přílišné sentimentality, tak jsem si uvědomila, že to takové nakonec vlastně ani není. ()
Obrovské zklamání. Skandinávii mám rád, zdejší hodnocení jsem přijímal s nadšením. Po shlédnutí ale už tak pozitivní nejsem. Jediné velké plus samotného filmu je Michael Niqvist, který si celý film drží jakž takž zajímavou roli. Rozjede to sice na začátku, kde po přesunu do Švédska jsem očekával poctivou emotivní masáž. Co se ale nestalo? Rozjela se spíš švédská telenovala s lidmi, se kterými bych nešel ani na pár deci piv za pár zlámaných švédských korun. Ke konci jsem si uvědomil, že mi je vlastně úplně jedno, co se se sborem stane. Jediný závěr mě přesvědčil s tím, že tenhle film je opravdu ze Skandinávie. Jinak bych si asi začal klepat na hlavu. ()
Poutavé, švédské, silné, plné, vesnické, hudební, vtipné, dramatické. Krásné vyprávění o jedné vesnici ve Švédsku, jejích obyvatelích, kostlivcích ve skříních, charakterech, starých i nových ranách. Film se mi líbil, všechno bylo plynulé, žádná hluchá místa. Po celou dobu jsem ale měla pocit, že se něco semele, že šťastný konec to tentokrát nebude. Rozhodně mi ale s nimi bylo dobře. Zvláštní, že se dokázali pohádat do krve a vzápětí vedle sebe zpívali a jedli zákusky. Film o lásce, přátelství, hledání nového života, plné nové energie, která přišla s hlavní postavou. Ta se dokázala dětsky radovat ze života. Herecké výkony skvělé. ..jako pocta pro Michaela Nyqvista..i ten odchod a poslední scéna.. ()
...mám dost věčného kritizování... ...tady toho mělo být míň, tady víc, tohle se nepovedlo, tohle ano... ...někdo předložil viditelný a slyšitelný záblesk života, nabídl ho skvěle... ...tak svěží herecké pohrávání si s barvou postav... ...chvílemi puštěné z emociálních řetězů a to s větší chutí může být člověk zvědavý... ...dnešní den byl pro mě o moc hezčí a obsažnější... ()
Reklama