My Fair Lady

Při posuzování díla jde o vždycky o projevení vlastního názoru. Tato pravda, prostá ve svém vyjádření a nepůvodní ve své podstatě, se ovšem neobejde bez některých korigujících maličkostí. Patří mezi mě znalosti základních reálií, přehled o možnostech, které nabízela doba, atd., atd. ,atd. Odpustil bych si toto extempore, kdybych nečetl některé ohlasy na klasiku žánru, kterou MY Fair Lady nepochybně je. Tvořivost tohoto hudebního díla oceníme o to víc, známe-li jeho divadelní předlohu, Shawův PYGMALION. V hollywoodském lesku proti všemu očekávání nejenže nezanikla hořká sociální nota tohoto irského fabiánského socialisty, ale naopak - byť osvobozena od své hořkosti - se rozzářila do duhových melodií dnes klasických melodií nesčetných hudebnch čísel. Roztomilá starosvětskost, do které tak lehce vplula i mladší z obou Hepburnových, poněkud posouvá výchozí polohu LADY do shovívavější optiky středních vrstev, ovšem v americkém úsměvném posunu. Ďábelskost, se kterou je potrestán příživnický Doolittle, je přímo démonická: úpět pod tíhou přiměřené renty je trest horší všech vězení - právě v onom duchaplném úsměvu, v jehož znamení se celý muzikál odehrává. V českém prostředí se obě díla dočkala cenných ohlasů: mimo starší film FALEŠNÁ KOČIČKA s Věrou Ferbasovou a Oldřichem Novým, který je ovlivněn ještě PYGMALIONEM, je to nedoceněný moravský muzikál Stanislava Moši MY FAIR LADY (ze Zelňáku). V obou případech šlo a jde o inscenace přijímané s mimořádným diváckým a návštěvnickým ohlasem. Co více říci o díle, jehož nadčasovost oslovuje neustále další a další generace nadšených obdivovatelů? (10.02.2008)

170 minut je docela ubíjejících, ale stojí to zato. My Fair Lady je klasika a ňáký písničky sem dokonce hrála na piano. Máma si je pobrukovala v českym znění bohužel i při filmu, ale naštěstí sem ji odradila, aby mi nekazila zážitek. Audrey sice byla holka z fairu a neuměla se chovat, ale v mluvení jí stačilo akorát zjemnit hlas, což tak nevypadá, když se to učila celou dobu. A nemůžu si odpustit podotknout, že fakt zlatá čeština! Jakejch máme slov! Když ona řikala něco nespisovnýho nebo neslušnýho, my sme to tak i přeložili, ale v originále je to stejný, max zkrácený a intonačně zkomolený. (15.10.2008)

Další moje milovaná klasika. Muzikál se skvělou atmosférou starých časů a se skvělou hereckou sestavou. Myslím, že Audrey byla pro roli Lízy Doolittleové tou pravou, alespoň já si nikoho jiného nedovedu představit a samozřejmě Rex Harrison je jako profesor Higgins geniální. Po všech stránkách je My fair Lady velkolepý film - známé, krásné písně (u některých mám pernamentní úsměv), bohatá výprava plus perfektní zábavná lekce anglické výslovnosti:). Vůbec mi nevadí délka filmu, to k tomu prostě patří. Kouzelná podívaná! (20.12.2010)

Kouzelný muzikál a skutečná světová klasika. Kdyby tohle nebyla klasika, tak co tedy?! To nikdo nemůže popřít. Kamera je vskutku skvostná, kostýmy nádherné a vůbec nevadí, že se film natáčel skoro celý v interiérech. Naopak, dodává tomu svůj půvab. Audrey Hapburnová je opravdu rozkošná, Rex Harrison byl coby arogantní, ale i tak svým způsobem sympatický profesor Higgins výtečný, plukovník Pickering v podání Wilfrida Hyde – Whitea a Stanley Holloway alias Alfred Doolittle byli taktéž vynikající. O vynikajících písničkách se netřeba zmiňovat. Král muzikálů, který zraje jako víno. (05.01.2007)

Krásné, důvtipné avšak předlouhé. Audrey Hepburn je úžasná, její přišerná angličtina a přecitlivělé vystupování květiářky Lízy ostře zakontrastovaly s postavou mladé princezny, která se z ní vyloupla po tvrdém výcviku samolibého šovinisty profesora Higginse. Obdivuju ji a její slovní přestřelky s Higginsem, avšak po tři hodiny se těžce obdivuje jediná postava, proto nemohu dát nadšených pět hvězd. U mnoha (dlouhých) muzikálových výstupů jsem totiž netrpělivě podupávala nohou a prosila o jejich konec, což se mi u muzikálu často nestává. Ale ty, Audrey jsi byla vy-ni-ka-jí-cí!!! (28.12.2008)