Zrodila se hvězda

Túto verziu som videl ako poslednú a výrazne zaostáva či už za tou z roku 1937 alebo za najnovšou Cooperovou. Herecky ani nie, Mason je výborný, Garlandová tiež ujde, ale ju som nikdy nemusel, tak tu moje sympatie moc nemala. Hlavným problémom je prepálená dĺžka a plno úplne zbytočných piesní. Muzikály mám rád, ale tu ma ani jedna pieseň nezaujala, doslova som si ich pretrpel. Navyše tie piesne, ktoré nijako nezapadajú do deja, ten dej len brzdia. Keby sa vystrihli, mohlo to mať okolo 100 minút a bolo by to oveľa lepšie. (18.11.2021)

Neuvěřitelný comeback Judy Garland a další perfektní role Jamese Masona. Zrodila se hvězda je komplexním a krásně vyváženým pohledem na zákulisí hollywoodského byznysu, ale fór je v tom, že až ve druhém plánu. Do popředí totiž Cukor tlačí svoje dva hrdiny a snaží se člověku dokázat, že zrození hvězdy je sice velkou životní výhrou, ale tady to všechno teprve začíná. Pozvolna plynoucí cestu k neodvratnému konci často odlehčuje povedenými hudebními čísly (předváděčka v obýváku je famózní), a přestože jsou ty tři hodiny vážně hodně, už kvůli hereckým výkonům ústřední dvojky stojí za to tenhle film vidět. Jsem 29. hodnotící na čsfd? Trestuhodně přehlížený film. (12.03.2009)

Vizuálně se mi líbily scény zahalené ve tmě, ze kterých vystupují jen postavy, jinak ale opět Cukorova statika, těžkotonážní naddimenzovanost a přitom absence vize. Cukor nedokáže propadnout hudbě, jeho filmu chybí empatie vůči tomu, co zobrazuje - působí až netečně, jak rozhazuje prostředky a "zabírá je". Naštěstí když nepropadá hudbě, propadá alespoň Garlandové, která zrovna zpívá, takže "náhodou" občas vynikne i nějaký hudební okamžik zející z prázdnoty. Stejnou náhodou vyniká i Cinemascope, kdy Cukor ve svém širokoúhlém debutu (a jednom z prvních širokoúhlých filmů) zjevně ještě neví, jak v tom divném obdelníku komponovat. Ostatně ten film je k tomu zcela nevhodný, vzhledem k tomu, že je z 80 % o tom, že si dva lidi povídají v místnosti. Tak prostě většinou pracuje v akademickém "čtverci" a na krajích zeje další nicota - což v některých scénách vyvolává silný dojem osamocení hrdinů. (A i když to oceňuju, neskočím na to, že jde o záměr - netočíte jeden z prvních širokoúhlých filmů "ironicky", zvlášť když jde o nejdražší film studia všech dob slibující díky novému formátu velkolepou podívanou.) Cukorova Hollywoodská prázdnota mě každopádně skoro fascinuje a vtahuje - on je pro mě opravdu symbolem toho nejvyprázdněnějšího pozlátka, zrůdně chladné dokonalosti špičky oboru. Judy Garland to trochu vyvažuje, pohybuje se na podivné hranici mezi syrovou přesvědčivostí a dobovým "přehráváním", kdy ne že jedny scény hraje tak a druhé onak, ale oboje se dere na povrch navzájem a představuje to určitý oheň opravdovosti. Nicméně je VELKÝ problém, když veškeré písně v tříhodinovém muzikálu zpívá jedním a tím samým způsobem jedna a ta samá zpěvačka. Strašně mě mrzí říct, že i přes tu strhující velkolepost Garlandové začíná i ona velmi brzo ukrutně nudit, protože chybí jakákoliv variabilita. Jen silný konec, kde se oba protagonisti herecky vyznamenávají, to dotahuje nad průměr. (26.07.2017)

(1001) Tohle byl, nečekaně pro mě, hodně hodně silný film! Muzikálová čísla tohoto druhu si můžu filmaři strčit za klobouk, na ty já si nepotrpím, ale to všechno mezi tím! Herecké výkony ústřední dvojice! A kamera! Obraz muže v županu na chodbě, na kterého se přes sklo odráží divoké moře bude odteď napořád v mé mysli. Tomuhle říkám výborná filmařina z té staré školy. (10.03.2012)

Myslel jsem si, že spojení Judy Garlan s Jamesem Masonem nemůže fungovat, ale ono fungovalo dokonale. James Mason mě zase ujistil, že je jedním z nejskvělejších herců, jací kdy vstoupili na plátno, a to i přesto, že je mnohdy přece jen dost teatrální. Vůbec to nevadí a s těmito dvěma herci si téměř tříhodinový muzikální opus užijete. (09.12.2014)