Království prstenu

Z dětství jsem si pamatoval, že to bylo dobré. Po letech jsem chtěl zjistit, jestli si to pamatuju dobře. A vlastně docela jo. Minimálně tuhle verzi bych k Pánovi prstenů opravdu nepřirovnal. ale vzhledem k tomu, že je to televizní, laciné a převážně německé je to fakt dobré, i co se obsazení týče (Terminátorka. Max von Sydow, Batinson). První část je pak v rámci možností vyloženě výborná, dějově fakt zajímavá a i ta akce byla příjemná. Druhá část už byla rozvláčnější, převážně vztahová a celkově tedy o něco slabší. Ale jako celek je to fakt nadprůměr. ani na vteřinu jsem neuvažoval nad tím, že bych udělil menší hodnocení. Takže tak. Kdo se chce seznámit s legendou o Nibelunzích je tohle docela fajn (ačkoliv alternativy tu jsou) a docela to obstojí i v rámci žánru, ale nic výjimečného, k čemu se chcete vracet, to nejspíš není. Ale dobré je to dost. 70%. (13.04.2022)

Jeden prsten vládne všem, jeden jim všem vládne ... inspirace k jedné z největších ság z žánru fantasy, sahající hodně hluboko do minulosti, dokonce dál, než do dob, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi. Příběh začíná pěkně od podlahy (striktně vzato od postele) hlavního hrdiny, který se probudí, aby vzápětí oboustranně osiřel. Když kvůli momentální hospodářsko-sociální situaci v rodné zemi nemůže být králem, splní se mu přání "kdybych tak byl kovářem" a se ztrátou paměti činí první krok na cestě do nového života. Siegfried je opravdu pechfógl, protože tohle je jen první ztráta paměti, která ho v životě postihne. Druhá ho postihne v okamžiku, kdy začne pít. Jak jiní k témuž potřebují pro jeden večer aspoň pár litrů vína, pro dlouhodobější amnézie potom mnoho prochlastaných večerů, jemu stačí jeden pohár. Vystaven droze namíchané záludným potomkem Niebelungů, zapomene, koho má vlastně rád, zapomene taky na opatrnost a od té chvíle rozkecává svoje i cizí nejtajemnější tajemství prakticky na potkání, což nemůže přinést nic dobrého, pokud jeho smrt ze zálohy nechceme považovat za projev dobra. Vztahový propletenec téhle ságy mě vždycky bavil, člověk může hodiny meditovat, kdo to odnesl nejhůř, kdo byl hajzl, kdo nešťastný, kdo byl intrikán a kdo byl oběť okolností. Jedno je však jisté, pokud rozpářete velkému zvířeti, které je nad vámi, břicho, poteče na vás sice i krev, ale taky obsah střev a v reálu nebudete pro oči spoluobčanů zbrocení krví nebezpečné šelmy, ale od hoven od hlavy k patě. (02.02.2017)

Zpočátku jsem si chtěl pouze obohatit vědomosti a zjistit, kdo že to jsou ti Nibelungové. Jinými slovy – nepočítal jsem, že vydržím první část. Jenže ona to nebyla úplná hloupost a ke konci mě držela skutečná zvědavost nad tím, jak to celé dopadne. Všichni herci jsou seversky chladní a neznámí (až na „Terminátorku“ a „Bergmanovce“), režie standardně televizně nudná, triky ucházející a snad pouze hudba lehce vyčnívá z kvalitativně „šedesátkové“ linie. Těsný průměr. 60% (22.01.2006)

Fantasy pohádka, která přes poněkud béčkové pojetí nepostrádá hezký příběh, naprosto jí však chybí sympatický hlavní hrdina - slizký Benno Fürmann má z mého hlediska charisma paviáního zadku... těsně po velké potřebě. Takovému hrdinovi nelze fandit, ba právě naopak, nejde tedy ani film patřičně prožívat. Být obsazení této role lepší, možná bych hodnotila o hvězdičku výš. Takhle je to na 60%. (12.03.2009)

Televizní verze slavných Nibelungů s hudbou Ilana Eshkeriho, který se tři roky na to proslavil geniálním soundtrackem k Stardustu. Překvapí dobré obsazení, které dokonce na obrazovce i něco ze standardních výkonů pro televizi předvede a jen škoda, že Kristanna Loken je stále tolik zahalená oblečením.... No nevadí. Překvapivě mě oslovil i Benno Furmann, který se na Siegfrieda vcelku hodí. Dobře působící televizní film, který nepotřebuje žádné velké znalosti divák, což jedině potěší. (07.02.2009)