My Fair Lady

Tak pěkná story, tak okouzlující Audrey a tak málo času. Vlastně hodně času. zbytečně moc. Je tu sociální podtext, je tu romantika, humor, Maďar, jen pořádný padouch chybí. My Fair Lady je naštěstí muzikál, kterému jistou dějovou prostoduchost a naivitu s přimhouřením obou očí odpustíte. Všechno působí tak přihlouple, až se vám chce vyskočit z křesla a společně s hrdiny si zapět nějakou tu beznadějně optimistickou píseň. Ale to není výtka, to k tomu patří. Stejně jako abnormálně charismatičtí herci. Vždy elegantní Rex Harrison s nenapodobitelným pěveckým projevem. Stanley Holloway – toho si budu již navždy pamatovat jako pupkatého dědulu s věčným úsměvem na tváři. A Audrey? Tolik šarmu, půvabu, roztomilé nevědomosti měnící se na plnou uvědomělost. Na začátku jsem ji přes veškerou snahu nerozuměl více než každé třetí slovo, ale když se po pečlivém „tréninku“ vytasila s dokonale artikulovaným „How do you do?“, mnohé herečky z precizností její popelkovské přeměny jistě padly na zadek. Skutečně mi Audrey bylo líto při zjištění, že všechny její pěvecká vystoupení byla přezpívána – nutno uznat hlasově lépe obdařenou – Marnii Nixon. Na hercích celkově jde znát vedení pevnou a zkušenou rukou George Cukora. I přes veškerou jeho snahu se ale film nezbavil jisté divadelní strnulosti, čemuž napomohlo i natáčení výhradně v ateliérech (včetně scény z dostihů!). Osobně jsem měl rovněž problém s tím, že většina postav byla zabírána z příliš velké dálky a těžko se jim z tváří daly odezírat emoce, což jistě nevadilo na velkém plátně, ale v televizi… A co My Fair Lady ublížilo v mých očích úplně nejvíc je již zmíněná délka. Asi nejsem psychicky stavěný na tříhodinový romantický muzikál. Avšak všem dámám, slečnám a paním jej můžu, ba přímo musím doporučit, na podobně velkolepý romantický a zábavný film dnes jen stěží narazíte. Je to bezstarostná zábava a nemá smysl od ní požadovat víc. 85% Zajímavé komentáře: Oskar, Eddard, sportovec, Faidra, Bukiet (31.07.2006)

Kdybych se musela uchýlit na pustý ostrov a mohla si sebou vzít jen jeden jediný film, tak by to byl tenhle úžasný filmový muzikál! Miluju ho a jsem schopná se na něj koukat pořád a pořád dokola. Všechno je tu perfektní, příběh, hudba, kostýmy a hlavně herecké obsazení v čele s kouzelnou, nezapomenutelnou, božskou Audrey Hepburn! (11.11.2009)

Je to dlouhé, hodně dlouhé. Napřed dobré, hodně dobré a potom už méně a nakonec ještě méně. 170 min dá pravděpodobně zabrat každému a jak už samotná přestávka uprostřed filmu ukazuje, dát to na jeden zátah je pěkná rasovina. Nicméně první polovina tohoto legendárního muzikálu vás k podobným myšlenkám vůbec nepřivádí. Bohužel půlka filmu se láme a děj jakoby přestával být dějem a čeká nás zbylá hodina vyplněná handrkováním dvou hlavních postav. A k tomu dvě, dle mého, dosti zbytečné postavy, idiotský taťka Doolittle a nápadník Freddy, které zabírají zbytečně moc místa i notového zápisu. Kdyby se to zkrouhlo na dvě hodinky, bylo by to podle mě ideální. Tak či tak, My Fair Lady je na svou dobu obrovský spektákl, který má své místo na filmovém slunci jistě právem. 7/10 (31.10.2012)

Milujem tento film hlavne kvôli Audrey a nádhernej hudbe(za najlepšie považujem Wouldn´t It Be Loverly, Without You a On the Street Where You Live). Rex Harrison mi nikdy neprišiel veľmi sympatický, preto si moje sympatie získal skôr Freddy(btw vie mi niekto vysvetliť prečo bol aj Jeremy Brett predabovaný, keď mal v skutočnosti nádherný hlas?!). Anyway, Audrey bola famózna, dokonalá Eliza a myslím si, že sa do role hodila viac ako Julie Adrews, ktorá ju hrala v divadle(ikeď hlas mala rozhodne lepší). Bohužial to akosi niektorí ľudia v tej dobe nepochopili a aj napriek tomu, že muzikál získal 8 Oscarov, jej sa neušla ani nominácia. Čas ale jej výkon preveril, a dnes jej aj vďaka tejto úlohe jednou z nezabudnuteľných hviezd filmového plátna. (21.12.2007)

Ak má byť toto matka alebo otec všetkých muzikálov, tak v tom prípade by to chcelo adoptívnych rodičov a novú výchovu. Páčila sa mi zo začiatku téma o chlapíkovi, ktorý sa snaží o obrodu vlastného jazyka a výchovu obyčajných ľudí. To, že v tom opäť bude láska a zo starého mládenca, ktorý odmieta lásku sa stane naopak človek, ktorý sa zamiluje do svojej žiačky, bolo jasné od začiatku. Film je neuveriteľne afektovaný a umením by som ho nenazval, taktiež má prepálenú dĺžku. Celý čas sa tam vraví o vzbudení rozmýšľania, výchove a racionálnosti a odpútania sa od primitivizmu, ale vo filme to nenastalo, lebo aroganciu, namyslenosť v spojení s aristokraciu a buržoáziu za vznešené nepovažujem. Taktiež tá zmena v myslení, prostredníctvom motivačnej reči, aby tie maličkosti, čo sa učí skoro pól roka brala vážne a začala podľa nich aj konať. Tento muzikál pre mňa len s jednou dobrou piesňou sa tvári romanticky a roztomilo, ale aby som aj tu náhodou prehliadol všetky tie nedostatky a aj na týmto vzdychal, asi by som bol "teploš". Americký sen je známy svojou kapitalistickou stránkou, toto bol taký anglický buržoázny sen. Ozaj ma nezaujíma, ako ho mnohí vychvaľujú, lebo mi to príde prehnané až nadhodnotené. S týmto už na mňa nechoďte, lebo inak sa tvári, než to je, poznám lepšie muzikály. (12.10.2012)