My Fair Lady

Hned ze startu na rovinu přiznám, že mám k muzikálům záporný vztah a že ty muzikály, které hodnotím kladně, jsou výjimkami potvrzujícími pravidlo. My Fair Lady měl tři obrovské výhody: vycházel z předlohy G. B. Shawa, v roce 1964 se hudba a texty nevytvářely rychlokvašně a třetí (a pro mě největší) výhodou byla nepřehlédnutelná přítomnost Audrey Hepburn. No, a když jsem si uvědomil, že z jedné ze skladeb vycházel Lumberjack Song Monty Pythonova létajicího cirkusu, bylo vymalováno:-) Ale teď vážně; Audrey Hepburn byla kouzelná (zvlášť v šatech na dostizích), srážka hovorové a spisovné angličtiny byla fantastická a srovnání charakterů obou hlavních postav stálo za zamyšlení. Vidět tuto záležitost s českým dabingem by bylo neštěstí. / Poučení: Šaty/řeč dělají člověka. Ale jen navenek. (23.03.2023)

Tak pěkná story, tak okouzlující Audrey a tak málo času. Vlastně hodně času. zbytečně moc. Je tu sociální podtext, je tu romantika, humor, Maďar, jen pořádný padouch chybí. My Fair Lady je naštěstí muzikál, kterému jistou dějovou prostoduchost a naivitu s přimhouřením obou očí odpustíte. Všechno působí tak přihlouple, až se vám chce vyskočit z křesla a společně s hrdiny si zapět nějakou tu beznadějně optimistickou píseň. Ale to není výtka, to k tomu patří. Stejně jako abnormálně charismatičtí herci. Vždy elegantní Rex Harrison s nenapodobitelným pěveckým projevem. Stanley Holloway – toho si budu již navždy pamatovat jako pupkatého dědulu s věčným úsměvem na tváři. A Audrey? Tolik šarmu, půvabu, roztomilé nevědomosti měnící se na plnou uvědomělost. Na začátku jsem ji přes veškerou snahu nerozuměl více než každé třetí slovo, ale když se po pečlivém „tréninku“ vytasila s dokonale artikulovaným „How do you do?“, mnohé herečky z precizností její popelkovské přeměny jistě padly na zadek. Skutečně mi Audrey bylo líto při zjištění, že všechny její pěvecká vystoupení byla přezpívána – nutno uznat hlasově lépe obdařenou – Marnii Nixon. Na hercích celkově jde znát vedení pevnou a zkušenou rukou George Cukora. I přes veškerou jeho snahu se ale film nezbavil jisté divadelní strnulosti, čemuž napomohlo i natáčení výhradně v ateliérech (včetně scény z dostihů!). Osobně jsem měl rovněž problém s tím, že většina postav byla zabírána z příliš velké dálky a těžko se jim z tváří daly odezírat emoce, což jistě nevadilo na velkém plátně, ale v televizi… A co My Fair Lady ublížilo v mých očích úplně nejvíc je již zmíněná délka. Asi nejsem psychicky stavěný na tříhodinový romantický muzikál. Avšak všem dámám, slečnám a paním jej můžu, ba přímo musím doporučit, na podobně velkolepý romantický a zábavný film dnes jen stěží narazíte. Je to bezstarostná zábava a nemá smysl od ní požadovat víc. 85% Zajímavé komentáře: Oskar, Eddard, sportovec, Faidra, Bukiet (31.07.2006)

Říkám si, že Cukor musel být svým šablonovitým rukopisem, který téměř nikdy nevybočoval z prověřeného standardu, ideálním režisérem pro hollywoodskou producentskou vrstvu, která se nerada pouštěla do nejistých experimentů. Jeho hlavní předností byla skvělá práce s herci, velký zájem o scénář a zároveň dobrý čich na kvalitní látku a Velké příběhy obecně, ale o inovativní postavení kamery nebo využití oživujících specifik bohaté filmové řeči se příliš nezajímal. My Fair Lady není výjimkou. Božská Audrey i neméně výtečný Rex (a další) tak mohou být nastokrát úžasní, stejně tak hudba a choreografie jednotlivých čísel, ale pět hvězdiček nedám ani za úplatu. Až se mi zachce divadelní režie, mohu navštívit divadlo samotné. Ale to neudělám. Film má stále tu výhodu, že i tři hodiny jsou v jeho společnosti příjemně ukráceným časem. (12.02.2009)

Další moje milovaná klasika. Muzikál se skvělou atmosférou starých časů a se skvělou hereckou sestavou. Myslím, že Audrey byla pro roli Lízy Doolittleové tou pravou, alespoň já si nikoho jiného nedovedu představit a samozřejmě Rex Harrison je jako profesor Higgins geniální. Po všech stránkách je My fair Lady velkolepý film - známé, krásné písně (u některých mám pernamentní úsměv), bohatá výprava plus perfektní zábavná lekce anglické výslovnosti:). Vůbec mi nevadí délka filmu, to k tomu prostě patří. Kouzelná podívaná! (20.12.2010)

Žila jsem v tom, že muzikály patří na jeviště a když se zfilmují, není to ani zdaleka takový požitek.. Ovšem u tohoto díla se to povedlo více než obstojně. Poutavý příběh je doplňován skvělou hudbou a mnohdy vtipnými a zajímavými dialogy.. Postava Lízy v podání Audrey Hepburn dokáže být tak rozkošně sprostá a o pár minut později slušně vychovaná dáma. A samozřejmě i Rex Harrison, který je velmi charismatický a mnohdy tak úžasně nevychovaný a hrubý.. Je mě trochu mrzí, že Audrey neměla možnost zpívat.. Myslím, že by i tohle (stejně jako všechno ostatní) zvládla lépe než na jedničku! :) A jedním z největších plusů je to, že songy jsou chytlavé, pamatuji si je a hrají mi ještě pořád v hlavě. To je podle mě u muzikálů jeden z nejdůležitějších faktorů, který je zde splněn na 100% :) (24.12.2011)